Jaké budou další tahy na americko-čínské šachovnici?

Jaké budou další tahy na americko-čínské šachovnici?
20 / 3 / 2021 Vít Vojta

Minulý týden skončilo výroční „dvouzasedání“ čínského parlamentu a politického poradního shromáždění, kde politické špičky řešily dlouhodobé směry rozvoje země až do roku 2035. Vedle zvažování domácích výzev bylo znát i vyčkávání, zda nová americká administrativa zmírní dosavadní konfrontační tón.

O čem se v Pekingu vlastně jednalo a jak se posunuly vztahové vazby elit, bývá zvenčí méně srozumitelné. Způsobuje to košatost čínských mocenských struktur a vysoká kontextualita čínské komunikace, ale také to, že namísto poznávání specifik čínské společnosti se v posledních letech soustředíme jen na její negování. Ale jako všude na světě, ani v Číně není všechno špatně.

 

Inovativní ekonomika místo rychlého růstu

Na březnových zasedáních dál pokročila vize nutné přeměny čínské ekonomiky – z modelu rychlého růstu na kvalitativní a inovativní ekonomiku. Po loňském slabém růstu HDP se letošní stanovení cíle jen kamkoliv nad 6 % ukazuje jako nenápadná, ale zato zásadní změna v uvažování čínských politiků. Procentní vyjádření růstu HDP totiž bylo v minulosti symbolem čínského úspěchu. Nyní, zdá se, přestává být klíčovou veličinou.  

 

Loňská strategie duálního oběhu byla chápána jako upřednostnění domácího trhu před mezinárodní integrací. Tato strategie byla interpretována jako čínská reakce na Trumpovu obchodní válku a jeho budování protičínských aliancí. Má-li však být čínský domácí oběh výroby, distribuce a spotřeby dostatečně inovativní, zůstane ještě dlouho závislý na globálních dodavatelských řetězcích. Koncepce duálního oběhu tak nemůže být pokusem o čínský izolacionismus.

 

Vstup do globálních dodavatelských řetězců

Naopak, dlouhodobým strategickým cílem zůstává vstup čínských technologických společností do globálních dodavatelských řetězců, zejména akvizicemi a fúzemi zahraničních společností. Souběžně pokračuje úsilí v získávání zahraničních investorů pro čínský trh různými pobídkami a úlevami, aby obohatili čínskou ekonomiku dovezenými inovacemi. I to je důvod, proč Čína dál snižuje počet oborů zapovězených zahraničním investorům.

 

Také proto stála Čína loni u uzavření dohody o asijsko-pacifickém Regionálním ekonomickém partnerství RCEP, největší zóně volného obchodu na světě, a nyní ji v předstihu ratifikovala. Vyjádřila také zájem o rychlé přistoupení do Transpacifického partnerství CPTPP, kde Spojené státy, v důsledku Trumpova izolacionismu, rovněž chybí. Potřebu kooperace s evropskými firmami vyjádřila podpisem Investiční dohody s EU, která ovšem ještě vyžaduje mnoho práce na obou stranách.

 

Sedm oblastí modernizace

Společnosti s vyspělými technologiemi se tak stávají alfou a omegou čínského hospodářství, vedle rozvoje digitálních technologií, internetových platforem a digitalizace veřejné správy bylo definováno sedm hlavních oblastí modernizace: umělá inteligence (AI), kvantové informace, integrované obvody nebo polovodiče, věda o mozku, genomika a biotechnologie, klinická medicína a zdraví, výzkum hlubokého vesmíru, země, moře a polárních oblastí.

 

V zemi, která se hlásí k vlastnímu pojetí komunismu, je sociální stabilita přirozeně hlavní domácí téma. Ohrožuje ji však řada faktorů, nejcitelnější jsou rozdíly příjmů ve městech a na venkově, dále stárnutí obyvatelstva, krize rodiny a zhoršující se zdraví obyvatel v nepříznivém prostředí velkoměst či industriálních zón. Řešení stagnující porodnosti začali čínští sociální inženýři dokonce hledat i v imigraci, možná po evropském vzoru.

 

Jiným rizikem je nadměrný nárůst některých čínských firem, oligopolů domácího trhu, kterým jejich ekonomická síla umožňuje využívat legislativní vakuum v nově a rychle vznikajících oborech a hromadit neslýchané zisky.  

 

Jednání velmocí v Anchorage

V průběhu plenárních zasedání pokračovala americko-čínská komunikace na dálku, a Peking přijal americké pozvání k vrcholné schůzce. Ministr zahraničí Anthony Blinken a poradce prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan se tak 18. a 19. března setkali s ministrem zahraničí Wang Yi a ředitelem Kanceláře Ústřední komise pro zahraniční věci Jang Ťie-čch‘ na Aljašce, v Anchorage. To leží v polovině cesty mezi USA a Čínou a bývalo významnou tranzitní stanicí letecké dopravy, ale hlavně je málo dostupné jak pro pandemii, tak pro novináře. Schůzka naváže na Blinkenova jednání s asijskými spojenci v Tokiu a Soulu.

