Globální zbrojní průmysl: dominují Spojené státy, čínské firmy rostou
Respektovaný think tank Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI) zveřejnil v prosinci výsledky globálního zbrojního průmyslu a „pětadvacítky“ největších zbrojařů světa za rok 2019. Jejich produkce meziročně vzrostla o 8,5 %, 25 největších dodavatelů obranné techniky a služeb dosáhlo loni tržeb 361 miliard USD. Rok před pandemií COVID-19 se tak ve zbrojním průmyslu nesl ve znamení růstu. Otázkou je, jak se výdaje států na boj s epidemií promítnou do budoucího rozložení sil v „obranném průmyslu“.
Ve zbrojních dodávkách na mezinárodním trhu stále dominují Spojené státy, z USA je pět největších zbrojařů světa (Lockheed Martin, Boeing, Northrop Grumman, Raytheon a General Dynamics) s tržbami 166 miliard USD. V první pětadvacítce je však společností z USA hned dvanáct, a jejich prodej pokrývá celých 61 % „pětadvacítky“.
Šest západoevropských společností kumulativně dosáhlo 18 %, vůbec největší nárůst o 105 % měl francouzský výrobce Dassault Aviation Group s víceúčelovou stíhačkou Rafale, sloužící také v Indii nebo Kataru.
V pětadvacítce jsou zastoupené také čtyři čínské firmy (v pořadí 6. AVIC - Aviation Industry Corporation of China, 8. CETC – China Electronics Technology Group Corp., 9. NORINCO – China North Industries Group Corp. a 24. CSGC - China South Industries Group Corp.). Tyto společnosti souhrnně dosáhly podílu 16 %, jejich loňský růst o necelých 5 % souvisel s aktuálně probíhající modernizací čínské armády.
Zdroj: Statista.com
Následují dvě ruské společnosti s podílem 3,9 % (Almaz-Antey a United Shipbuilding) a do pětadvacítky se dostaly poprvé Spojené arabské emiráty. Jejich společnost EDGE vznikla spojením 25 menších firem, aby nasytila vysokou domácí poptávku, a hlavně snížila závislost na zahraničním trhu.
Český obranný a bezpečnostní průmysl má široký záběr, od letectví, komunikačních a radiolokačních systémů, vozidel, zbraní, munice až po ženijní, chemické a zdravotnické vybavení. Největší český výrobce CSG – CZECHOSLOVAK GROUP a.s. dosáhl za rok 2019 tržeb 28,5 miliard Kč, v podnicích skupiny pracovalo více než osm tisíc zaměstnanců.
Čtyři čínské korporace
Zejména pro české letectví (v roce 2019 jsme do Číny prodali první turbolety L-410, jedná se o další technice včetně radiolokátorů) je zajímavá čínská skupina AVIC. Té podle časopisu Forbes z roce 2019 patřila 151. příčka na žebříčku světových firem, a to s příjmy 65,5 miliard USD. Společnost vznikla v roce 2008 sloučením více než stovky podniků (23 z nich je kótováno na burze), se 450 tisíci zaměstnanci ve výrobě civilní a vojenské letecké a komunikační techniky, ale i ve financích a inženýrských činnostech.
Podobným sloučením 242 podniků (celkem ale asi až 523 subjektů, 8 kótováno na burze) vznikla v roce 2002 skupina CETC (Forbes 2019: 370. společnost s příjmy 33,3 miliard USD), spojující informatiku a vývoj, zejména v oblasti komunikace a navigace, s hi-tech podniky vojenské i civilní výroby. Mezi její produkty patří i elektronický systém na bázi rádiových signálů IFF (identifikace vlastní-cizí) a také velmi diskutovaná monitorovací a sledovací zařízení. Evropskou centrálu má v rakouském Grazu.
NORINCO (Forbes 2019: 140. společnost s příjmy 68,8 miliard USD), původně specializovaná zbrojařská skupina s konvenčními tanky, obrněnými vozy, raketami, municí a podobně, založená v roce 1980, prošla v letech 1999-2017 restrukturalizací (na China North Industries Group Corporation Limited). Zaměřuje se na správu klíčových velkých státních a centrálně řízených podniků, zejména významných pro plnění státního plánu. V Evropě například nakoupila automobilovou mechatroniku Delphi do vlastní německé společnosti Fuba a v dubnu 2021 má dostavět větrný park o 156 MW v chorvatském městečku Senj.
CSGC (Forbes 2019: 367. společnost s příjmy 33,8 miliard USD) je rovněž centrálně řízeným, převážně zbrojařským státním holdingem. I do této skupiny patří civilní výrobci, např. Changan Automotive (CCAG), jehož vůz Changan CS55 hrozí být konkurentem Dacii Duster nebo výrobce motocyklů a tříkolek Jialing.
Efekt spin-off
Zbrojní výroba bývá v médiích, zejména lidmi bez elementární znalosti výroby, jednoznačně zatracována. Stejně jako bývá vysmíván výraz „obranný průmysl“, protože „kde se pak bere útočná technika?“ Zbraně jsou však s lidstvem spojeny už od samého počátku a zatím se – bohužel – nezdá, že by to mohlo být jinak.
Přitom odborníci z více oborů upozorňují na významný přínos efektu tzv. spin-off, tedy přenášení inovací z vojenství do civilní produkce. Ten je velmi patrný zejména od průmyslové revoluce. Za příklad se dává zavedení vyměnitelných součástek, které začalo v sériové výrobě palných zbraní, stejně jako vývoj tvrdých či rychlořezných legovaných ocelí. V přelomových 60. a 70. letech 20. století zase vojenský vývoj přinesl internet (ARPANET), navigaci (GPS), digitální fotoaparáty a už mnohem dříve konzervy, lepící pásku, drony, mikrovlnou troubu, přepravní kontejnery nebo třeba vteřinové lepidlo.
Většina výrobců obranného průmyslu navíc různě kombinuje zbrojní a civilní výrobu, což je i v české výrobě zvlášť viditelné. Třeba čínská skupina NORINCO se u nás už v devadesátých letech prezentovala miliony jednorázových zapalovačů (tehdy se ještě smělo kouřit).
Podobně konstruktivní jako technici bývají i profesionální vojáci, ozbrojené složky a záchranné sbory. Kromě velmi věcného přístupu k plnění úkolů si navíc nesou i vypěstovanou schopnost pokory a subordinace, což je v dnešním světě, plném hlučných bojovníků za automatická práva na cokoliv, rozhodně velmi občerstvující.
Vít Vojta, ekonomický a právní poradce