Měňavka geniálního zenového mnicha Kazuo Inamori
Před rokem zemřel v Kjótu v devadesáti letech Kazuo Inamori (1932-2022), zakladatel korporace Kyocera a telekomunikační skupiny KDDI. V Japonsku, Číně a Koreji byl známý jako „bůh managementu“ a s velikány Akio Moritou ze Sony a Sóičiró Hondou ze stejnojmenné automobilky spoluvytvářel japonský ekonomický zázrak. Jako legenda a zenový mnich zachraňoval i padlé japonské aerolinky, které nejenže „nevytuneloval“, ale za tříletou práci prezidenta si nevzal ani jen.
Kazuo Inamori (Inamori Kazuo 稲盛和夫) se narodil v roce 1932 do rodiny se sedmi dětmi z jihojaponské Kagošimy. Ve skromných podmínkách a proti přání rodičů vystudoval chemii na kagošimské univerzitě, pak šest let pracoval v malé keramické firmě v Kjótu. Ve dvaceti sedmi letech (1959) založil firmu Kyocera (Kyoto Ceramic) s 28 zaměstnanci, ze které vybudoval globálního výrobce elektroniky a součástek s více než 80 000 zaměstnanci. Když v roce 1984 spoluzakládal společnost DDI (nyní KDDI), postavil se dominující telekomunikační společnosti NTT a postupně dostal svůj podnik mezi tři největší mobilní operátory Japonska.
Samé překážky
Inamoriho začátky ale nebyly snadné. Na konci války vzalo letecké bombardování (1945) jeho rodině majetek i obživu. Třináctiletý Kaguo pak musel obcházet město a prodávat papírové sáčky. Čelil tehdy i tuberkulóze, která zahubila několik jeho příbuzných. Přes píli se mu nedařilo ani ve studiu, nedostal se na kýženou střední, ani vysokou školu v Ósace. Místo farmakologie vystudoval chemii a první zaměstnání sehnal až v maličké problémové firmě. Jeho přístup k životu dotvářela série nesnází, smůly a neúspěchů, tak příznačná pro mladé Asijce jeho doby, kteří k němu později o to více vzhlíželi.
Vedle podnikání byl Inamori odevzdán buddhistickému učení, ke kterému jej přivedli rodiče, zapálení stoupenci buddhistické školy „Čisté země“ (Džodo šinšú 浄土真宗 Pravé učení Čisté země). První duchovní prožitek měl už v šesti letech, když se učil praktikovat nenbutsu 念仏, meditační opakování Buddhových jmen.
Zenovým buddhistou
K úplné buddhistické praxi se však dostal až v 65 letech, o pět let později, než si sám přál. Inamori totiž chápal indickou dharmovou tradici tak, že prvních 20 let života připravujeme vstup do lidské společnosti, dalších 40 let vracíme prací společnosti, co nám dala a posledních 20 let zase chystáme odchod naší duše. Pracovní zápřah však jeho „buddhistickou proměnu“ posunul až na září 1997, kdy byl vysvěcen novicem zenové školy Rinzai (Rinzai šú 臨済宗), usilující meditacemi a přímým vedením mistra o prohlédnutí podstaty existence (kenšó 見性).
Vážně nemocný
I tentokrát se mu postavila osudová překážka, když mu dva měsíce po odchodu k buddhismu byla zjištěna rakovina žaludku a musel se podrobit operaci a léčbě. Inamori to znovu nevnímal jako smůlu, nýbrž karmickou vazbu zdraví na duchovním poznání. I jeho dětská tuberkulóza jej v úvahách vracela k momentu strachu z nemoci a k panickému ucpávání si nosu při průchodu pokojem nemocného strýce, zatímco jeho otec, naplno vystavený infekci, když se s láskou staral o nemocného bratra, nakažen vůbec nebyl.
Když pak šedesátipětiletý Inamori, miliardář a buddhistický novic začal na ulici vybírat almužnu, byl hluboce pohnut lidskou dobrotou, třeba sto jeny na jídlo od nenápadné ženy, uklízející listí. Zenovou školu si nevybral náhodou, sledoval ji od svých podnikatelských začátků čtyřicet let a buddhismus užíval i ve svém manažerském vedení.
