Kuomintang na Tchaj-wanu má nové vedení, zasahovala do výběru pevninská Čína?

Na úvahy na téma, co Kuomintangu nové vedení přinese, je zatím brzy, nicméně už dnes je zřejmé, že KMT i pod novým vedením bude trvat na „Konsenzu 1992“ 九二共識 , tj. na principu jedné Číny [1] a bude v linii předsedů Lian Chana a Ma Ying-jeou pokračovat v politice navazování praktických kontaktů s ČLR.

 

Lien Chan (連戰 Lian Zhan, předseda KMT v letech 2000-2005) se zapsal do dějin KMT tím, že na jaře 2005 přijal pozvání do ČLR a setkal se s generálním tajemníkem KS Číny Chu Ťin-tchaem. Tím prolomil ledy. Po roce 1945, kdy se naposled sešel Mao Ce-tung s Čankajškem, to bylo první setkání vedoucích představitelů obou politických stran, které, každá svým způsobem a ve vzájemném protikladu, určovaly vývoj Číny pro celé 20. století.

 

Předseda KMT Ma Ying-jeou (馬英九 Ma Yingjiu, v čele strany v letech 2005-7 a 2009–2014), byl po dvě volební období (2008-2016) zároveň prezidentem Čínské republiky na Tchaj-wanu. Zasloužil se o normalizaci praktických kontaktů s čínskou pevninou. (Přímé lodní a letecké spojení, vzájemné návštěvy rozdělených rodin, výměna studentů a vědeckých a kulturních pracovníků, obchodní a kulturní výměna.) V roce 2008 byl časopisem Times zařazen mezi 100 nejvlivnějších osobností světa. V roce 2015 se jako prezident Čínské republiky setkal v Singapuru s prezidentem ČLR Si Ťin-pchingem. Prezident Si Ťin-pching a Ma Ying-jeou byli také mezi prvními, kdo paní Cheng Li-wun gratulovali ke zvolení předsedkyní KMT.

 

Zvolení Cheng Li-wun provází podezření, že do voleb v její prospěch zasahovala ČLR. Vedení KMT to odmítá, tzv. vměšování Pekingu je podle něho laciná nálepka, která má zakrýt skutečnost, že chybí argumenty. Nicméně nelze popřít, že hesla, se kterými šla Cheng Li-wun do voleb, znějí Pekingu sympaticky: musíme se naučit hrdě a statečně říkat: jsme Číňané! Nejméně 90 % tchajwanské kultury a historie má kořeny na čínské pevnině. Mluvíme čínsky, píšeme čínsky, jíme čínské jídlo… proto opakuji: je přirozené říkat: jsme Číňané.

 

V zájmu postupného sbližování s pevninou, Cheng Li-wun navrhuje obnovit činnost Fóra pro hospodářskou, obchodní a kulturní spolupráci mezi dvěma břehy 兩岸經貿文化論壇 [2], a pokračovat v jednání o Dohodě o službách a obchodu mezi oběma břehy úžiny 海峽兩岸服務貿易協議, které bylo přerušeno v roce 2016.

 

Cheng Li-wun se narodila v roce 1969 v přístavním městě Kouhu na jihu Tchaj-wanu. Její otec, původem z jihočínské provincie Jün-nan, byl v době čínsko-japonské války důstojníkem KMT armády, mimo jiné sloužil v elitním Čínském expedičním sboru v Burmě.

 

Cheng Li-wun vyrůstala na okraji města Tchaj-nan v jednom z tzv. nouzových sídlišť (眷村) budovaných ve 40. a na začátku 50. let pro vojáky a důstojníky, kteří přišli na Tchaj-wan spolu s KMT vládou a armádou a kteří se, jak se tehdy věřilo, brzy na pevninu vrátí. Návrat se nekonal a nouzová sídliště byla buď zbořena, nebo přestavěna na standardní bydlení.

 

V době studií na univerzitě v Tchaj-peji se Cheng Li-wun aktivně účastnila studentského hnutí divokých lilií 野百合學運, které odstartovalo výrazné společenské a správní reformy, mimo jiné pomohlo prosadit zákon o přímé volbě prezidenta. Při té příležitosti vstoupila do tehdy opoziční, dnes vládní Demokratické pokrokové strany (DPP) 民主進步黨.

