Hinduistický incident u Eiffelovy věže a nástup nepůvodních náboženství do Evropy
Incident u Eiffelovy věže, kdy minulý víkend hinduistická organizace „Bochasanwasi Akshar Purushottam Swaminarayan Sanstha“ (BAPS) požádala o čistě mužský personál, aby se její duchovní nedostali do interakce s ženami a vedení domácí francouzské korporace jim hned vyšlo vstříc na úkor vlastních zaměstnankyň, znovu ukázal střet sekulární evropské společnosti s nepůvodní náboženskou organizací. Domácí Francouzi ve veřejném prostoru Evropy znovu přičinlivě ustoupili a porušili tím vlastní civilizační pravidla.
BAPS je rozsáhlé hinduistické hnutí s mezinárodní sítí chrámů, center a aktivit stojících zejména na práci s indickou diasporou, charitě, vzdělávání, kulturní diplomacii a prezentaci hinduistické identity. Incident odráží rostoucí význam sílící indické diaspory a indické soft power v Evropě.
Zajímavou paralelu tohoto kulturního střetu nabízí Gándhího známé experimenty s nenásilím a vlastní schopností potlačení sexuální žádostivosti, který velký Mahátma demonstroval společným noclehem s mladičkými ženami z vlastní rodiny. Sexuálně tehdy opakovaně obstál, ale na druhé straně tím nepochybně zneužil svou autoritu, oslovené ženy jej jako duchovní modlu přece nemohly v žádném případě odmítnout. Stejnou optikou lze položit otázku i vedení BASP: odpovídá veřejné působení organizace principům nenásilí, které sama deklaruje?
Incident není třeba přecenit, klíčové je v něm oddělit odpovědnost jednotlivců od hodnocení celých organizací a současně sledovat, jak BAPS působí v evropském veřejném prostoru a jakou podobu má jeho kulturní a společenský vliv.
Právě v tom může být incident u Eiffelovy věže zajímavější než samotná událost: otevírá otázku, jak Evropa rozumí novým formám náboženské a kulturní přítomnosti Indie a jaké meze náboženství, komunitní identity, prezentace státu či civilizace jsou Evropané ještě vůbec ochotni a schopni ve svém evropském veřejném prostoru udržet.
Asiaskop
Úvodní foto: Unsplash.com/Arun Prakash