Konfuciovy instituty: bezpečnostní riziko, nebo příležitost?

Konfuciovy instituty: bezpečnostní riziko, nebo příležitost?
16 / 5 / 2022 Kristián Schloszmann

Úkolem každého zahraničního kulturního centra, ať už německého Goetheho institutu, Britské rady nebo Francouzské aliance, je podporovat kulturní výměnu, jazykové znalosti a obecný přehled o partnerské zemi, která centrum poskytla. V posledních letech je diskutováno fungování Konfuciových institutů (KI), poskytujících výuku čínského jazyka a kultury. Jak je to ale s podezřeními ze špionáže a ideologické propagandy prostřednictvím čínských zaměstnanců Konfuciových institutů?

Konfuciovy instituty jsou vzdělávací centra čínského jazyka a kultury, tedy ekvivalent institucí, jako je výše zmíněný německý Goetheho institut. První byly otevřeny v Uzbekistánu (pilotní) a v Koreji v roce 2004, následně se jich pak otevřely stovky po celém světě. K roku 2021 jich bylo celkem 541. Kromě toho bylo otevřeno i 1193 (2018) Konfuciových tříd na základních a středních školách s obdobnou výukou čínštiny.    

 

Praktické výhody studia s „Konfuciem“

Instituty přináší několik výhod. První je široký výběr jazykových kurzů pro dospělé i děti. Interaktivním doplňkem jsou i instruktáže čajové etikety nebo společenské hry, například známé go (wej-čchi 围棋).

 

Druhou předností je lektorství čínského rodilého mluvčího. Studenti a zájemci o studium cizí kultury tak přijdou do styku s autentickou standardní čínštinou (pchu-tchung-chua 普通话). Vzhledem k tomu, že čínština je podle počtu rodilých mluvčích (obr. 1) nejpoužívanějším jazykem světa, mají lekce s čínským lektorem slušnou perspektivu.


Obr. 1 Nejpoužívanější jazyky na světě podle počtu rodilých mluvčích (Statista, online)


Dalším lákadlem je možnost skládat několikrát do roka mezinárodně uznávané zkoušky z čínského jazyka HSK, HSKK a YTC, garantované čínskou vládou. Po absolvování určité úrovně zkoušek HSK pak lze prostřednictvím institutu žádat o stipendium a vycestovat do ČLR na několikaměsíční studijní pobyt. To je velkou příležitostí například pro slovenské studenty na českých univerzitách, protože ti se zájmem o studium v Číně se mohou vedle KI obrátit pouze na SAIA (Slovenskou akademickou informační agenturu), nebo na bruselské ústředí mise ČLR v EU, kde je však šance získat stipendium relativně nízká.

 

Primárním cílem institutů je tedy přiblížit Čínu, její jazyk a kulturu zájemcům různých věkových kategorií, přičemž studenti školy, která je hostitelem Konfuciova institutu, studují na institutu zdarma. Kromě jazykové výuky organizuje KI zejména řadu kulturních akcí, představení a programů kulturní výměny.

 

V posledních letech se v USA a v některých dalších, především západních zemích, objevila kritika institutů a následná obvinění. Z různých příčin, pro nesouhlas s vnitřní politikou ČLR, obavy z vlivu čínské vlády na akademické půdě univerzit, nebo pro podezření z „bezpečnostních rizik“, byly instituty v některých zemích jako USA, Belgie, Německo, Austrálie nebo Švédsko uzavřeny.

 

Bezpečnostní hrozba bez důkazů

K nejkřiklavějším případům patří rozhodnutí o uzavření KI na belgické univerzitě Vrije Universiteit Brussel (VUB) v roce 2019 po vypršení smlouvy a po vyhoštění jejího bývalého ředitele, profesora Sung Sin-ninga. Profesor byl podezírán ze špionáže, a tak mu bylo zamítnuto prodloužení povolení k pobytu. Navíc mu byl na osm let zakázán vstup do celého schengenského prostoru, přestože trval na své nevině a obvinění vyvracel.