 

DPP zaznamenala první úspěch v roce 2000, kdy její kandidát Chen Shui-bien (陳水扁 Chen Shuibian) uspěl v prezidentských volbách. Ale už během druhého volebního období pověst prezidenta i politické strany, kterou zastupoval, značně utrpěla. V roce 2004 v situaci, kdy druhé zvolení Chena bylo krajně nejisté, byl na prezidenta a viceprezidentku Annette Lu (呂秀蓮 Lu Xiulien) spáchán podivný pokus o atentát. Oba utrpěli jen nepatrná zranění a předpokládaný střelec byl po deseti dnech nalezen mrtvý. Okolnosti incidentu nebyly nikdy uspokojivě objasněny. Trvá podezření, že pokus o atentát na kandidáty DPP byl fingovaný s úmyslem vzbudit sympatie k možným obětem politického násilí a zvýšit pravděpodobnost jejich znovuzvolení. Prezident Chen Shui-bien byl podruhé zvolen jen těsnou většinou a druhé volební období dokončil s potížemi. V den, kdy opustil prezidentský palác, byl zatčen, obviněn z defraudace státních prostředků a odsouzen na doživotí. (Později byl ze zdravotních důvodů omilostněn.)

 

Uvádíme tady tyto podrobnosti jednak z toho důvodu, že měly zásadní vliv na další politické směřování mladé Cheng Li-wun a také proto, abychom si připomněli, že situace na Tchaj-wanu není ani zdaleka tak bezkonfliktní, jak nám ji líčí naše sdělovací prostředky. Cheng Li-wun, znechucená skandály provázejícími druhé volební období prezidenta Chen Shui-biena vystoupila z DPP a odjela do Velké Británie, aby se, jak sama uvádí, mohla na události na Tchaj-wanu podívat s odstupem. Na univerzitě v Cambridge pokračovala ve studiu mezinárodního práva a obhájila titul Master of Science (M.Sc.). Vstoupila do KMT, stala se za KMT poslankyní legislativního dvora.

 

Během předvolební kampaně 2025 v rozhovoru s populárním politickým aktivistou blogerem Chen Chih-hanem (陳之漢 Chen Zhihan), známým pod anglickým jménem Holger Chen nebo pod přezdívkou Restauratér (館長 Kuan Chang, Guan Zhang), [3] Cheng Li-wun mimo jiné zdůraznila, že pro ni „není důležité, jestli Tchaj-wan je nebo není formálně samostatný. Mnohem důležitější je spokojený život 23 milionů obyvatel Tchaj-wanu stejně jako spokojený život 1,4 miliardy obyvatel čínské pevniny. (…) Na obou březích Tchajwanské úžiny žijí potomci legendárních čínských císařů!“

 

Někteří pozorovatelé událostí na Tchaj-wanu varují, že v situaci, kdy se podle průzkumů veřejného mínění 60 % obyvatel identifikuje jako Tchajwanci, může zdůrazňování čínské identity Kuomintangu odradit voliče.

 

Cheng Li-wun je skeptická ve vztahu k USA. Na Trumpovu celní válku má podle ní Tchaj-wan reagovat „…pragmaticky a polemicky. Celní tsunami nás varuje, že se musíme co nejrychleji zbavit přílišné ekonomické závislosti na USA, musíme své obchodní vztahy diverzifikovat, zintenzivnit nejen ekonomickou spolupráci s ČLR, ale i se zeměmi ASEANu. Nesmíme se stát ovcemi v Trumpově stádu.“

 

Nebezpečná je podle Cheng Li-wun horlivost, s jakou se prezident William Lai (賴清德 Lai Qingde) [4] snaží vyhovět Trumpově požadavku na zvýšení tchajwanského vojenského rozpočtu. Možnost, že ČLR zaútočí na Tchaj-wan, je podle Cheng Li-wun „…extrémně nízká. Vojenská přehlídka uspořádaná v Pekingu u příležitosti 80. výročí konce války ukázala, že má čínská armáda zbraně, které dosáhnou mnohem dál, než za dva obranné valy v Pacifiku. (...) To znamená, že přehlídka nebyla hrozbou Tchaj-wanu. Byla varováním Washingtonu: nesnažte se využít Tchaj-wan jako první frontovou linii proti ČLR! (...) Rozhodně odmítáme požadavek prezidenta Trumpa, aby tzv. rizikový Tchaj-wan vydával na svou obranu 5 % HDP. Už dnes vydáváme na obranu 3 % HDP, což je proporcionálně víc, než vydává Jižní Korea (2,3 %) a Japonsko (1.8 %). …Proč máme posílat tolik peněz zbrojnímu průmyslu USA? (... ) Tchaj-wan nesmí dopadnout jako Ukrajina.“