Zen v denním životě
Jeho celoživotní duchovní průvodce, opat Tansetsu Nišikata (西片擔雪), kterého znal už od počátků svého podnikání, jej vedl k praktikování buddhismu v reálném životě, místo klidu kláštera. Mistr Nišikata jej učil, že „nesnáze“, jakou bylo třeba závažné obvinění Inamoriho z porušení zákona o léčivech v roce 1984, „…jsou důkazem naší existence… a když dojde k neštěstí, špatná karma, kterou jsme v poslední době vytvořili, se tím zruší. Malá neštěstí jsou tak důvodem k radosti a oslavám…“ Inamori přijal toto osvobozující vidění světa a o to více uplatňoval buddhistické učení v řešení ekonomických či sociálních problémů.
Geniálním manažerem
Po krachu Japan Airlines (JAL) v roce 2010 sám tehdejší japonský premiér Jukio Hatojama požádal Inamoriho, aby národní leteckou společnost obnovil. Inamori přijal práci bez nároku na odměnu a tři roky jako prezident oživoval JAL. Jako skromný buddhistický mnich a vegetarián v celibátu nemilosrdně ořezával náklady a nutil hrdé zaměstnance JAL šetřit na všem, od obědových krabiček bentó (bentóbako 弁当箱) až po firemní letáky. Jeho reformy vrátily JAL na burzu už necelé tři roky po bankrotu.
Améby a skromnost
Z manažerských programů je Inamori nejznámnější organizační strukturou „améb, měňavek". Dlouho předtím, než se na Západě stala trendem nutnost uspokojovat spolu s investory i zaměstnance, prosazoval Inamori filozofii řízení společnosti, zaměřující se na blahobyt zaměstnanců, namísto pouhého sledování zisku. V rozhovoru pro Financial Times (1978) vysvětlil, že společnost se zaměstnanci vedle „pracovní“ smlouvy spojuje hlavně lidský vztah důvěry a partnerství. Inamoriho motivace nespočívala ani trochu v hromadění osobního bohatství. Říkával k tomu japonské přísloví, že „peníze mají nohy a když se je snažíte chytit, utečou vám“.
Jeho východisko bylo překvapivě jednoduché: Nebuďte chamtiví a sobečtí, ale buďte upřímní a co je nejdůležitější, dělejte, co považujete za správné jako lidské bytosti. Jeho lekce pro manažery šly z Japonska do Koreje a Číny a přilákaly postupně 15 000 posluchačů, včetně zakladatele SoftBank Masajoši Sona. Publikoval víc než 50 prací v japonštině a angličtině, nejen o manažerských dovednostech a etice podnikání, ale také o práci, smyslu života a nedostatcích lidské společnosti. V knize „Kompas k naplnění“ Inamori odmítl, že by jeho filozofie byla pro složitý moderní svět zastaralá. Upřímný postoj a zaměření se na univerzální dobro, v protikladu k národním a osobním zájmům, jsou přístupy potřebné k urovnání historických sporů a mezinárodních konfliktů.
Inamoriho améby představují skupiny zaměstnanců (3 - 50 členů) jedné firmy prakticky bez víceúrovňového systému řízení. Přičemž každá améba má k dispozici údaje o svých obchodních operacích a úspěších v reálném čase a je motivována k tomu, aby pracovala a inovovala, jako by byla nezávislým subjektem v rámci společnosti a konkurovala ostatním. Firmy vedené Inamorim – Kyocera, KDDI a JAL – které přijaly amébový systém, úspěšně vyrostly do významných hráčů ve svých oborech.
„Strávil jsem mnoho let v managementu a ze svých zkušeností vím, že je důležité mít systém, který vám umožní pochopit podrobnosti o číslech a výsledcích v reálném čase, aby všichni zaměstnanci mohli prezentovat nápady na zlepšení obchodních operací," řekl Inamori na tiskové konferenci v říjnu 2010, když restrukturalizoval JAL. Systém améb se uchytil ve východní a jihovýchodní Asii a částečně v Americe, protože si vyžaduje odpovídající způsob myšlení, kultury a loajality.
Kazuo Inamori provozoval v letech 1983 až 2019 manažerskou školu a své osobní jmění vložil do filantropie. V roce 1984 utratil asi 20 miliard jenů za založení nadace Inamori Foundation. Uděluje ocenění jednotlivcům, kteří významně přispěli lidské společnosti a nabízí finanční podporu jedinečnému výzkumu.
Vít Vojta, sinolog, etnolog a právník