Írán, Čína a cena chleba. Proč se zatím nekoná další potravinová krize?
Když jarní konflikt Spojených států s Íránem ochromil dopravu v Hormuzském průlivu, ekonomové i zemědělci očekávali další vlnu zdražování potravin. Právě touto úzkou námořní bránou totiž prochází významná část světového obchodu s hnojivy a surovinami pro jejich výrobu.
První reakce trhu byla dramatická. Cena močoviny, nejrozšířenějšího dusíkatého hnojiva na světě, vyskočila během několika týdnů z přibližně 500 dolarů za tunu až k hranici 900 dolarů. Zemědělci od Indonésie po Brazílii začali odkládat nákupy a přepočítávat, zda se jim vůbec vyplatí zasít. Jenže pak se komoditní trhy obrátily nečekaným směrem.
Drahota uspala poptávku
Ekonomové někdy používají tak složité modely, že se v nich běžný čtenář snadno ztratí. Tentokrát však fungoval nejstarší zákon trhu: když je něco příliš drahé, lidé to přestanou nakupovat.
Zemědělci po celém světě odložili nákup hnojiv a čekali, zda se situace v Hormuzském průlivu uklidní. Jeden obchodník s hnojivy situaci popsal slovy: „Všichni čekali na někoho, kdo nakoupí první. Jenže nikdo nechtěl být tím prvním." Když takto vyčkává celý trh, ceny nakonec začnou klesat pod vlastní vahou.
Čína otevřela vývozní kohoutky
Ještě důležitější roli však sehrála Čína. Peking od začátku roku omezoval vývoz močoviny, aby zajistil dostatek hnojiv a stabilní ceny pro domácí trh. Na konci května se však začaly prosakovat zprávy o nových exportních kvótách pro vybrané výrobce. Důvod byl jednoduchý, čínské sklady se plnily.
Podle údajů z čínského trhu zásoby močoviny v červnu dál rostly až k milionu tun. Domácí poptávka byla slabá a výrobci potřebovali část produkce vyvézt. Jakmile se na světový trh začaly vracet čínské dodávky, ceny pokračovaly v poklesu.
Číňané mají úsloví „když přiteče voda, dokončí se i kanál", a tak když Peking uvolnil export močoviny, světový trh si rychle našel novou rovnováhu.
Hormuz se znovu otevřel
Příměří samo o sobě ceny nesrazilo. Spíše odstranilo nejistotu. Trhy totiž často reagují více na strach než na skutečný nedostatek zboží. Malajští mořeplavci říkají, že loď se někdy začne naklánět ještě dříve, než k ní dorazí vzdálená vlna. Podobně reagují i komoditní trhy. Samotné uzavření Hormuzského průlivu bylo důležité, ale ještě silnější byl strach z toho, co by mohlo přijít dál.
Když se ukázalo, že doprava bude obnovena a přibližně 1,2 milionu tun močoviny nezůstane uvězněno v Perském zálivu natrvalo, část této nervozity zmizela. A s ní i část cenového tlaku.
Budou levnější potraviny?
Spíše ne, ale tady je odpověď složitější. Pokles cen hnojiv je bezpochyby dobrou zprávou pro zemědělce. Neznamená však automaticky levnější chleba nebo rohlíky.
I samotná hodnota obilí tvoří v bochníku chleba sotva desetinu ceny, její většinu určují energie, mzdy, doprava, skladování, náklady pekáren a obchodní marže. Proto se změny na trhu hnojiv promítají do cen potravin v obchodech pomalu a často jen nepřímo.
Někteří analytici upozorňují, že současný pokles cen nemusí být trvalý. Pokud farmáři během období drahých hnojiv skutečně omezili jejich používání, mohly by být některé budoucí sklizně nižší. Dalším rizikem zůstává počasí a případné projevy El Niño v různých částech světa.
Jinými slovy: dnes levnější hnojiva ještě nezaručují levné obilí za rok. Celá situace připomíná, jak silně je dnešní zemědělství propojeno s energetikou, politikou i mezinárodním obchodem.
Existuje však i méně nápadný hráč: luštěniny, jedna z nejstarších kulturních plodin lidstva. Hrách, fazole, čočka nebo cizrna žijí v symbióze s bakteriemi, které dokáží vázat dusík ze vzduchu a obohacovat jím půdu. Zařazením luštěnin do osevního postupu lze částečně snížit potřebu průmyslových dusíkatých hnojiv.
A důležité je, že luštěniny prospívají i lidskému zdraví. Obsahují množství rozpustné vlákniny a rostlinných bílkovin. Výzkumy je dlouhodobě spojují se snižováním hladiny LDL cholesterolu a podporou zdravého krevního tlaku. Není mnoho plodin, které současně potěší půdu, peněženku i kardiologa.
Klid po bouři
Jarní cenový šok nakonec nepřerostl v potravinovou krizi. Ukázal však, jak těsně jsou dnes propojeny zdánlivě vzdálené světy. A možná právě to je hlavní ponaučení letošního roku. Pytel močoviny dnes už zdaleka nepředstavuje jen zemědělský vstup, ale bod, ve kterém se protínají geopolitika Blízkého východu, průmyslová politika Číny, rozhodování zemědělců od Brazílie po Indonésii a nakonec i nákupní košík evropského spotřebitele.
Mezi Hormuzem, čínskými sklady a bochníkem chleba je dnes menší vzdálenost, než ukazuje mapa.
Vít Vojta, sinolog
Foto: Unsplash.com/Michael Ali