Jaké ekonomické dopady může mít zákon o národní bezpečnosti v Hongkongu?

Jaké ekonomické dopady může mít zákon o národní bezpečnosti v Hongkongu?
1 / 7 / 2020 Jan Veselý

Nový zákon o národní bezpečnosti vstoupil v platnost 30. června hodinu před výročím předání Hongkongu Číně. Zákon se přímo dotýká autonomie teritoria Hongkongu a představuje tak kontroverzní téma pro mezinárodní komunitu. Podle představitelů skupiny G7 zákon představuje porušení mezinárodních závazků. Čína však trvá na svém právu nezávisle přijímat zákony bez zahraničního vměšování.

Britská Východoindická společnost začala obchodovat s Čínou na konci 17. století. Aby uspokojila domácí poptávku po čaji, hedvábí a porcelánu, aktivně se angažovala ve snaze zajistit si přístup na čínský trh, což se nesetkalo s pochopením u čínského císařského dvora, který neměl velký zájem o mezinárodní obchod. Pro omezený přístup na trh a nízkou poptávku po zahraničním zboží tak Británie trpěla dlouhodobým deficitem obchodní bilance, projevujícím se odlivem stříbra přiváženého na britských lodích.

 

Odliv finančních prostředků řešila Východoindická společnost prodejem opia, což vedlo ke konfliktům a vyústilo až v nechvalně známé Opiové války. Na základě nerovných mírových smluv byla Čína přinucena otevřít svůj trh, postoupit Hongkong jako kolonii a pronajmout sousedící poloostrov Kau-lung až do roku 1997.

 

Jedna země, dva systémy

Díky úspěšné politice „Jedna země, dva systémy“, formulované už v osmdesátých letech Teng Siao-pchingem, byl Hongkong o půlnoci 1. července 1997 navrácen Číně. Podle této politiky si Hongkong smí ponechat vlastní mini-ústavu, legislativní, právní a ekonomický systém garantující vysokou míru autonomie až do roku 2047. Pod správu pekingské vlády přešly pouze diplomatické vztahy a obrana. Tento systém se zároveň stal základem pro správu Macaa a v budoucnu měl být příkladem pro znovusjednocení s Tchaj-wanem.

 

Všečínské shromáždění lidových zástupců ovšem před měsícem ratifikovalo rozhodnutí o přijetí nového bezpečnostního zákona, bez konzultace s hongkongským parlamentem, což podle kritiků ohrožuje jeho autonomii a celý princip „Jedné země, dvou systémů“. Mini-ústava podle článku 23 předpokládá, a dokonce od SAR Hongkong vyžaduje přijetí vlastního bezpečnostního zákona zakazujícího vlastizradu, secesi území, pobuřování a podvratnou činnost mířenou proti pekingské vládě, nicméně kvůli protestům bylo od těchto snah upuštěno již v roce 2003.

 

Minulý rok jsme mohli spatřit obnovenou snahu o přijetí zákona o národní bezpečnosti prostřednictvím hongkongského legislativního procesu. Tyto snahy nicméně vyústily v další vlny protestů, především kvůli kontroverzní možnosti extradice, tj. vydání k trestnímu stíhání mimo Hongkong. Přijetí zákona o národní bezpečnosti tak bylo znovu odloženo.

 

Letos nicméně už došla Pekingu trpělivost a aktuálně byl zákon upřesněn do jeho finální podoby. Podle informační agentury Sin-chua mají být cílem národního bezpečnostního zákona pouze aktivity narušující bezpečnost. Zpráva uvádí, že se naprostá většina residentů Hongkongu nemusí ničeho obávat. Zákon má přinést stabilitu, řád a vládu práva, což mají být nutné předpoklady pro ochranu svobody slova a shromažďování.

 

Sporným bodem bezpečnostního zákona má být možná působnost celostátních bezpečnostních složek na území Hongkongu, které tak budou schopny efektivně vymáhat dodržování zákona i bez jeho souhlasu. Především skupina průmyslově nejvyspělejších států G7 tato opatření označila za narušení mezinárodních závazků vyplývajících z čínsko-britského prohlášení, podle kterého byla Hongkongu garantována vysoká míra autonomie až do roku 2047. Opačný názor zazněl z čínského ministerstva zahraničí, podle kterého tvoří právní systém Hongkongu nejen mini-ústava, ale i Ústava ČLR a státy skupiny G7 tak prohlášením zasahují do vnitřních záležitostí Číny a ukazují svůj kolonialistický přístup.

