Jsou novoroční ohňostroje už jen přebory idiotů?
Ohňostroje přinášely dlouhá staletí sváteční zážitek, rozsvícenou večerní oblohu a tanec barev se svištěním a výbuchy. Zejména před rozšířením elektrického osvětlení bývaly vzácné a mnoho východních kultur jim přisuzovalo až magické účinky. Ve 20. století se však ohňostroje staly jen podvědomě a setrvačně dodržovaným přežitkem, někde přiléhavě označovaným za „soutěž o největšího idiota“.
Samozřejmě to byla čínská zábavná pyrotechnika, která v posledních čtyřech desetiletích zaplavila svět a podbízela se mu cenou. Ohňostroj je nakonec čínský vynález, ať již mluvíme o dva tisíce let starém odpalování vysušených článků bambusu nebo o využití černého střelného prachu do petard, kulových pum či raket, které v Číně zlidovělo před tisícem let a hned století na to si jej získala dnešní Itálie, ještě než si z Číny dovezla technologii výroby nudlí.
Čína v roce 2023 exportovala 360 tisíc tun pyrotechniky (!), skoro devětkrát tolik jako pět dalších největších exportérů dohromady. Po obchodně zdatných Nizozemcích (20 tisíc tun) a Němcích (8,5) je podle statistik OSN Comtrade na čtvrtém místě český export (3,75) před Polskem (3,13) a kambodžskou nejlevnější továrnou světa (1,6).
„Pěkné čtvrté místo“ však v českém případě není nic chvályhodného. Vychází totiž jen ze slabé obchodní kontroly a neúčinných sankcí proti překupníkům, reexportujících i čínské ohňostroje čtvrté kategorie F4, určené k odpalování pouze školenými pyrotechniky. V zemích s vyspělejším právním vědomím (např. Belgie) je přitom trestný i prodej třetí kategorie (F3) dělobuchů a menších kulových pum, dostupných u nás zákazníkům nad 21 let.
Před dvěma tisíci lety sloužily v Číně petardy jako obětina duchům, zahánějící současně temné síly. Řada východních kultur dodnes při otevření nového podniku či obchodu povinně odpaluje šnůry drobných petard ve slavnostním červeném papíře. Po přísném schvalovacím procesu to lze spustit dokonce i v singapurském „Městě zákazů“. Celá Čína však už pořádání ohňostrojů zakázala a letos se k ní po strašlivém smogu přidalo také indické Dillí a další oblasti Indie a Pákistánu.
Od prvního moderního zákazu ohňostrojů uplynulo již 80 let (Massachusetts 1943), i když v americké osadnické kultuře přežívá ohňostrojová vášeň a USA zůstávají s nákupem celé třetiny čínské produkce (120 tisíc tun) největším dovozcem pyrotechniky. Vedle posledního dne roku spotřebují nejvíc rachejtlí na Den nezávislosti. Dalším největším světovým dovozcem pyrotechniky je navzdory „greendealu“ Evropská unie (109 tisíc tun) v čele s Německem (40 tisíc tun).
Ovšem časy se mění a některé státy ohňostroje zakázaly zcela (Irsko), některé jejich pořádání vymezují místně a časově (Finsko od silvestrovských 18:00 do novoročních 2:00). Naše připravovaná novela zákona o pyrotechnice posiluje pravomoc obcí a zakazuje odpalování u chráněných objektů (nemocnice, útulky zvířat, ZOO atd.). Letošní nový rok tak už ohňostrojem vítalo mnohem méně měst nebo rekreačních oblastí než dříve.
Je to moudré, šetří to peníze i zdraví. Ohňostrojový smog totiž kromě oblaků prachu a mikroplastů uvolní do ovzduší toxické plynné směsi oxidu síry, fosforu, dusíku, formaldehyd, acetaldehyd a podobně, mohou vznikat i prokazatelné karcinogeny jako chlorované toxické látky a polycyklické aromatické uhlovodíky, způsobující někdy vývojové vady.
I představa, že oblak jedovatého dýmu za den či dva odvane vítr, je docela bláhová. Lidé v okolí ohňostroje jsou vystaveni prachu celé dny, částice menší než 10 μm pronikají do dolních cest dýchacích, menší než 2,5 μm usednou v průduškách a ty ještě menší (1 - 0,1 μm) jdou do plícních sklípků a krevního oběhu. I ze vzduchu si pak tato směs látek sedá do živých organismů, půdy a vody a jen velmi obtížně se rozkládá.
Hrozivé přitom je, že v České republice petardy z jakési společenské setrvačnosti odpalují puberťáci a zastydlí puberťáci prakticky dva měsíce v roce, od začátku prosince až do konce ledna. A my si vedle obrazů utržených prstů a zmrzačených tváří až v posledních letech víc všímáme mrtvých domácích i lesních zvířat, psů, koček, vysoké, jak ještě hodiny po ohňostroji šokovaní vbíhají pod auta, narážejí do pletiv či padají do jam, mrtvých ptáků po nárazu do skla nebo elektrického vedení. Letošní rok má dokonce za oběť i padesátiletého šimpanze v královéhradecké ZOO Dinga.
Ale doba, kdy z našeho domu strašidelnou temnotu nebo kunu a hlodavce vyháněly rachejtle, je přece pryč? A zábavní pyrotechnika se za časů světelných nebo dronových show či velkoplošného promítání filmů také jeví víc a více přežitá.
Úvodní foto: Unsplash.com/helloimnik