Japonci pozorovali tisíce podezřelých čínských rybářských lodí

Japonský zpravodajský magazín Nikkei Asia upozornil na bezprecedentní soustředění čínských rybářských plavidel poblíž japonské výlučné ekonomické zóny ve Východočínském moři. Až 2 000 čínských rybářských lodí se dvakrát v průběhu loňského prosince a letošního ledna soustředilo v bezprostřední blízkosti japonské výlučné ekonomické zóny (VEZ) ve Východočínském moři. Jak uvádí Nikkei Asia, který situaci zdokumentoval pomocí dat automatického identifikačního systému (AIS) a satelitních snímků, plavidla se rozmístila podél středové linie mezi Japonskem a Čínou – hranice, kterou Tokio považuje za demarkaci své VEZ.

Dvě masivní formace v rozmezí tří týdnů

První incident nastal kolem 25. prosince 2025: přibližně 2 000 lodí utvořilo formaci ve tvaru obráceného písmene L, táhnoucí se 470 kilometrů od severu k jihu a 230 kilometrů od východu na západ. Druhý případ nastal kolem 11. ledna 2026, kdy se 1 300 plavidel rozmístilo podél linie dlouhé 370 kilometrů. Obě formace se nacházely přibližně na 125. stupni východní délky a setrvaly na místě déle než 24 hodin, informuje Nikkei Asia.

Rozsah událostí nemá v regionu obdoby. Pro srovnání: incident z roku 2016, kdy se čínské lodě soustředily u Japonskem spravovaných ostrovů Senkaku (Čínou nárokovaných jako Tiao-jü), zahrnoval pouhých 200 až 300 plavidel. „Nikdy jsem o tak obrovské mobilizaci neslyšela," cituje Nikkei Asia profesorku mezinárodních vztahů na Kjúšúské univerzitě Čisako Masuo, odbornici na čínskou námořní politiku. „Lze to vnímat jako nátlak na Japonsko a Tchaj-wan," uvedla.

Ani bouře lodě nerozehnala

Podezření odborníků posiluje i chování posádek za nepříznivého počasí. Zatímco jihokorejské rybářské lodě se před blížící se bouří stáhly do přístavu, čínská plavidla zůstala na moři a těsně se seskupila. „I kdyby šlo o úkryt před bouřkovým počasím, je podivné, že vydržela v tak rozsáhlé formaci tak dlouho. Je také nepravděpodobné, že by normálně operovaly nebo se řadily podél hranice stanovené japonsko-čínskou Rybářskou dohodou. Mohlo jít o cvičení," cituje Nikkei Takafumiho Sasakiho, profesora z Hokkaido University.

Některá plavidla přitom byla od sebe vzdálena méně než 500 metrů. „S ohledem na riziko unášení mořskými proudy to není bezpečná vzdálenost," poznamenal Sasaki. Formace jako první zaznamenala americká společnost pro geoprostorovou analýzu ingeniSPACE. Její provozní ředitel Jason Wang pro Nikkei Asia zdůraznil, že klíčový je dopad na globální lodní dopravu: „Jde o to, aby celý první ostrovní řetězec byl schopen zastavit lodní provoz."

Šedá zóna: rybáři ve službách armády

Je známo, že posádky části čínských rybářských lodí spolupracují s vládou a armádou jako takzvaná námořní milice. Tyto jednotky provádějí operace v takzvané šedé zóně – aktivity, které formálně nepředstavují přímé použití vojenské síly, avšak slouží strategickým zájmům státu. Právě námořní milice sehrály klíčovou roli při upevňování čínské kontroly nad Jihočínským mořem, uvádí Nikkei Asia.

Mnohé z lodí zapojených do nedávných formací vypluly z provincie Če-ťiang, jednoho z největších center čínského rybářského průmyslu. Nikkei Asia upozorňuje, že v prosinci se ve městě Čou-šan v této provincii konalo setkání věnované prosazování vojensko-civilní fúze a mobilizace národní obrany v rámci nového čínského pětiletého plánu, který startuje letos. „Tato mobilizace vypadá jako výcvik pro příští fázi budování Číny jako námořní velmoci. Aktivity námořní milice ve Východočínském moři se v posledních letech normalizovaly, ale do budoucna by se mohly dále rozšiřovat," říká profesorka Masuo.

Tlak na Japonsko graduje

Incidenty se odehrály v době diplomatického ochlazení japonsko-čínských vztahů. Americký Institut pro studium války (ISW) v této souvislosti naznačuje, že Peking mohl toto místo záměrně vybrat jako demonstraci síly vůči Japonsku – konkrétně v reakci na výroky japonské premiérky Sanae Takaičiové, podle níž by čínský útok na Tchaj-wan vyvolal pro Japonsko „situaci ohrožující přežití".

Aktivity čínské pobřežní stráže a armády v regionu přitom dlouhodobě sílí. Jak dále uvádí Nikkei Asia, 1. února čínská pobřežní stráž poprvé zveřejnila video z hlídek v japonských teritoriálních vodách u ostrovů Senkaku – symbolicky v den pátého výročí legislativy, která jí přiznala kvazimilitární status. Pobřežní hlídky se v přilehlých vodách Senkaku pohybovaly po 357 dní roku 2025, což je dosavadní rekord. Čínská letadlová loď Liao-ning mezitím rozšířila dosah svých operací a proplula východně od hlavního ostrova Okinawa.

V lednu byla navíc na čínské straně středové linie potvrzena již 22. nová stavba, pravděpodobně určená k těžbě přírodních zdrojů. Japonské ministerstvo zahraničí označilo situaci za „nesmírně politováníhodnou" a zdůraznilo, že Čína postupuje jednostranně v oblasti, kde námořní hranice dosud nebyly formálně vymezeny.

Úvodní foto: Midjourney