Hledání původce epidemie pokračuje, v podezření jsou letouni vrápenec, kaloň nebo had bungar

Hledání původce epidemie pokračuje, v podezření jsou letouni vrápenec, kaloň nebo had bungar
31 / 1 / 2020 Martin Kváča

Když se virus v prosinci začal šířit, místní čínské úřady ujišťovaly veřejnost, že je vše pod kontrolou. O několik týdnů později přiznaly, že jde o vážnou epidemii, která se navíc šíří velkou rychlostí. Kontrola sociálních sítí ale ani potom nepolevila a cenzoři dál zasahují do řady informací o viru, které uživatelé chtějí sdílet s ostatními. Prezident Si nicméně odmítl, že by Čína informace ohledně viru utajovala, a zdůraznil, že úřady se zachovaly „otevřeně a zodpovědně“.

Informací ohledně nového onemocnění je málo, experti se zatím snaží pochopit, co se ve Wu-chanu, potažmo v provincii Chu-pej, odkud se nákaza šíří dál do celého světa, vlastně odehrálo. Ví se, že netopýři, přesněji letouni vrápenec čínský (Rhinolophus sinicus) a asi i kaloň jedlý (Pteropus vampyrus) či hadí maso jsou v této oblasti sice bizarní a okrajovou, ale už delší dobu se vyskytující surovinou části lidové kuchyně.

 

Spekulace o tom, že virus z ničeho nic, z důvodu špatné hygieny či nedostatečné tepelné úpravy, začal ke konci roku 2019 vážně ohrožovat strávníky, mají nejspíše trhliny. 

 

Byly tu mnohem těžší doby, kdy se jedlo dokonce i listí, při hladomorech, jež vypukly v důsledku plnění směrnice tzv. Velkého skoku a zavedení zemědělských komun na počátku šedesátých let minulého století – a kdy hygiena a dlouhá tepelná úprava jídel byly hůře dostupným luxusem, o virových infekcích z té doby víme sice málo, ale lidé tehdy spíše umírali hlady. 

 

Mnozí odborníci tvrdí, že netopýří virus je na člověka přímo nepřenosný. Možná to říkají i proto, aby některé nadšence nenapadlo na tato chráněná zvířata organizovat pogromy. Tvrdí také, že k tzv. zlidštění viru“ je nutné mezistádium, kdy je virus po určitou dobu chován v hostitelském těle podobném tělu lidskému. 

 

Zatím se tak píše o samovolných mutacích. O nižší rezistenci lidského těla. O potvrzeném přenosu z člověka na člověka. 

 

Co se stalo, co by odpovídalo i současným poznatkům vědy, o tom se tak stále hovoří jen šeptem. Podívejme se na některá fakta:

 

1) Odkud pochází epidemie koronaviru?

Epidemie byla poprvé hlášena Světové zdravotnické organizaci (WHO) čínskými úřady 31. prosince. V té době se případy soustředily kolem tržiště Chua-nan s mořskými plody ve Wu-chanu. Čínští experti pak rychle vyloučili známé patogeny jako pravděpodobnou příčinu. Hlavní hypotézou bylo, že se nový virus na člověka rozšířil z jednoho ze zvířat na trhu.

 

9. ledna Státní televizní stanice China Central Television oznámila významný objev: nový virus, známý jako 2019-nCoV. Mnoho lidí, kteří onemocněli, bylo testováno s pozitivními výsledky na 2019-nCoV. O dva dny později čínští vědci sdíleli genetickou sekvenci nového viru. Tato transparentnost byla v přímém kontrastu s vypuknutím SARS v roce 2003 a poněkud napovídá, jak se Čína od té doby otevřela světu. Platí nicméně, že větší otevřenost v rámci globalizovaného světa ještě nutně neznamená uvolňování v rámci vnitřního fungování Číny.

 

Do 20. ledna čínské úřady potvrdily, že dochází také k přenosu z člověka na člověka. Následně 23. ledna WHO potvrdila, že se ve Wu-chanu šíří virus čtvrté generace“, což znamená, že existují případy, kdy jej jednotlivec rozšířil na druhou osobu, druhá na třetí osobu a třetí na čtvrtou.