 

„Toto obvinění mi připadá velmi směšné, protože já v Belgii ani nemám studenty. Mí doktorandští studenti jsou v Číně,” říkal profesor Sung a dodával, že obvinění očekával, když odmítl nabídku amerického diplomata „spolupracovat s americkými zpravodajci”. Řekl, že byl tehdy diplomatem varován, že pokud nebude spolupracovat, bude čelit následkům.

 

Pro obvinění ze špionáže a ohrožení bezpečnosti neposkytl Brusel konkrétní důkaz. Následný zákaz vstupu do celého schengenského prostoru dokonce vyvolal u části veřejnosti pobouření, protože o něm bylo rozhodnuto bez soudního procesu s právem obhajoby, což se v tak závažném případě jeví jako neobvyklé. Profesor Sung Sin-ning proto žaloval belgické autority a následný soud rozhodl v jeho prospěch. Zákaz byl poté sice zrušen, ale reputace profesora, který působil v Bruselu více než deset let, byla značně poznamenána, stejně jako jeho předešlé úsilí o vybudování dobrých vztahů.

 

„Říkali mi, že soudní spor proti belgickému státu nemohu vyhrát, ale vyhrál jsem. Už jsem obdržel i pozvání na krátké akademické cesty. Čas od času bych do Evropy rád jel, je to přece má odborná doména,” říká dnes profesor Sung.

 

Belgické úřady nicméně i po soudním rozhodnutí prohlásily, že nehodlají umožnit profesoru Sungovi vstup do Belgie, a jeho zákaz vstupu do Belgie zůstává viditelný v informačním systému pro všechny ostatní země schengenského prostoru.

 

Vzdělání pro budoucnost našich vnuků

Kromě důkazů o špionážní činnosti nebyly předloženy ani důkazy o čínské propagandě a prosazování čínských zájmů. „Neviděli jsme žádné důkazy o tom, že by čínská vláda užívala univerzitu jako nástroj propagandy prostřednictvím Konfuciova institutu. Lampeter je poměrně klidné místo. Věříme, že musíme poskytovat vzdělání, které nám zajistí mezinárodní nebo národní reputaci. Budoucnost nás a našich vnuků bude záviset na britském obchodu s Čínou. Pokud nyní nevybudujeme vzájemné vazby, budoucnost Británie bude velmi temná,” tvrdí profesor Robert Pearce, bývalý vicekancléř Velšské univerzity.

 

Velmi aktuální je cílený teroristický útok v pákistánském Karáčí z letošního 26. dubna. Obětí se stali tři čínští učitelé Konfuciova institutu, z nichž jeden byl jeho ředitelem. Čínská vláda čin odsoudila a dohodla s Pákistánem důkladné vyšetření případu. Balúčistánská osvobozenecká armáda (BLA), jež už v minulosti útočila na čínské občany, převzala odpovědnost i za tento čin. Teroristická skupina v roce 2018 zaútočila na čínský konzulát v Pákistánu. Útoky odůvodňuje tím, že už jednou vyzvala čínskou vládu, aby na pákistánském území nezasahovala do záležitostí Pákistánu. Ten s ČLR spolupracuje na různých rozvojových projektech s investicemi v hodnotě až 60 milionů dolarů.

 

Další případy

Po uzavření Konfuciových institutů na švédském území v roce 2020 uzavřelo Švédsko poslední Konfuciovu třídu na střední škole ve Falkenbergu. K důvodům uzavření patří obavy z bezpečnostního rizika a rozhodnutí čínského soudu o odsouzení švédského autora čínského původu Kuej Min-chaje k deseti letům vězení. Kuej Min-chaj publikoval a prodával knihy, kritizující prezidenta ČLR Si Ťin-pchinga. Podle čínských autorit kromě toho vykonával i špionážní činnost proti Číně.

 

Některé země jako Norsko, které uzavřelo jediný institut v Bergenu v roce 2021, podaly jen stručné stanovisko:„Je to ten samý problém, protože Konfuciův institut je program s cíly nastavenými čínskou vládou. Jde to proti zásadám našich západních akademických institucí. Konfuciův institut je nástroj čínské propagandy a měkké síly čínských autorit,” tvrdí Harald Bøckmann.