 

Stejnou myšlenku Cheng Li-wun zopakovala v rozhovoru pro list Deutsche Welle, když mimo jiné obvinila NATO z podílu na vině za rozpoutání války na Ukrajině: Prezident Lai Ching-te, tím, že se nevzepřel prezidentu Trumpovi a jeho požadavku vynakládat minimálně 5% HDP na zbrojení, „…nás vystavuje nebezpečí, že se Tchaj-wan stane tím, čím je Ukrajina po ruské invazi. Opravdu chcete, aby Tchaj-wan bojoval do posledního muže, jak řekl Su Tseng-chang? [5] Stálo by to za to?“ [6]

 

KMT našel spojence v nově vzniklé Tchajwanské lidové straně 台灣民眾黨 (známá pod anglickou zkratkou TPP), kterou v roce 2019 založil lékař Ko Wen-je (柯文哲 Ke Wenzhe).

 

Ještě jako primátor města Tchaj-pej navštívil Ko Wen-je v roce 2020 Prahu a s primátorem Hřibem podepsal dohodu o partnerství obou hlavních měst. Nevíme, jak moc si primátor Hřib se svým hostem rozuměl? Pan Ko Wen-je totiž není vůči ČLR tak kritický, jak asi Piráti očekávali. Stejně jako vedení KMT je přesvědčený, že „…v tuto chvíli nemá smysl mluvit o nezávislosti nebo o sjednocení, ani jedno ani druhé není reálné... Je nezbytné poznat, porozumět, respektovat, spolupracovat, odpouštět a na tomto základě navázat dialog s veřejností i s příslušnými institucemi na pevnině.“ Zároveň je podle pana Ko Wen-je nutné „najít střední cestu mezi kuomintangským podbízením se Pekingu a nebezpečnou politikou DPP, která provokuje konflikty. (… ) Tchaj-wan musí sledovat flexibilní zahraniční politiku a najít dynamickou rovnováhu ve vztahu k velmocem.“

 

TPP stejně jako KMT odmítá zvyšovat výdaje na zbrojení, za optimální považuje současná 3 % HDP. Nechce ani nakupovat zbraně v zahraničí, prostředky chce primárně investovat do místního průmyslu.

 

Ko Wen-je mimo jiné prosazuje stavbu mostu mezi ostrovem Ťin-men a městem Sia-men. Vyřešily by se tím mnohé problémy, se kterými se obyvatelé ostrova Ťin-men potýkají, například zásobování pitnou vodou a energiemi, svoz odpadu atd.

 

Samozřejmě, že nejde jen o vodu a o odpady. Ostrov Ťin-men je jedním z ostrovů ležících v těsné blízkosti pevniny, na kterých se v roce 1949 zachytila KMT armáda. Od té doby se na něj vztahuje jurisdikce vlády v Tchaj-peji. V 50. letech minulého století byl Ťin-men dějištěm několika tragicky neúspěšných pokusů ČLOA o vylodění a i dnes je považován za jedno z možných nástupišť v případě, že by se ČLR odhodlala řešit vztah s Tchaj-wanem vojensky. Návrhem postavit most mezi ostrovem a pevninou TPP potvrzuje, že stejně jako KMT považuje ozbrojený útok z pevniny na Tchaj-wan za málo pravděpodobný.

 

Předseda Ko Wen-je je oblíbený především mezi mládeží. I když má TPP v legislativním dvoře pouze 8 poslanců, je její pozice nezastupitelná, protože poslanci nově vzniklé TPP hlasují ve většině případů shodně s poslanci KMT. V lednu 2025 se tandemu KMT - TPP na příklad podařilo prosadit škrty ve státním rozpočtu, mimo jiné i škrty související s výdaji na zbrojení. Tím se vláda, DPP a prezident Lai Ching-te ocitli ve vztahu k USA ve složité situaci, neboť hlasování, které odmítlo zvýšit výdaje na zbrojení, se shodou okolností konalo právě v době, kdy nastupující prezident Trump vyslovil požadavek, aby rizikový Tchaj-wan podstatně zvýšil výdaje na svou obranu.