 

Ale obraz počátků tohoto ohniska se mění. Z nedávné studie, zveřejněné 24. ledna v časopise The Lancet, vyplývá, že epidemie nemusí mít spojitost s wuchanským tržištěm Chua-nan. První známý pacient, který onemocněl již 1. prosince, totiž nebyl žádným vlivům spojeným se zmíněným tržištěm vystaven.

 

2) Kolik lidí je nemocných? Kolik jich zemřelo?

Podle situační zprávy WHO k 30. lednu 2020 onemocnělo nejméně 7 818 lidí. Drtivá většina těchto pacientů (7 736) pochází z pevninské Číny a dalších více než 12 tisíc lidí má podezření na onemocnění. V Číně panuje podle zdravotnické organizace velmi vysoké riziko nákazy, která se aktuálně nachází už ve všech částech Číny. Do téhož data bylo hlášeno 170 úmrtí. WHO se i z důvodu stále rostoucího počtu nakažených rozhodla vyhlásit globální stav zdravotní nouze. Panují totiž obavy, že pokud se nemoc začne šířit v zemích, kde není taková zdravotnická infrastruktura jako v Číně, může dojít k ještě radikálnějšímu šíření.  

 

3) Jak se nový koronavirus šíří?

Zatím se zcela přesně neví, jak se virus šíří, ale ví se, že je součástí velké rodiny virů zvaných koronaviry, které většinou infikují savce, včetně netopýrů. Koronaviry napadají dýchací systém a někdy se zaměřují na buňky hluboko v plicích. Pouze sedm z nich, včetně 2019-nCoV, SARS a MERS, se vyvinulo, aby infikovalo člověka.

 

4) Jaké jsou příznaky nového koronaviru?

Dva ze sedmi koronavirů, které infikují člověka, SARS a MERS, mohou způsobit těžkou pneumonii a dokonce i smrt. Zbytek vede k mírnějším příznakům, jako je nachlazení. V současné době není jasné, kam 2019-nCoV do toho spektra spadá.

 

První zpráva, publikovaná v Lancetu, poskytla dobrý přehled o tom, co je známo o příznacích – v podmnožině prvních 41 pacientů s potvrzeným 2019-nCoV ve Wu-chanu. Nejčastějšími příznaky v této skupině byly horečka, kašel, bolest svalů, a únava; méně časté byly bolesti hlavy, průjem, a vykašlávání hlenu nebo krve. O něco více než polovina ze 41 pacientů měla potíže s dýcháním a 63 procent mělo nízké hladiny bílých krvinek. Pokud jde o závažnost onemocnění: 13 pacientů bylo přijato na JIP a šest zemřelo. Dne 22. ledna bylo z nemocnice propuštěno 68 procent pacientů.

 

5) Jaká je pravděpodobnost, že se koronavirus stane globální hrozbou, pandemií?

„Je tu příliš mnoho neznámých na to, aby se to potvrdilo. Nevíme, které zvíře nese tento virus. Nevíme, jak přesně se to šíří. Nevíme, jak snadno se šíří mezi lidmi, nebo jak smrtící a závažný ten virus je.“ Jedna z hypotéz pak dokonce tvrdí, že zdrojem může být had bungar proužkovaný (Bungarus fasciatus), který se živí netopýry.

 

Chceme-li dát případy a četnost úmrtí do souvislostí, nezapomeňme, že sezónní chřipka zabíjí mezi 250.000 a 650.000 lidí ročně. „Právě teď je větší pravděpodobnost, že chytnete chřipku, než že onemocníte koronavirem,“ řekl Devi Sridhar z Univerzity v Edinburghu.

 

Světový tisk také citoval americkou odbornici na očkování Nancy Messonnier, podle níž je pravděpodobné, že počet případů nakažených bude v dohledné době růst. „Jedná se o rychle se měnící situaci - a stále se učíme,“ řekla specialistka.

 

 

Martin Kváča, sinolog a pedagog