Jan Zahradil: Vietnam jako nový spojenec USA?
Minulý víkend proběhlo pár očekávaných, leč přesto zásadních přesunů ve vietnamské mocenské hierarchii – na postu prezidenta, předsedy Národního shromáždění, premiéra i některých ministrů.
Především, po několika letech, byly od sebe opět odděleny funkce státního prezidenta a generálního tajemníka komunistické strany, které doposud obě zastával Nguyen Phu Trong. Ten opustil prezidentské křeslo, ale navzdory vysokému věku (76) byl opětovně, již potřetí, potvrzen generálním tajemníkem KS. Dosavadní premiér Nguyen Xuan Phuc (66) překročil věkovou hranici pro výkon funkce předsedy vlády a přesunul se do prezidentské role, která je ovšem ve Vietnamu převážně ceremoniální. Bývalý ministr financí Vuong Dinh Hue (64) byl zvolen předsedou Národního shromáždění. Pro nás je velmi zajímavým faktem, že v letech 1986-1990 studoval v bývalém Československu, což doporučuji k pozornosti zejména české diplomacii.
Nový předseda vlády
Celkem novým jménem a černým koněm je pak stranický kádr Pham Minh Chinh (62), který se stal premiérem. Je pozoruhodné, že od zahájení ekonomických reforem v roce 1986 je Chinh vůbec prvním předsedou vlády, který předtím nepůsobil jako její místopředseda. Dříve vedl Ústřední organizační komisi komunistické strany, která se zabývá vnitřní personalistikou a také zastával funkci náměstka ministra pro veřejnou bezpečnost. Hlavně ale působil v čele provincie Quang Ninh, kde si získal pověst schopného administrátora a ekonomického reformátora, což se v čele vlády jistě bude hodit.
Tato provincie navíc hraničí s Čínou, takže se Chinh musel vyrovnávat s rostoucím anti-čínským sentimentem, který posiluje v důsledku teritoriálních sporů v Jihočínském moři a stavby nových obřích přehrad na toku řeky Mekong, které mají zničující dopad na okolní ekosystémy. I tato zkušenost mu nyní coby premiérovi může být k užitku. Ve vztazích Vietnam-Čína to totiž skřípe stále víc a nevypadá to na nějaké brzké zlepšení, bez ohledu na to, že v obou zemích vládnou nominálně komunistické strany. Naopak spíše rostoucí protičínské nálady ve vietnamské společnosti vedou tamější vládní kruhy ke snaze o sbližování s USA, které dnes vnímá drtivá většina Vietnamců pozitivně.
Koneckonců Vietnam ve svém posledním koncepčním dokumentu připustil, že by mohl uvažovat o rozvoji vhodných obranných a vojenských vztahů s ostatními zeměmi, bude-li to nezbytně nutné. Toto prohlášení je tichým, ale významným strategickým posunem od tradiční „Three No Policies“, kterou Vietnam již léta zastává, a která spočívá v neúčasti ve vojenské alianci, nepřítomnosti cizích základen na svém území a nevázání se jen na jednoho vnějšího aktéra.
QUAD + 3
Washington a Hanoj pěstují již v současnosti jisté strategické partnerství, ale Vietnam může v nadcházejících letech hrát ještě větší roli v americké zahraniční politice, obzvlášť pokud přijme americké balíčky bezpečnostní a vojenské pomoci. Američané jsou tomu v současné geopolitické situaci zjevně nakloněni – podle zdrojů dokonce přizvali Vietnam k bezpečnostnímu dialogu QUAD (Quadrilateral Security Dialogue). QUAD založil v roce 2007 japonský premiér Shinzo Abe s podporou USA, Austrálie a Indie. USA převzaly tento koncept jako klíčový faktor pro svou novou vizi svobodného a otevřeného indo-pacifického prostoru.
Vietnam spolu s Novým Zélandem a Jižní Koreou tak tvoří „QUAD + 3“ a jejich spolupráce, která se zatím soustřeďuje na společné úsilí v boji proti COVID-19 a ekonomickým dopadům pandemie, se může do budoucna rozšířit do podoby jakési vznikající protiváhy Číně.
Úspěšný rok 2020
Jinak lze konstatovat, že Vietnam měl vcelku úspěšný rok 2020. Pandemii zvládl “na jedničku” – dnes, rok po začátku pandemie, hlásí při 96milionové populaci necelých 2700 případů a 35 úmrtí.
V roce 2020 Vietnam předsedal Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), loni i letos ještě Radě bezpečnosti OSN, a stal se také součástí největší obchodní dohody na světě s názvem Regionální ekonomické partnerství (Regional Comprehensive Economic Partnership, RCEP), kterou podepsalo všech 10 zemí ASEAN a jejich pět hlavních obchodních partnerů – Austrálie, Čína, Japonsko, Nový Zéland a Jižní Korea (těchto 15 zemí tvoří dohromady jednu třetinu populace a HDP světa). V platnost vstoupila i přelomová Smlouva o volném obchodu (FTA) s Evropskou unií, čímž se Vietnam, jako teprve čtvrtá asijská země, zařadil po bok Japonska, Jižní Koreje a Singapuru. A nakonec - země vykázala za uplynulý rok ekonomický růst o téměř 3 procenta, což je vůbec nejlepší výsledek v Asii v době pandemie.
Vietnamu, coby již nepřehlédnutelné síle jihovýchodní Asie, je tedy nutno věnovat setrvalou pozornost.
Jan Zahradil, poslanec Evropského parlamentu, člen delegace EP pro země ASEAN