 

Očekává se, že americko-čínská konfrontace bude jiskřit ještě dlouho. Ale velcí hráči se nakonec vždy musí nějak domluvit, ve hře toho totiž mívají hodně. A je jasné, že při jejich dohodě budou jejich drobní fanoušci a podporovatelé to poslední, čím se budou zabývat. Proto je užitečné hru velmocí sledovat více rozumem než emocemi. Každé spojenectví je jen dočasné, jakmile se totiž rozdělí společné zájmy, je s ním konec. A kdo věří něčemu jinému, žije v iluzi.

 

Čínská strategie: 7 hlavních oblastí modernizace a jejich popis

 

1. Umělá inteligence (AI)

Čína se plánuje zaměřit na specializovaný vývoj čipů pro využití v umělé inteligenci a vývoj takzvaných open source algoritmů (pozn. open source je termín pro volně dostupný produkt, na kterém se často podílí nezávazně lidé z celého světa, vývoj je tedy často decentralizovaný, tyto produkty se často vyvíjí pomocí gitu). Technologie open source je obvykle vyvíjena jednou entitou a licencována jinými společnostmi.


Důraz bude také kladen na strojové učení v oblastech, jako je rozhodování. Strojové učení je vývoj programů umělé inteligence, trénovaných na obrovském množství dat. Program se „učí“ tím, že jsou mu představována data.

Umělá inteligence byla v posledních letech klíčovou oblastí pro čínské společnosti a ústřední vládu. Výrazně do ní investovaly významné společnosti, jako Alibaba a Baidu.

Čína a USA soutěží o dominanci v oblasti umělé inteligence. Skupina odborníků, které předsedal bývalý generální ředitel společnosti Google Eric Schmidt, uvedla, že Čína může brzy nahradit USA v pozici světové „supervelmoci v AI“.

 

2. Kvantová informace

Jedná se o typ technologie zahrnující kvantové počítače. Jde o zcela odlišný koncept od počítačů, které dnes používáme, s potenciálem pomáhat ambiciózními výkony, jako je příprava nových léků. Kvantové počítače jsou považovány za další konkurenční oblast USA a Číny.

 

3. Integrované obvody nebo polovodiče

Polovodiče jsou pro Čínu kritickou sférou, do které posledních několik let hodně investovala, ale i tak se těžko vyrovnává USA, Tchaj-wanu a Jižní Koreji.

Problémem je složitost dodavatelského řetězce polovodičů. Tchajwanský TSMC a jihokorejský Samsung jsou dva nejpokročilejší výrobci čipů, kteří stejně spoléhají na nástroje z USA a Evropy.

Washington zařadil společnost SMIC, největšího čínského výrobce čipů, na černou listinu exportu zvanou „Entity List“. SMIC nesmí dostat do rukou americkou technologii. A USA se prokazatelně pokoušely zamezit v exportu mikroprocesorů nizozemské společnosti ASML, který by mohl SMIC pomoci dohnat soupeře.


Protože Čína nemá společnosti schopné navrhovat a vyrábět produkty, které její výrobci čipů vyžadují, spoléhá se na společnosti z jiných zemí, a to Čína potřebuje změnit.

V pětiletém plánu se Čína chce zaměřit na výzkum a vývoj v oblasti nástrojů pro návrh integrovaných obvodů, klíčových zařízení a materiálů. Čipy jsou neuvěřitelně důležité, protože se přímo užívají v mnoha zařízeních, jako jsou smartphony, ale jsou také důležité pro řadu průmyslových odvětví.

 

4. Věda o mozku

Čína plánuje výzkum v oblastech jako omezení mozkových onemocnění. Rovněž ale říká, že se, podle překladů CNBC, plánuje zabývat „výpočetní technikou inspirovanou mozkem“ i „technologií fúze mozku - počítače“. Pětiletý plán však neupřesnil, jak by to mohlo vypadat.

 

Takový výzkum však v USA již probíhá ve společnosti Neuralink, kterou vlastní Elon Musk. Musk pracuje na implantovatelných rozhraních mozkových čipů pro propojení lidí a počítačů.

 

5. Genomika a biotechnologie

S vypuknutím koronaviru v loňském roce vzrostla důležitost biotechnologií. Čína tvrdí, že se zaměří na „inovativní vakcíny“ a „výzkum biologické bezpečnosti“.

 

6. Klinická medicína a zdraví

Čínský výzkum se zaměří na pochopení vývoje rakoviny, kardiovaskulárních, respiračních a metabolických onemocnění.

Vláda také říká, že bude zkoumat některé „špičkové“ technologie léčby, jako je regenerativní medicína. Jedná se o léky, které umožní znovu růst nebo opravit poškozené buňky, tkáně a orgány.

Čína tvrdí, že se rovněž zaměří na klíčové technologie v prevenci a léčbě hlavních přenosných nemocí.

 

7. Hluboký vesmír, hluboká země, hluboké moře a polární výzkum

Průzkum vesmíru byl v poslední době pro Čínu nejvyšší prioritou. Peking uvedl, že se zaměří na výzkum „původu a vývoje vesmíru“, průzkum Marsu i na hlubinný a polární výzkum.

V prosinci se na Zemi vrátila čínská kosmická loď nesoucí kameny z Měsíce. Bylo to poprvé, co Čína vypustila kosmickou loď z mimozemského tělesa, a poprvé sbírala vzorky měsíce.
A v červenci zahájila Čína misi na Mars nazvanou Tianwen -1.

 

Vít Vojta, sinolog

 

Článek vyšel ve zkrácené podobě dne 19.3.2021 v deníku Právo.