 

Přes diskutovaná uzavření Konfuciových institutů v některých zemích jich většina dál funguje. Na konci dubna 2022 se na Pekingské univerzitě konalo fórum o podpoře globální komunikace s účastí odborníků, profesorů a ředitelů sedmi prestižních univerzit. Tři ředitelé škol, Gamal Elshazly (Univerzita v Káhiře, Egypt), Dorothy Kelly (Univerzita v Granadě, Španělsko) a Malcolm Buttler (Univerzita v Sheffieldu, Velká Británie) sdíleli své pozitivní zkušenosti s Konfuciovými instituty a podpořili myšlenku kontinuální spolupráce a udržování dobrých vztahů, těžkým časům navzdory. Ředitel Watanabe Yoshihiro (Wasedská univerzita, Japonsko) zmínil kooperaci s Pekingskou univerzitou, širší a historicky dlouhou francouzsko-čínskou spolupráci popsal ředitel Pasquale Mammone z Artoiské univerzity, kde byl Konfuciův institut otevřen v roce 2008.

 

Hrozba ideologického působení na studenty?

Politoložka a bývalá diplomatka Naima Green-Riley publikovala ve Washington Post svůj výzkum na dvou amerických středních školách, které zřídily Konfuciovu třídu. Byla to součást její polemiky s názory požadujícími uzavření Konfuciových institutů, které v USA zahájili zejména ultrakonzervativní senátoři Marco Rubio, syn kubánských emigrantů, známý silnými protikomunistickými postoji, a senátoři Ted CruzJosh Hawley, kterým se skutečně podařilo prosadit uzavření 45 institutů na území USA.

 

Green-Riley od září 2019 do května 2020 sledovala na vzorku studentů (1000 teenagerů a 500 dospělých respondentů) prostřednictvím dotazníků vývoj jejich názorů na Čínu. Její výzkum neprokázal, že by převážně jazyková výuka v Konfuciových třídách vedla k „pročínským názorům“ nebo dokonce k ohrožení „schopnosti příští generace amerických lídrů učit se, myslet a mluvit o realitě Číny a skutečné podstatě režimu komunistické strany“, jak to bylo v USA formulováno i na základě varování senátora Marco Rubia v roce 2018.

 

Autorka poznamenává, že názory studentů utváří média a celkové prostředí kolem nich. Mnoho studentů Konfuciových tříd si cenilo čínské kultury, čemuž napomohla i účast na interaktivních programech, kde si prakticky vyzkoušeli usmažit čínské placky s jarní cibulkou nebo zazpívat čínskou pop-music. Závěry výzkumu uzavírá Green-Riley shrnutím: „Studenti, dokonce i mladí středoškoláci, zůstali ve studijním procesu kritičtí a schopni zpracovat protichůdné signály. Ti studující v Konfuciových třídách si nejspíše udrží zájem o čínská témata i mimo jejich jazykové kurzy. Z tohoto důvodu je nepravděpodobné, že by byli indoktrinováni čínskou Komunistickou stranou,“ píše výzkumnice.

 

Konfuciův institut v Olomouci

V roce 2007 vznikl Konfuciův institut v Olomouci jako partnerský projekt mezi Univerzitou Palackého v Olomouci (UPOL) a Pekingskou univerzitou zahraničních studií. Jako student Palackého univerzity jsem měl možnost se zúčastnit několika kurzů na Konfuciově institutu, včetně čínské kaligrafie, malby a také předmětu zvaného „Kultura Dálného východu“, který však byl spíše jazykovou hodinou.

 

Kurzy vedli učitelé z ČLR, během výuky se žádný z nich nevyjadřoval k politickým tématům a nezaznamenal jsem ani žádnou „ideologickou propagandu“. Učitelé byli zdvořilí, profesionální a vlastně i milí; výukové materiály byly poskytnuty zdarma, stejně jako pomůcky k malbě či kaligrafii, včetně drobných pozorností jako byly pohlednice, sladkosti nebo speciální nepromokavý kaligrafický papír na domácí procvičování. Kromě obvyklé rutiny obohacovalo výuku sledování dokumentů o kaligrafii, čínských tradicích nebo poslech tradičních i populárních písní.

