Jak "Tlustý Leonard" korumpoval americké námořnictvo

Tyto informace Leonardově společnosti Glenn Defense Marine Asia (GDMA), poskytující námořní služby včetně logistiky a přístavních operací, otevíraly přístup k lukrativním zakázkám a umožňovaly mu prostřednictvím lidí, které uplácel, plavidla odklánět do míst, kde jeho firma měla dominantní postavení. V těchto přístavech tak mohla firma snáze předražovat pohonné hmoty, falšovat faktury nebo si vymýšlet nabídky neexistující konkurence a vyhovět tak požadavkům amerického námořnictva. Servis, kterým se Leonard stal proslulým, však žádným účetnictvím neprocházel.

Díky dlouholeté systematické infiltraci vlajkové lodi Blue Ridge se "Tlustému Leonardovi" podařilo ovlivňovat pohyb celé 7. flotily. USS Blue Ridge hraje klíčovou roli v národní bezpečnosti, neboť dohlíží na všechny námořní operace Spojených států v Asii a západním Pacifiku a její důstojníci mají přístup k utajovaným itinerářům lodí a ponorek proplouvajících regionem. Přibližně polovinu roku tráví v domovském přístavu v japonské Jokosuce, po jeho zbytek se pak pohybuje po Asii. Druhé nejstarší plavidlo v aktivní službě přežilo konflikt ve Vietnamu i studenou válku, jeho důstojníci však nedokázali odolat svodům malajsijského podnikatele do té míry, že jejich plovoucí základna se stala pravděpodobně nezkompromitovanější americkou lodí.

Americké námořnictvo, stejně jako ostatní federální úřady, uplatňuje přísná pravidla pro přijímání peněz od lidí, kteří chtějí obchodovat s vládou. Jednotlivé dary nesmí přesáhnout hodnotu 20 dolarů, roční limit z jednoho zdroje činí 50 dolarů. Upozornění na dodavatele, kteří by se mohli pokoušet o uplácení, dostala i Blue Ridge. Ve světě Tlustého Leonarda však platila jiná pravidla. Zkorumpovaní důstojníci se mohli těšit na vybrané delikatesy, bohatý přísun alkoholu, placených dovolených, obleků šitých na míru, kubánských doutníků, luxusních hodinek, starožitného nábytku nebo třeba na vstupenek na koncert Lady Gaga v Bangkoku. V přístavu na ně po léta čekal usmívající se Leonard  v doprovodu atraktivní ekipy. Asijské a ruské striptérky a prostitutky tvořily takzvané elitní týmy SEAL a přesouvaly se po zastávkách, kam mířila Blue Ridge.

V prezidentském apartmá hotelu Shangri-La v Manile tak několik námořních důstojníků vyplenilo veškeré zásoby šampaňského Dom Pérignon během několikadenního večírku, při kterém se v jejich pokoji střídaly placené společnice jako na kolotoči. Jak zaznělo během obžaloby, součástí erotických hrátek se staly i historické předměty související s generálem Douglasem MacArthurem, který zde pobýval na konci 30. let minulého století, když působil jako vojenský poradce filipínské vlády. Důstojník Stephen Shedd se v mailu svěřil Leonardovi, že prožil několik opravdu šílených dní, neboť „už dlouho jsem nepopíjel 36 hodin čistého času.“

Díky rozvětvené síti informátorů a obřímu talentu pro jejich verbování se Tlustému Leonardovi dařilo dlouho unikat mimo dosah kontrolních orgánů. Navíc po sebevražedných útocích Al-Káidy, vrcholících 11. září 2001, počet zaměstnanců oddělení hospodářské kriminality námořnictva klesl ze 140 na pouhých devět osob. A tak trvalo téměř celou dekádu, než v roce 2013 konečně spadla klec.

Během vyšetřování se Leonard přiznal k úplatkářství a podvodům ve výši 35 milionů dolarů, i když někteří úředníci se domnívali, že finanční ztráty námořnictva jsou mnohem větší. Případ se rozrostl v obrovský skandál zasahující námořnictvo, které se snažilo dopátrat, jak bylo možné, že tolik jeho důstojníků tak snadno podlehlo svodům. V září 2018 přiznalo vinu 30 lidí, 12 dalších bylo obviněno, čtyři admirálové se dočkali disciplinárních trestů a více než 150 dalších osob bylo prověřováno. Robert Gilbeau, který se přiznal k nepravdivým výpovědím vyšetřovatelům o svých kontaktech s Leonardem, se stal prvním admirálem amerického námořnictva v novodobé historii, který byl odsouzen za trestný čin spáchaný v aktivní službě.

Tím však celá ostuda ještě neskončila. V září roku 2022 Tlustý Leonard uprchl z domácího vězení v San Diegu, kde mu bylo umožněno ze zdravotních důvodů pod nepřetržitým dohledem pobývat. Tři týdny před očekávaným vynesením rozsudku se zbavil monitorovacího náramku a zmizel do Mexika, odkud odletěl na Kubu. Poté, co mu tamní úřady odmítly vydat povolení k pobytu, se přesunul do Venezuely, kde požádal o azyl na ruském velvyslanectví v Caracasu. Odpovědi se již nedočkal, sedmnáct dní po útěku byl zadržen, když se chystal nastoupit na let do Ruska.

Krátce před Vánoci loňského roku na něho ve vazbě čekala nepříjemná zpráva. Několik týdnů poté, co Bílý dům souhlasil s pozastavením některých sankcí, se Tlustý Leonard stal součástí historické výměny vězňů mezi Spojenými státy a Venezuelou. Washington osvobodil blízkého spojence prezidenta Nicoláse Madury a na oplátku se dočkal propuštění deseti Američanů, zadržovaných v jihoamerické zemi. Společně s nimi putoval i muž, který si dokázal pohrávat s americkým námořnictvem jako kočka s myší. Podle dohody o přiznání viny Tlustému Leonardovi sice hrozilo až 25 let za mřížemi, ale všeobecně se očekávalo, že tento trest bude díky jeho spolupráci s prokuraturou výrazně nižší. Nyní se však tento kdysi až 150 kilogramů vážící muž bude muset připravit na to, že jeho vězeňská dieta se zřejmě protáhne.

Pavel Zvolánek, publicista a průvodce v jihovýchodní Asii