 

Během července a srpna 2025 se snaha vyřešit nesoulad mezi mocí výkonnou a zákonodárnou promítla do série demonstrací, žádajících odvolání některých z opozičních poslanců, kteří neodhlasovali zvýšení výdajů na zbrojení a tím údajně ohrozili bezpečnost státu. Počet poslanců, kteří měli být odvoláni, se měnil, v jednom okamžiku to byly až dvě třetiny opozičních poslanců. Ale hlasování dopadlo jinak, než si iniciátoři demonstrací představovali. Všichni poslanci svá křesla obhájili.

 

Zatčení Ko Wen-je

V srpnu 2024 byl předseda TPP obviněn z korupce a ze zneužití prostředků určených na volební kampaň, a vzat do vazby. Podle TPP i podle KMT je obvinění z korupce záminka, způsob, jak se zbavit nepohodlného politika.

 

Podle předsedkyně KMT se prezident Lai Ching-te tím, že přihlíží, nebo se dokonce aktivně podílí na vykonstruovaném obvinění předsedy TPP, „zpolitizoval justici a pokouší se zfašizovat společnost.“

 

V září 2025, po roce vazby, byl pan Ko propuštěn na kauci 70 mil NT$ (2.29 mil US$). Příznivci mu před bránou věznice připravili nadšené přivítání.

Pokud máme správné informace, v současné době čeká pana Ko Wen-je soud. Je elektronicky sledován a nesmí se vzdálit z určeného místa pobytu. Na funkci předsedy TPP rezignoval k 1. lednu 2025. Ústřední výbor TPP rozhodl, že do 31. 12. 2026, kdy by měl oficiálně zaniknout mandát Ko Wen-je, bude funkci předsedy strany vykonávat poslanec legislativního dvora Huang Kuo-chang (黃國昌 Huang Kuochang).

 

I pod novým vedením se KMT řídí heslem třikrát ne: ne formální samostatnosti, ne okamžitému sjednocení, ne vojenskému řešení. Problém je v tom, že jako politická reprezentace malé země nacházející se na strategicky exponovaném území, nemůže se ani DPP ani KMT rozhodovat, aniž by braly do úvahy zájmy zainteresovaných mocností. Od konce 2. světové války slouží ostrov Tchaj-wan Spojeným státům jako „nepotopitelná letadlová loď“ a na začátku 21. století přibyla další strategická hodnota: Tchajwanská úžina se ocitla v první linii války o čipy. Národní bezpečnostní strategie, kterou Bílý dům představil na začátku loňského prosince, jmenuje dva důvody, proč „Tchaj-wan chránit před ČLR“: strategickou polohu a polovodičový průmysl.

 

Nejen Tchaj-wan, ale i jižní Korea, Japonsko a další země východní a jihovýchodní Asie dnes tvoří vzájemně provázaný řetězec, který pod kontrolou USA ovládá výzkum a výrobu nepokročilejší technologie dneška, výzkum a výrobu mikročipů, bez kterých se neobejdeme ani v běžném životě, tím méně armády v případě ozbrojeného konfliktu. Nejmodernější továrna, která vyrábí nejpokročilejší čipy, Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC), se nachází na severu ostrova Tchaj-wan.

 

ČLR se do tohoto řetězce nemůže a z bezpečnostních důvodů zřejmě ani nechce přímo zapojit, ale odebírá obrovské množství jeho výrobků, které potřebuje pro svůj nenasytný trh - mobilní telekomunikace, elektromobility a AI, a tím zpětně poskytuje svému dodavateli prostředky pro provoz a další inovace. Zároveň disponuje zásobami vzácných zemin, které polovodičový průmysl nezbytně potřebuje.

 

O tom, jak polovodičový průmysl a trh s polovodiči ovlivňuje vnitropolitickou situaci Tchaj-wanu, vypovídá případ již zmíněné Dohody o službách a obchodu mezi oběma břehy úžiny, která v roce 2016 vzbudila podezření, že bude-li schválena, dostane se tchajwanská ekonomika do nebezpečné závislosti na ČLR.

