Japonsko v centru zájmu investorů: Konec éry levných peněz otřásá globálními trhy
Japonsko se po desetiletích deflace konečně dostalo z ekonomické pasti, ale jeho proměna přináší nové komplikace. Rostoucí úrokové sazby a výnosy z dluhopisů nutí investory přehodnocovat strategie a ohrožují americké zadlužení. Země, která byla po generace zdrojem levných peněz pro globální carry trade, se stává konkurentem amerických dluhopisů – a to může otřást celým světovým finančním systémem.
Japonsko je v centru pozornosti investorů a ekonomů – jeho ekonomická situace se totiž mění. Vzhledem k tomu, že japonský jen mnoho let sloužil jako klíčová měna pro obchody carry trade a protože je Japonsko největší zahraniční věřitel Spojených států, je na místě bedlivě pozorovat, co se děje.
Konec deflační pasti
Japonsko se dostalo ze své deflační pasti, ani ne tak díky dlouhodobě provozované politice kvantitativního uvolňování, ale kvůli inflačním tlakům spojeným s cenami komodit. V současné době Japonci řeší nikoliv deflaci, ale jak zařídit, aby mzdy rostly, pokud možno alespoň jako inflace a jak posílit spotřebu japonských domácností. Obojí jsou body ekonomického programu nové japonské premiérky Takaiči.
Vyšší míra inflace se odráží, spolu s dalšími faktory, na rostoucích výnosech z japonských dluhopisů.
Graf: Vývoj výnosů ze 40letých japonských vládních dluhopisů.
Zdroj: tradingeconomics.com
Graf: Vývoj výnosů z 10letých japonských vládních dluhopisů.
Zdroj: tradingeconomics.com
Hrozba obrácení carry trade
A zde se dostáváme k jednomu z problémů. Japonsko mnoho let, využívajíc své vysoké míry úspor v ekonomice, nakupovalo finanční aktiva – nejen americké dluhopisy. Nízké úrokové sazby v domácí ekonomice (přesněji záporné úrokové sazby Japonské centrální banky spojené právě s politikou kvantitativního uvolňování) znamenaly, že japonští rezidenti hledali zhodnocení u zahraničních finančních instrumentů. Kromě toho se Japonsko stalo centrem carry trade – tedy obchodu, kdy si obchodník půjčil v jenech (se zápornou či nulovou úrokovou sazbou) a investoval do nějaké vysoko-výnosové měny (například turecká lira) a mohl zinkasovat rozdíl. Tento obchod se nyní ovšem může začít obracet – a to by mohlo vyvolat opravdové finanční zemětřesení.
Úrokové sazby jdou nahoru, protože inflace je v Japonsku už čtyři roky nad inflačním cílem. Hlavní japonská úroková sazba je stále velmi nízká (krátkodobá 0,75 %) ve srovnání třeba s USA, ale i tak se jedná o masivní změnu v globálních finančních podmínkách.
[Graf: Vývoj krátkodobé úrokové sazby (na nejvyšší úrovni od roku 1995)]
Zdroj: tradingeconomics.com
Dluhová strategie premiérky Takaiči
I když se premiérka Takaiči prezentuje jako jestřáb v oblasti bezpečnostní politiky, v oblasti ekonomické chce rozhněvaným voličům poskytnout fiskální stimul. Což znamená s vysokou pravděpodobností další dluh už k tak největšímu (hrubému ovšem) veřejnému dluhu na světě. Není divu, že na to poměrně dramaticky reagovaly právě dluhopisové trhy.
Pokud jde o dlouhodobé dluhopisy, tedy překračující horizont deseti let, tyto dluhopisy méně reagují na politiku centrálních bank a jejich aktuální úrokové sazby, a více na poptávku a nabídku dluhopisů a také na dlouhodobý výhled fiskální politiky i její důvěryhodnost. Na druhou stranu má Japonsko výhodu v tom, že drtivá většina dluhu je držena rezidenty a navíc v jenech. To je z hlediska ekonomické bezpečnosti výrazná výhoda.
Hrozba pro americké dluhopisy
Nejedná se ale o čistě japonský vnitřní problém. Japonsko drží americké dluhopisy v hodnotě asi 1,2 bilionu dolarů a je největším zahraničním věřitelem. Čína se již delší dobu amerických dluhopisů zbavuje a posiluje držbu zlata ve svých devizových rezervách. Vyšší výnosy z dluhopisů znamenají, že japonští rezidenti (banky, fondy) mohou dát přednost držbě japonských aktiv.
Jak tak zaznělo na Světovém ekonomickém fóru, americké dluhopisy tu najednou mají konkurenci. To může být, i vzhledem k masivním nákupům zlata centrálními bankami, pro Spojené státy a pro jejich náklady na obsluhu dluhu velmi nepříjemná zpráva.
Globální dopad japonské transformace
Vyšší výnosy se mohou po čase odrazit ovšem také ve vyšších nákladech na obsluhu japonského dluhu. Nelze vyloučit, že by pak mohla zasáhnout Japonská centrální banka, avšak její kroky by mohly zase oslabit japonský jen. Rostoucí náklady na obsluhu dluhu jsou navíc globální problém. Prostředí, kdy i korporátní dluhopisy měly několik let záporné výnosy, je definitivně pryč. Témata související s dluhem a rolí centrální banky budou klíčové i do příštích let. Japonsko je v tomto ohledu určitý předvoj, protože jak carry trade, tak jeho držba amerických dluhopisů, ho postavila do centra světového finančního systému.
Ilona Švihlíková, ekonomka a odbornice na mezinárodní ekonomické vztahy
Úvodní foto: Unsplash.com/Cullen Cedric