Josef Žádník: Fenomén post-truth, aneb proč je naše společnost tak polarizovaná

Josef Žádník: Fenomén post-truth, aneb proč je naše společnost tak polarizovaná
6 / 6 / 2019 Josef Žádník

Politická atmosféra ve světě se za posledních 30 let výrazně změnila a prošla docela výraznými výkyvy, jak na straně samotných politiků, tak na straně vnímání reality samotnými občany. Změny politiky mohou být charakterizovány různými motivy, ale osobně si myslím, že hlavním z nich je informace a schopnost jedince ji získat a zpracovat, a následně s ní reagovat vůči ostatní společnosti. Nechci tímto článkem hodnotit politické režimy, názory či jednotlivce, ale schopnost žít a rozhodovat se v určitých informačních podmínkách.

Pokud se podíváme před rok 1989, můžeme toto období nazvat obdobím informačního klidu. V této době jsme měli omezenou dostupnost informací, ale na druhou stranu jsme měli relativně dlouhý čas poskytnuté informace zpracovávat, udělat si k nim názor a sžít se s ním. Na rozhodování jsme měli dost času, proto tato situace vedla k určité pohodlnosti mysli z pohledu zpracování informací.
Když se podíváme za rok 1989, tak se nám otevřely nové obzory a spustil se vodopád informací z oblastí, které dříve nebyly dostupné. Tato situace vedla v prvé řadě k pozitivnímu zvýšení emocí, jelikož kvantum informací rostlo, ale naše schopnost tyto informace zpracovávat byla stejná, jako před rokem 1989. Tento tlak vedl k vnitřní disharmonii člověka, ke kladení si otázek o společnosti a o vlastní spokojenosti žití v této společnosti.
Pro rozhodnutí jsme měli velké množství informací, ale jejich zdlouhavá analýza, na kterou jsme byli zvyklí, se nám stále měnila pod rukama, jelikož jsme stále objevovali nové informace, které nám průběžně měnily výsledek analýzy. Na takové dynamické chování jsme nebyli zvyklí. Měli jsme stále v hlavě jasná pravidla, jasný proces, ale začali jsme si klást otázky, zda jsou naše závěry tak pevné a jasné jako dříve.
S nástupem internetu jsme spadli do informačního tobogánu. Informace se množily exponenciálně a jejich analýza se, pro standardního jedince ve společnosti, stávala téměř nemožnou. Navíc zde roste nový fenomén, a to kvalita a pravdivost vstupní informace. Dříve jsme mohli jasně identifikovat původce informace, a tím jsme byli schopni určit prioritu vstupní informace. Po nástupu internetu se naše staré archetypy zpracování informace a neschopnost kritického myšlení nad vstupní informací následně projevily v nemožnosti dál věřit vlastním úsudkům a analýzám.

Politici rozuměli této situaci a bylo jim jasné, že člověk vychovaný před rokem 1989 je v novém světě tak ztracený, že už nevěří ani vlastnímu úsudku. A tak zvolili politiku neutrálnosti, kde se snažili směřovat společnost tak, aby žádné rozhodnutí nebylo špatné a abychom jasně nedeklarovali, co je pravda, co je lež. Tento systém může fungovat po omezenou dobu, spíše pro uklidnění společnosti, ale je jejím labilním momentem, jelikož člověk se potřebuje přimknout k nějakému názoru a je mu jedno, jestli „pravá nebo levá“, jen musí mít určitou jistotu.

Taková situace nenastala pouze v České republice, ale snad všude po světě, protože internet výrazně změnil způsob našeho přístupu k informacím a celkově tak změnil náš pohled na svět.
Před několika lety byl ve světě vidět od této politiky neutralizmu jasný odklon, jelikož společnost začínala být znepokojená z toho, že neví, co je pravá a co je levá. Politici a lídři začali jasně komunikovat svůj směr, aby byl jednoduchý a pochopitelný a působil jako protiváha oproti bývalému neutralizmu. Výhodou tohoto nového stylu komunikace a politického vyjadřování je jasně daný směr, jasné přimknutí jedinců k tomuto směru, avšak bez jakékoli vstupní analýzy, kritického zvážení té či oné informace. A na světlo světa přišel pojem Post-Truth.

Většina lidí začala komunikovat jasná tvrzení, avšak nikdo se již nevracel k jejich analýze, kritickému zhodnocení, jelikož na analýzu nebyl čas a bylo jasné, že z nekonečného množství informací se i tato tvrzení dala potvrdit anebo vyvrátit.
Tímto jsme se dostali do současné politické situace, kdy politika polarizuje společnost, jelikož každý má pravdu, každý přeci má svůj jasný názor a pokud je potřeba, najdou se informace, aby podpořily to nebo ono tvrzení.

Zatímco neutralizmus budil v lidech zoufalství, politika Post-Truth polarizuje společnost a vnáší do ní nenávist mezi těmi, kteří stojí na opačných stranách názorového spektra, jelikož je minimum jednotlivců, kteří jsou mezi oběma extrémy.
Osobně si myslím, že současná situace vyústí v potřebu jasného a stabilního kodexu, může vést k růstu obliby náboženských hnutí, pokud budou zdůrazňovat stálost, dlouhodobost, čitelnost a srozumitelnost například desatera anebo politických směrů, které se odříznou od současného stavu a stanoví si jasné morální, sociální, ekonomické a jiné pilíře, které platily před dvěma nebo deseti roky, i před sto lety, a tím zaujmou pozici jasné stálice, která uspokojí určitou společenskou potřebu stabilní stálosti, bez nutnosti analýzy nekonečného množství informací.


Josef Žádník, management konzultant