Izolacionalismus neprospívá nikomu, zní z EU směrem k Číně

Izolacionalismus neprospívá nikomu, zní z EU směrem k Číně
1 / 12 / 2021 Mikuláš Nozar

Čína se v loňském roce stala největším obchodním partnerem Evropské unie a na této pozici vystřídala USA. A tento trend se v budoucnu bude nejspíše dále prohlubovat. I proto se akce 4th EU-China CEO and Former Senior Officials' Dialogue, organizované BusinessEurope, účastnilo 16 vrcholných představitelů evropského byznysu a bývalých předních politiků, včetně zástupců největších evropských firem, působících na čínském trhu se stovkami továren.

Mezi hlavní diskutovaná témata patřilo oživení ekonomiky za pandemie, ochrana klimatu, včetně plnění závazků karbonové neutrality v návaznosti na konferenci ve Glasgow, éra digitalizace a související regulace. Dále také kritika obchodního protekcionismu a další.

 

Dialog jako cesta

V pořadí 4. akce pořádaná BusinessEurope ve spolupráci s Čínským centrem pro mezinárodní ekonomickou výměnu (CCIEE) navazovala na předchozí ročník, konaný v roce 2019. Obě strany iniciovaly dialog v roce 2017 s cílem vytvořit mechanismus, jehož prostřednictvím by se si vedoucí představitelé podniků, bývalí státní úředníci a přední akademici obou stran mohli vyměňovat názory, jak zlepšit vzájemné hospodářské vztahy.

 

Základním východiskem setkání je upřednostnění dialogu a spolupráce v zásadních problémech, jimž jako lidstvo čelíme, které je v příkrém kontrastu s „pálením mostů a siláckými výroky“ typickými pro české, nejen politické prostředí. Jako paralela poslouží nedávný videohovor prezidentů Si Ťin-pchinga a Joe Bidena, který komentátoři vesměs hodnotili pozitivně – to, že spolu hlavy světových velmocí přátelsky a konstruktivně jednají, je jednoznačně nutný předpoklad pro budoucí existenci lidstva a planety.

 

Ochrana klimatu a boj proti pandemii

Hlavním bodem celého jednání byla ochrana životního prostředí, globální téma 21. století, kdy pomyslné tikající hodiny ukazují „za minutu dvanáct do soudného dne“, jak před pár týdny prohlásil Boris Johnson. Byly představeny některé zajímavé projekty z oblasti ochrany životního prostředí a zelené energetiky.

 

Závazky obou stran týkající se dosažení uhlíkové neutrality, kdy Evropa cílí na nulové vypouštění skleníkových plynů do roku 2050 a Čína do roku 2060, bude velmi těžké realizovat. Nicméně, jak bylo během diskuze oběma stranami zdůrazněno, opět je nutné hledat společné zájmy a styčné plochy, protože nové výzvy znamenají nové příležitosti, a to pro všechny zúčastněné.

 

V podobném duchu se odehrála i debata o světovém boji proti pandemii, kde je zásadním problémem nerovnoměrná distribuce vakcín mezi rozvinutými a rozvíjejícími se státy. Cestovní bariéry při vstupu do Číny a dalších asijských zemí jsou překážkou mezinárodní výměny a narušují dodavatelské řetězce. Čínské straně bylo doporučeno méně se izolovat a více se zapojit do řešení globálních problémů. Představitelé EU společně deklarovali, že i přes sílící, právě probíhající čtvrtou vlnu pandemie v Evropě, vykázala v letošním roce ekonomika EU růst 4,9 % oproti loňskému roku a v roce následujícím je výhled růstu přes 3 %, což je dobrou zprávou pro všechny zahraniční investory.

 

Současný vývoj evropsko-čínských obchodních vztahů

Zásadním posunem obchodních vztahů EU a Číny na novou úroveň měla být Komplexní dohoda o investicích (CAI), která se měla ratifikovat na začátku letošního roku. Nicméně ani po osmi letech příprav k podpisu nedošlo, neboť Čína recipročně uvalila sankce na členy Evropského parlamentu, který má dohodu na stole ke schválení. Pokud jde o investice, CAI by byla nejambicióznější dohodou, kterou Čína kdy uzavřela. K této dohodě se stavěly negativně Spojené státy, neboť by si jí EU vyjednala příznivější obchodní podmínky, než mají v současné době nastaveny USA.

 

I tak objem vzájemného obchodu stabilně roste, denně k nám z Číny proudí zboží zhruba v hodnotě miliardy EUR, obráceným směrem je to přibližně polovina. Od roku 2010 se objem prodaného zboží z Evropy do Číny zdvojnásobil a dále roste, zároveň střední třída na čínské straně momentálně čítá 400 milionů spotřebitelů s požadavky na kvalitní zboží, které dokážou evropské firmy nabídnout. V některých oborech, jako například v chemickém průmyslu, je jednoznačně nutné na čínském trhu operovat, protože více než 60 % světového obchodu v tomto odvětví se odehrává právě na čínském trhu, jak bylo zmíněno během jednání.

 

Zajímavé bylo také vystoupení představitele litevské průmyslové komory, protože současné litevsko-čínské vztahy jsou na bodu mrazu, ale litevské firmy o čínský trh zájem samozřejmě mají a vyvolaný politický spor poškozuje jejich hospodářské zájmy.

 

Požadavky ze strany představitelů EU se týkaly především větší otevřenosti čínského trhu pro evropské firmy a aktivnějšího zapojení zahraničních čínských firem, neboť izolacionalismus neprospívá nikomu.

 

Především oblast digitalizace a regulace monopolních obrů se ukázala jako téma na hlubší analýzu. V tomto oboru totiž probíhá spíše „deglobalizace“, každá velmoc si střeží svůj kyberprostor a nemá v zájmu pustit potenciální konkurenci na svůj domácí trh. V této souvislosti snad už také EU urychlí vytvoření legislativního rámce se zákony o digitálních službách a digitálních trzích, pro dosud neomezené podnikání amerických technologických gigantů jako jsou Apple, Amazon nebo Meta na evropském trhu.

 

Akce se konala dne 24.11.2021, za ČR se dialogu zúčastnili zástupci Svaz průmyslu a dopravy České republiky. Svaz má v BusinessEurope v Bruselu své stálé zastoupení a aktivně prosazuje zájmy a konkurenceschopnost českých firem na evropském i světovém trhu. 

 

Mikuláš Nozar, sinolog