 

Právě v souvislosti s kolonialismem není Čínou velmi dobře vnímána ani pomoc britského premiéra Borise Johnsona občanům Hongkongu ve formě příslibu bezvízového přístupu a cesty k britskému občanství, která je vnímána jako vměšování se do vnitřních záležitostí státu. Aktivní politikou se přidalo i USA v čele s Trumpem, hrozící zrušením jednostranně garantovaných obchodních a celních výhod bývalé britské kolonii.

 

Ekonomické dopady

Stejně jako bylo obtížné předvídat budoucnost před rokem 1997 v souvislosti s vrácením Hongkongu Číně, kdy se mnoho pesimistických scénářů nenaplnilo, zůstává i nadále analýza budoucího vývoje pouze v rukách malého množství odvážných odborníků, kteří si troufnou předvídat kroky komunistické strany Číny. Často zmiňovaným tématem v souvislosti budoucího vývoje jsou možné negativní ekonomické dopady a potenciální odliv zahraničních investic po implementaci zákona o národní bezpečnosti.

 

Podle ekonomické teorie racionální investor zvažuje při každé investici poměr rizika a výnosu. Často zmiňovaná výhoda Hongkongu pak spočívá především v svobodném tržním hospodářství, kvalitním právním sytému, transparentnosti a vymahatelnosti práva, snižujících podnikatelská rizika a umožňujících přístup na čínský trh. Přijetím bezpečnostního zákona může potenciálně dojít k narušení transparentnosti a růstu rizika, na druhou stranu nezastaví růst čínské ekonomiky, a tedy ani jisté atraktivity Hongkongu, jako vstupní brány na jeden z největších světových trhů. Zároveň se během delšího období od bezpečnostního zákona dá očekávat uklidnění situace a zmírnění současných nepokojů, což z podnikatelského pohledu představuje nižší míru rizika. 

 

S jistotou lze tedy říct pouze, že změna ekonomické aktivity po implementaci nového bezpečnostního zákona bude součtem různých faktorů ovlivňujících výnosnost a rizikovost investic, jakými jsou stabilita, transparentnost finančních trhů, podnikatelské příležitosti, prostředí apod.

Podle vedoucího Hongkongské obchodní komory Leunga již nyní nezáleží na tom, zdali společnost operující na pevninské Číně sídlí v některém z jejích měst, v Hongkongu nebo v zahraničí. Všechny společnosti operující v Číně totiž bez rozdílu podléhají účinnosti celostátního zákona a přesun sídla v reakci na rozšíření jeho účinnosti by proto nepřinesl žádný efekt.

 

Jistá míra nejistoty může zavládnout u právnických, účetních nebo datových firem, obávajících se o ochranu citlivých dat klientů, avšak masivní odliv firem působících například ve finančním sektoru lze jen těžko očekávat, vzhledem k předpokládané snaze Pekingu o zachování statutu Hongkongu jako finančního centra. Hongkongu tak oproti Šanghaji i nadále zůstane zásadní výhoda v podobě volného pohybu kapitálu.

 

Jan Veselý, Čínská studia, Fakulta mezinárodních vztahů, Renmin univerzita, konzultant pro veřejný sektor, EY

 

Použité zdroje:

Al Jazeera, What the new Chinese security law means for Hong Kong.

Al Jazeera, “A blow to autonomy”: Hong Kong’s national security bill

Al Jazeera, Taiwan's Tsai Ing-wen says no to 'one country, two systems'

China daily, China voices firm opposition to G7 statement on HKSAR

SCMP, For Hongkongers fearing for their way of life, Britain will provide an alternative

SCMP, National security law: foreign firms in Hong Kong look at plan B if free flow of information restricted

SCMP, National security law for Hong Kong ‘not retroactive’, but can it be compatible with mainland Chinese legislation?

Xinhua, Commentary: HK national security legislation brings protection, hope