Kdy ukončí Čína protipandemická omezení?

Kdy ukončí Čína protipandemická omezení?
14 / 3 / 2022 Vít Vojta

Dvěma rokům pandemie čelila východní Asie jinak než Evropa. Autorita státu a disciplína občanů tu umožnily celoplošná protipandemická omezení, Západem nejvíc sledovaná během japonské a čínské olympiády. Individualistická Evropa takové restrikce nepřipustila. Obě koncepce se však blíží společnému cíli - ukončení pandemických protiopatření. Kdy to bude?

Během pandemického chaosu na jaře 2020 pocítila řada Evropanů respekt nad důsledností protiepidemické kontroly v „konfuciánských civilizacích“ Jižní Koreje, Vietnamu, Tchaj-wanu či Singapuru. Zdatně si vedlo i Japonsko, zatímco Čína po wuchanském traumatu nasadila proti epidemii Covid-19 dokonce strategii nulové tolerance.

 

V kontrole hranic měly nespornou výhodu ostrovní státy, pandemie se však postupně dostala ke každému, i když v různě silných vlnách. Rok nedotčený Vietnam byl pak loni zasažen poměrně silně, dnes je jen v Hanoji asi 12 tisíc pozitivních denně a školy jsou zavřené už od května 2021. I Japonsko loni sáhlo k uzavření hranic, které po rozsáhlé diskusi uvolňuje teprve tento měsíc.

 

Čínská nulová tolerance

Číňané si po celé dva roky zachovali ostražitost, jaká u nás vládla jen několik týdnů v březnu 2020. Tehdy Čína drasticky omezila dopravní spojení a nasadila úmornou třítýdenní karanténu na všechny, kteří prošli sítem udělování víz a shánění letenek. Ale sám jsem během loňského pobytu mohl vidět, že země „žila a vyráběla“ poměrně normálně, i přes opakující se obtížné kontroly zdravotních a cestovních kódů.

 

Lokální vlády však byly od počátku, v zájmu efektivity opatření, trestány i jen za malý výskyt pozitivních případů. Napětí nejvíc vzrostlo před olympiádou. Další tlak násobil mimořádně nakažlivý Omikron, vedoucí k uzávěře milionových měst. V březnu se ještě přidala důležitost paraolympiády a „dvojice plenárních zasedání“ čínského parlamentu - skoro třítisícového Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ) a dvoutisícového Čínského lidového politického a poradního zasedání (ČLPPZ) - podobnému horní komoře jiných zemí. Ani projev premiéra Li Kche-čchianga na zasedání však nenaznačil žádné uvolnění čínského protipandemického přístupu.

 

Tak nezbývá než čekat. „Dvě zasedání“ skončila 11. března a paraolympiáda 13. března. Omikron je stále na vzestupu, přinesl sice jen aktuálních 2000 případů, na čínské poměry to však už je „znepokojivé číslo“. Uzavírání aglomerací a městských čtvrtí tak pokračuje. V Číně je nyní 11 oblastí s vysokým rizikem přenosu a 185 se středním. I šestadvacetimilionová Šanghaj je nyní riziková, nelze z ní cestovat ven a celá sídliště se zavírají po dvou pozitivních testech. Pozitivní jdou do karantény v místě testu a s nimi bývá postiženo celé rozsáhlé okolí. Když pak pro karantény přespolních nestačí nemocnice ani hotely, umístí se jim karanténní lůžka třeba do vytápěných garáží (viz foto, ze sociálních sítí).

K letošnímu březnu bylo už v Číně podáno 3,175 miliard vakcín, většina populace (z 1,4 miliardy) tak už má tři dávky. Čína také na konci loňského roku schválila lék vyvinutý Universitou Qinghua, Třetí lidovou nemocnici v Šen-čenu a Brii Biosciences a v únoru další lék Paxlovid od společnosti Pfitzer.

 

Důsledky pandemie

Válka na Ukrajině u nás zájem o pandemii ukončila ze dne na den. Ale když se za posledními dvěma lety ohlédneme, vidíme děsivé následky. Nákazu prodělala půl miliarda lidí a 6 milionů obětí s ní zemřelo. Vedle toho pandemie utlumila nákladní a osobní dopravu, odhalila provázanost globálních dodavatelských řetězců a obrovský čínský podíl v nich. Od března 2020 totiž začalo chybět katalogové zboží i těm nejslavnějším světovým značkám, do té doby skálopevně tvrdícím, že v Číně nic nevyrábí.

 

Globální výrobě a logistice pak daly další ránu evropské „covidové peníze“ a americké „helicopter money“, které od 3. čtvrtletí 2020 zavalily Čínu enormními objednávkami. Tak protikrizové peníze sice „oživily ekonomiku“, ale vystřelením poptávky se podílely na skokovém zdražení komodit a na vyšroubování cen nákladní dopravy až na šestinásobek. Vždyť čtyřicetistopý kontejner z Číny stál v listopadu 2020 „jen" 3000 amerických dolarů, ale o necelý rok později už skoro 18 tisíc dolarů!

 

Mentální rozkol

Nemožnost cestování a osobního kontaktu také nepochybně prohloubila názorové rozpory existujících mezinárodních bloků. Český veřejný prostor, který v hlavním proudu kopíruje rétoriku amerických radikálních „jestřábů“, pokračoval v intenzivní negaci Číny, Ruska a dalších „amerických nepřátel“. Stejná myšlenková masáž, zasívající nedůvěru a nepřátelství, se ovšem zintenzivnila i u „amerických protihráčů“. V tomto směru si tedy žádná ze stran nemá co vytýkat a podíl na rozdělování společnosti mají všichni.

 

Napětí mezi hlavními geopolitickými hráči se tak vyostřilo. Je otázkou, nakolik i pandemická izolace mohla přispět k nečekanému rozhodnutí Ruska o invazi na Ukrajinu. Jistým potvrzením tendence vzniků izolovaných bloků může být nakonec i rychlá ekonomická integrace 15 asijsko-pacifických zemí, ratifikujících během jediného roku (listopad 2020-21) největší zónu volného obchodu RCEP, zahrnující třetinu světové ekonomiky.

 

Společným zájmem všech je tak rozhodně rychlé ukončení pandemických omezení i v čínské „továrně světa“. Tradiční opatrnost čínské vlády sice naznačuje, že omezení bude držet, dokud si nebude zcela jista eliminací rizik, ať již v důsledku ústupu pandemie, lehkého průběhu posledních variant nákazy nebo zvýšené účinnosti vakcinace a lékových přípravků. V každém případě už to vše vypadá nadějněji, až se chce říci s klasikem: „Dávám proticovidovým opatřením v Číně maximálně ještě tento rok“.

 

Vít Vojta, sinolog