 

Lekce se netýkaly jen Číny, probírala se slovní zásoba a popis našich domácích tradic a svátků, jako třeba Velikonoc. To vše v čínštině, což bylo i téma mé zkoušky při ukončení kurzu. Po skončení kurzů jsem zůstal s jedním z učitelů v přátelském písemném kontaktu. Zároveň jsem v institutu absolvoval zkoušku HSK. Tyto kurzy výrazně rozšířily záběr mého univerzitního studia sinologie a napomohly mi s rozvojem dalších dovedností, včetně ovládnutí štětce v kaligrafii a malbě, na které české univerzity nemívají programy.

 

V roce 2017 vyšla přehledná publikace „10. Výročí založení Konfuciova institutu Univerzity Palackého v Olomouci“, na 55 stránkách pojednávající o bohaté činnosti institutu, spolupráci s jednotlivými fakultami univerzity, s mezinárodními institucemi, o stipendiích, letních kempech v Čínské lidové republice, kulturních událostech, koncertech, konferencích a dalších akcích.

 

Všem, kteří dnes volají po uzavření našeho Konfuciova institutu Univerzity Palackého v Olomouci, bych chtěl publikaci doporučit k přečtení. Občas mám totiž pocit, že tyto snahy o přerušení kulturní spolupráce nejsou motivovány oprávněným strachem z ohrožení bezpečnosti, nýbrž spíš ideologickou předpojatostí. V takovém případě bychom se však zachovali stejně jako čínští komunisté, které za jejich ideologické kroky často (oprávněně) kritizujeme. Z vlastní zkušenosti však činnosti Konfuciova institutu vnímám jako příležitost pochopit kulturu, které valná většina populace v Evropě logicky nerozumí. Právě vzájemné porozumění může vést boření ideologických a jiných bariér.

 

Kristián Schloszmann, sinolog

 

Použité zdroje:

https://global-exam.com/blog/en/hsk-the-confucius-institutes-are-spreading-the-chinese-language-and-culture/
https://www.sbs.com.au/news/article/what-are-confucius-classrooms-and-why-are-they-being-reviewed-in-nsw/iyswsj307
https://www.eurasiareview.com/04032021-confucius-institutes-and-espionage-oped/
https://www.universityworldnews.com/post.php?story=2020041709063826
https://www.universityworldnews.com/post.php?story=20200513092025679
https://thediplomat.com/2021/02/are-confucius-institutes-in-the-us-really-necessary/
https://www.statista.com/statistics/879340/china-confucius-institutes-and-confucius-classrooms-worldwide/
https://konfucius.upol.cz/o-nas/
https://www.washingtonpost.com/politics/2020/08/24/state-department-labeled-chinas-confucius-programs-bad-influence-us-students-whats-story/
https://www.chinadaily.com.cn/a/202204/28/WS626994e3a310fd2b29e59bb2.html
https://global.chinadaily.com.cn/a/202204/28/WS626a4bbba310fd2b29e59f29.html
https://www.theguardian.com/education/2007/nov/06/highereducation.internationaleducationnews
https://www.brusselstimes.com/belgium/83195/brussels-university-to-close-chinese-funded-institute-after-espionage-accusations-vub-confucius-institute
https://scandasia.com/sweden-has-closed-all-confucius-institutes-and-classrooms/
https://www.schengenvisainfo.com/news/belgium-court-reverses-schengen-entry-ban-on-chinese-professor-accused-of-espionage/
https://www.hindustantimes.com/world-news/karachi-blast-why-baloch-liberation-army-is-targeting-chinese-nationals-101651052868469.html
http://chinascope.org/archives/26211

https://library.upol.cz/arl-upol/cs/detail-upol_us_cat-0231163-10-vyroci-Konfuciova-institutu-Univerzity-Palackeho-v-Olomouci/

 

Titulní fotografie: 

https://cutewallpaper.org/download.php?file=/21/confucius/Who-Was-Confucius-FamilyEducation.jpg