Jak budou vypadat kosmické závody v příštích několika letech?

Jak budou vypadat kosmické závody v příštích několika letech?
25 / 10 / 2022 Martin Kváča

První ze tří misí, jež mají dostat člověka zpět na Měsíc, má být v roce 2025 Artemis 1. Restart závodu o Měsíc však neprobíhá jen ve Spojených státech. Další země a korporace stojí ve frontě na lunární misi. Komu z nich se po přistáních čínských sond Čchang´e 3 (2013), Čchang´e 4 (2019) a Čchang´e 5 (2020) podaří dosáhnout Měsíce?

Jako první na Měsíci přistála 3. února 1966 sovětská meziplanetární stanice Luna 9, vypuštěná 31. ledna 1966. K druhému přistání na Měsíc, a prvnímu americkému, došlo o čtyři měsíce později, tedy 2. června téhož roku. Zatímco sovětský modul z Měsíce přivezl první snímky, americký z Měsíce odvysílal první televizní přenos.

 

Závody o dobytí Měsíce vrcholily v letech 1966 - 1970, kdy zkušenosti z předchozích let snížily počet neúspěšných misí. V programu automatických sond získal Sovětský svaz ještě několik prvenství, ale USA dopravily na Měsíc prvního člověka, Neila Armstronga v roce 1969. Než se však v roce 1977 do kosmu vydalo třetí sovětské lunární vozítko, byl celý program Luna zrušen jako příliš nákladný. Americký pilotovaný měsíční program skončil ještě dřív, už v prosinci 1972 poté, co se během čtyř let prošlo po Měsíci 12 amerických astronautů.

 

Na další sondu tak Měsíc čekal skoro 40 let, až do prosince 2013, kdy na něm přistál čínský modul Čchang´e 3 (Chang´e 嫦娥; je kráska z čínské mytologie, žijící na Měsíci) s lunárním robotickým vozítkem Žadeitový králík (Jü-tchu, Yutu 玉兔, králík taktéž z mytologie, provázející na Měsíci krásku zmíněnou výše). Čína se tak stala třetí zemí, která dokázala na Měsíci přistát.

 

Pilotované programy doprovázejí konspirační teorie. Nejznámější je z filmu Petra Hyamse Kozoroh 1 (1977) o zfalšovaném kosmickém letu, který NASA a americká vláda natočila občanům ve filmovém studiu. Tam si však tři podvedení kosmonauti rychle uvědomí, že jsou celou lží smrtelně ohroženi a utíkají. Sci-fi thriller o spiknutí americké vlády zachytil paranoidní atmosféru USA 70. let, ukázal se natolik nadčasový, že ani dnes neztrácí nic z působivosti a tísnivé atmosféry.

 

V době natáčení už na veřejnost prosakovala i konspirační teorie o podvrhnutém měsíčním přistání Apolla 11. Kozoroh 1 tak de facto utvrdil stoupence spiknutí v jejich přesvědčení. Falešné přistání na Měsíci údajně režíroval Stanley Kubrick, který ve filmu 2001: Vesmírná Odysea z roku 1968 nasadil velmi sofistikované speciální efekty. Podle filmu je již na Měsíci lunární výzkumná základna Clavius Base, popisovaná A. C. Clarkem, spoluautorem scénáře, jako jedna z největších stálých lunárních základen, budovaná hlavně pod povrchem.

 

Na otázky, zda se Měsíc dostal na desetiletí na černou listinu a nic se na něm opravdu nedělo, odpovídá s nadhledem další „konspirační“, finsko-německo-australská komedie Iron Sky (2012). Ta pojednává o poražených německých nacistech, kteří si v roce 1945 začali na odvrácené straně Měsíce budovat základnu a kosmickou flotilu, se kterou by se vrátili na Zem nastolit nový světový řád. Finský režisér Timo Vuorensola tak nacisty nenechal prchat jen do Jižní Ameriky, ale rovnou na Měsíc.

 

V roce 2010, tedy alespoň podle Arthura C. Clarka, v pokračování knihy Odyssey Two, letí Američané společně s Rusy k Jupiteru na lodi Leonov. Mezitím, v tom samém vyprávění, již přistáli Číňané na lodi Tsien (Tchien 天 Nebesa) na Jupiterově měsíci Europa. I tato kniha byla zfilmována znovu Petrem Hyamsem, v roce 1984 do filmu 2010 – The Year We Make Contact. Samotnou čínskou posádku v něm neuvidíme, ale českého diváka potěší přítomnost Jana Třísky jako kosmonauta Kovaljova ze sovětské lodi Leonov. 

 

Lze jen smeknout před géniem A. C. Clarka, který již v roce 1982 správně predikoval, že třetí vesmírnou mocností bude Čína. Jaký je ale závod o Měsíc v reálu? Na jeho startovní čáře stojí nyní další země: vesmírné agentury z Japonska a Indie se pokusí přistát na Měsíci v roce 2023. Evropská vesmírná agentura (ESA) a Čína v letech 2024-2025, kdy se zaměří na koncepty využití zdrojů. Také Turecko chce uskutečnit přistání do roku 2028. Jižní Korea již v lunárním programu získala náskok startem měsíčního orbiteru v srpnu tohoto roku. Korejci chtějí přistát na Měsíci do roku 2030.

 

Vůči Clarkovým predikcím jsme o několik desetiletí pozadu, pokud ovšem připustíme, že neexistují tajné vojenské programy, jak ve svých knihách naznačují David Wilcock, Corey Goode či televize v pořadech Cosmic Disclosure. Nutnost vysokého utajení každého vojenského vesmírného programu koneckonců ve svých knižních Vesmírných Odyseách několikrát zmiňuje i geniální A. C. Clark.

 

V každém případě se však můžeme v následujících letech těšit na spolupráci NASA s Evropskou vesmírnou agenturou, na různé programy Číny, Japonska, Jižní Koreje nebo třeba Arabských Emirátů. Vždyť Měsíc nás pozemšťany zve k návštěvě prakticky každý večer. 

 

Martin Kváča, sinolog a pedagog