Jak a proč Čína reguluje umělou inteligenci?

Na první frontě působí čínský úřad Cyberspace Administration of China (CAC), který se zaměřuje na samotné algoritmy ležící v srdci AI technologií. Regulace CAC jsou nejpropracovanější a postihují mechanismus, jakým AI zpracovává informace a konstruuje odpovědi. Regulacemi chce CAC dosáhnout toho, aby algoritmy vysvětlily, jak se dopracovaly k výsledku, a pokud je výsledek špatný (například pokud byla porušena autorská práva, zákony země atd.), aby ho i opravily.

Na druhé frontě je aktivní China Academy of Information and Communications Technology (CAICT), která spadá pod Ministerstvo průmyslu a informací. CAICT je vlivný think-tank, který se díky svému akademickému zázemí věnuje poměrně teoretickému aspektu regulace AI, a to testování a certifikování algoritmů. Práce na testování algoritmů AI jsou kdekoliv na světě v samém počátku.

Jestli CAICT ve své průkopnické fázi uspěje, může mít Čína výhodu ve vytvoření systému pro selekci spolehlivých, důvěryhodných a kontrolovatelných AI algoritmů. Jednou z hlavních priorit čínské vlády je kontrola nad obyvatelstvem, a tak není divu, že se snaží kádrovat AI algoritmy. Připomíná mi to ale experimenty s úpravou genetického kódu s cílem vyšlechtit ideálního člověka. Necháme se překvapit, jestli se „život“ v podobě AI algoritmu nebo genetického kódu dá takto zkrotit. Ale složitost algoritmů AI přesahuje chápaní samotného tvůrce, tedy člověka. Dost možná ale nikdy ani nebudeme vědět, jak vlastně fungují.

A konečně na třetí frontě globálních regulací AI naleznete Ministerstvo vědy a technologií (Ministry of Science and Technology, MOST), které se věnuje ušlechtilým aspektům regulace a snaží se standardizovat etické normy při vývoji AI aplikací v konečný prospěch lidské rasy. Regulace MOST jsou nejméně invazivní ze všech tří čínských institucí. Jde vlastně spíše o doporučení. MOST se výrazně spoléhá na samoregulující instinkty organizací při vývoji AI.

Vidíme tak tři různé, navzájem se doplňující iniciativy. Každá reguluje AI z jiného pohledu a každá zároveň bojuje o pozornost čínské byrokracie a o své místo na slunci Říše středu. Stejně jako v jiných oblastech globální lidské civilizace, kde najdete čínské iniciativy jako Global Development, Global Security nebo Global Civilization Initiatives, se i v umělé inteligenci profiluje Čína jako zastánce a ochránce celosvětového klidu, pokoje a blahobytu. V zemi, kde jsou moderní technologie mimo jiné používány k hromadnému sledování lidí, si ale nevyhnutelně klademe otázku, co je vlastně cílem i nejvznešenějších úmyslů.

Není asi překvapující, že výše zmíněná iniciativa byla oznámena krátce po dalších zákazech americké vlády na vývoz pokročilých čipů a technologií s nimi spojených do Číny. Nejnovějšími návrhy se americká vláda snaží utěsnit již přijaté zákazy a omezení regulující export znalostí, zkušeností, produktů a technologií určených na výrobu těch nejlepších čipů do Číny. Umělá inteligence a vývoj čipů jdou ostatně ruku v ruce. Pokročilé algoritmy umělé inteligence běží jen na pokročilých čipech speciálně od společnosti Nvidia, na jejíž produkty se taktéž vztahuje zákaz exportu do Číny.

V narůstající rivalitě Číny a Spojených států se soupeření rozlévá do všech oblastí včetně regulací. Regulace jsou nedílnou součástí států, prostřednictvím kterých státy nastavují pravidla pro chování jednotlivců a firem. V byznysovém prostředí významně ovlivňují investiční záměry a de facto i konkurenceschopnost zemí. Amerika prozatím reguluje vývoj technologií AI jen zlehka a zažívá jejich překotný rozvoj. Čína podobně jako EU reguluje překotně, ale ve vývoji zaostává. Nástup ChatGPT na scénu koncem minulého roku ji stejně jako EU zastihl koneckonců nepřipravenou.

Regulační iniciativy Číny spíše zastírají její obavy z technologií, které prozatím neumí kontrolovat. V digitálním soupeření se Spojenými státy pak regulace pomáhají posilovat pozici Číny jako ochránce rozvojových zemí a upevnit v této skupině její vedoucí postavení.

Ivo Procházka, odborník na digitální transformaci