Krize v Hongkongu pomalu nalézá své řešení

Krize v Hongkongu pomalu nalézá své řešení
30 / 10 / 2019 Vít Vojta

Po více jak čtyřech měsících od startu napětí a masových protestů v Hongkongu přinesla světová média zprávu o očekávané výměně šéfky hongkongské správy Carrie Lamové. Té protestující obyvatelé, ale i média vytýkají silové prosazování „návrhu extradiční dohody", která odstartovala bouřlivý nesouhlas obyvatelstva a více či méně násilné protesty. V řadě kroků této bývalé úřednice byl patrný nedostatek politického umu a schopnosti jednat s veřejností. Ačkoliv byl její odchod pouhou otázkou času, čekalo se především na impuls čínského stranického vedení. A to přišlo právě teď. Jaký je to signál?

Carrie Lamová svůj plánovaný odchod zmiňovala již na „uzavřeném setkání“ v září letošního roku, jehož obsah „záhadně“ unikl do médií. Nyní se předpokládá odchod Lamové na březen příštího roku.

Podle hongkongské mini-ústavy má po odstoupení šéfa správy město řídit po přechodnou dobu šesti měsíců Matthew Cheung, šéf sekretariátu tamní administrativy. Během půlroční lhůty se má sejít 1 200 členů Volebního výboru a v nepřímé volbě zvolit nového šéfa. Většina z tohoto „výboru volitelů“ je silně loajální k Pekingu, kterému přenechává rozhodné slovo. Nových 479 členů Volebního výboru se však bude volit 24. listopadu. Je nepochybné, že na tuto volbu se bude upírat pozornost světových médií.

Uznávaný Financial Times odhadl další hlavní kandidáty: Normana Chana, bývalého šéfa Hong Kong Monetary Authority a Henryho Tanga, předchůdce zmíněného Matthewa Cheunga v pozici šéfa sekretariátu. U dalších spolupracovníků Lamové se právě jejich politická blízkost k ní teď považuje za nevýhodu. Velké šance se nedávají ani sympatizantům opozice, jako je John Tsang, bývalý „ministr financí“ Hongkongu. Čínská vláda má nicméně právo vetovat jakéhokoliv vítěze voleb, který může být do úřadu jmenován až čínským předsedou vlády.

Nejasné je také, na jak dlouho bude nový šéf zvolen. V minulosti to bylo jen na zbytek funkčního období, které má Carrie Lam do 30. června 2022.

Pekingská média naopak přinesla článek o bývalém šéfovi exekutivy SAR Hongkong (1997-2005) Tung Chee-hwa (董建華, Dong Jianhua), dvaaosmdesátiletém rejdařském oligarchovi, kterého v září na slavnostním ceremoniálu v čínském parlamentu Čína ocenila za velký přínos „jedné zemi, dvěma systémům“. Tung Chee-hwa v rozhovoru formuloval citovaný bonmot, že „nejdříve musí být jedna země a teprve pak mohou být dva systémy“. I ze zmíněného ocenění a její medializace lze číst snahu centrální vlády řešit nelehké napětí v Hongkongu spíš nenásilně a politickými metodami.

A tak se za jediného dosavadního vítěze krize v Hongkongu považuje tchajwanská prezidentka Tsai Ing-wen (蔡英文, Cai Yingwen) z Democratic Progressive Party, které odpor proti centrální pekingské vládě přidal sympatizanty do nadcházejících voleb na Tchaj-wanu, proti jejímu oponentu Han Kuo-yu (韓國瑜, Han Guoyu), prezidentskému kandidátovi opozičního Kuomintangu. Má také větší možnost zpochybnit model „dvou systémů v jedné zemi“, se kterým Peking pro Tchaj-wan již tři desítky let také počítá.

Po stažení návrhu extradiční dohody tak bude odchodem Carrie Lam splněn další požadavek hongkongských demonstrantů. Splnění těch dalších však bude obtížné.

Propuštění zatčených aktérů protestů a jakási amnestie všem obviněným z porušení zákona jsou spíš nesplnitelnými přáními z kategorie snů. I požadavek nekvalifikovat demonstrace jako „nepokoje“ (riots) už dávno nedává smysl, neboť házení zápalných lahví, ničení veřejného a soukromého majetku, a nakonec i zveřejněné skupinové napadení policisty zakončené výstřelem z policejní zbraně by bylo považováno za nepokoje kdekoliv v demokratickém světě.

Ale nic z toho neomluví politické chyby Carrie Lamové, která je za tristní situaci politicky zodpovědná. I v jejím případě se ukazuje, že na politické vedení nestačí zdaleka každý.

Lze konstatovat, že až na změnu volebního zákona, dosáhli demonstranti v Hongkongu určitého maxima. Dotažení volebního zákona stále není nereálné, teď však bude záviset spíše na dohodě s novým vedením. Carrie Lamová už totiž zjevně neprosadí nic zásadního. I v požadovaném stažení extradičního zákona jí napoprvé zabránili prodemokratičtí poslanci. Konstruktivní řešení tak čeká na nového správce Hongkongu a na jeho umění nalézt konsensus se všemi stranami doma i v Pekingu. Pozitivním závěrem je, že se Hongkong zřejmě vyhne krvavému potlačení protestů. Bude-li tomu skutečně tak, může to být i náznak změny v uvažování čínské komunistické strany, jakkoliv ta v posledních letech spíše utahuje šrouby.


Vít Vojta
, Sinoskop – Institut pro současnou Čínu

Text vyšel v upravené podobě jako komentář v Lidových novinách dne 29. 10. 2019.