 

Ve stejné době, kdy se Dohoda o službách a obchodu mezi oběma břehy úžiny připravovala, jednala čínská firma Tsinghua Unigroup o odkupu 25% podílu v TSMC. Tsinghua Unigroup je napojená na pekingskou univerzitu Čching-chua a v holdingu, jenž vlastní Unigroup působí syn bývalého prezidenta ČLR Chu Ťing-tchaa.[7]

 

Byla dohoda s Tsinghua Unigroup součástí dohody předložené v roce 2016 legislativnímu dvoru k ratifikaci? Existovalo nebezpečí, že pevnina prostřednictvím této dohody získá vliv na strategicky nejvýznamnější průmyslové odvětví na Tchaj-wanu? Nevíme. Přímé důkazy nemáme, ale TSMC i vláda v Tchaj-peji prokazatelně nabídku zvažovala. Podpisu dohody zabránilo až radikální studentské hnutí, které si jako symbol vybralo slunečnici.

 

Blokádou budovy legislativního dvora slunečnicové studentské hnutí 太陽太花學運 nejen že zabránilo ratifikaci sporné dohody, zároveň ovlivnilo vnitropolitický vývoj Tchaj-wanu na celé desetiletí. Během slunečnicového hnutí se zformovala skupina mladých politiků, která přivedla Demokratickou pokrokovou stranu třikrát v řadě k vítězství v prezidentských volbách.(Mezi předními aktivisty slunečnicového hnutí nechyběly obě budoucí hlavy státu Cchaj Jing-wen a Lai Ching-te.) Od roku 2008 vládní Kuomintang utrpěl v následných prezidentských, parlamentních i v komunálních volbách citelné porážky, ze kterých se částečně vzpamatoval až ve volbách v roce 2024.

 

Ivana Bakešová, sinoložka a historička

 

Úvodní foto: Facebook Zheng Liwen

 

[1] Na rozdíl od ČLR, kde se zásadně pro přepis znaků do latinky používá mezinárodně uznávaná transliterace pin-yin, na Tchaj-wanu se přepis do latinky většinou řídí výslovností v místním dialektu. Tím vznikají někdy i značné rozdíly. Zde zachováváme jména a termíny v podobě, v jaké se vyskytují v anglicky psaných textech publikovaných na Tchaj-wanu, v závorce doplňujeme znaky a pin-yin. Běžně známá jména a termíny ponecháváme v podobě, na jakou je český čtenář zvyklý.
[1] O interpretaci obsahu tohoto pojmu se vedou diskuse (一中各表). Konsenzus 1992 umožnil nastartovat mechanismus dlouhodobé spolupráce mezi Tchaj-wanem a pevninou, konkrétně mezi tchajwanskou Nadací pro výměnu přes Tchajwanskou úžinu (známá pod anglickou zkratkou SEF) a pevninskou Asociací pro vztahy přes Tchajwanskou úžinu (ARATS). Odpůrci konsenzu namítají, že už vzhledem k nepoměřitelné velikosti obou partnerů nemůže být vztah mezi pevninou a Tchaj-wanem zcela rovnoprávný.

[2] Organizace byla založena a přímé kontakty mezi KMT a KS Číny navázány v roce 2005, kdy se tehdejší předseda KMT Lien Chan setkal s tehdejším předsedou KS Číny Chu Ťin-tchaem poprvé. V letech 2006 až 2016 se představitelé obou politických stran setkali ještě 11krát. Kontakty byly pozastaveny v roce 2016.

[3] Chen Zhihan je jedním ze členů Opoziční aliance, kterou Cheng Li-wun jako poslankyně legislativního dvora založila jako platformu pro kritiku politiky DPP a prezidenta Laie. V srpnu 2020 byl atentátníkem, který se sám vydal policii, postřelen do pravé paže a ramene. V červu 2025 odejel do Šanghaje s cílem zprostředkovat obyvatelům Tchaj-wanu „nefiltrované“ informace o situaci na čínské pevnině. Po návratu obvinil DPP a tisk, že o situaci na pevnině vědomě mlží.

[4] Zvolený za DPP v roce 2024

[5] Su Zhenchang 苏貞昌 V letech 2019-23 premiér Čínské republiky. V letech 2005-7 a 2012-14 předseda DPP.

[6] https://www.google.com/search?q=zheng+li+wen+interview+pro+Deusche+welle

[7] Miller, Chris: Čipové války. Argo, Praha/ Dokořán, 2022, s. 214