Evropa vs. Amerika: Brusel jedná s Asií bez ohledu na Washington

Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Indií představuje jedno z největších liberalizačních opatření v moderní historii. Vytvoří jednu z největších zón volného obchodu na světě. Indie sníží nebo zruší cla na přibližně 97 % evropského exportu, Evropa postupně sníží tarify na přibližně 99,5 % indického zboží. Pro evropské firmy to znamená úsporu až čtyři miliardy eur ročně jen na clech. Nejdramatičtější změnou je ale snížení cel na automobily z více než sta procent na pouhých deset procent. Evropští výrobci aut tak získávají přístup na trh s více než miliardou obyvatel.

Dohoda ale není jen o obchodu. Zahrnuje spolupráci v oblasti obrany, bezpečnosti, mobility kvalifikovaných pracovníků a klimatických opatření. Brusel a Nové Dillí potvrdily, že jde o komplexní strategické partnerství přesahující pouhou ekonomickou výměnu. Pro Evropu to znamená diverzifikaci dodavatelských řetězců směrem od Číny. Pro Indii to znamená technologické transfery a geopolitickou protiváhu v čím dál polarizovanějším multipolárním systému.

Vietnamu se dostalo od Evropské unie podobného zacházení. Vztahy byly povýšeny na komplexní strategické partnerství přesně ke 35. výročí navázání diplomatických styků. Vietnam je největším obchodním partnerem EU v rámci ASEAN a ambiciózně se snaží stát klíčovým hráčem v polovodičových dodavatelských řetězcích.

Hanoi prosazuje agresivní strategii „šokové terapie" pro dosažení statusu země s vysokými příjmy do roku 2045. Vláda generálního tajemníka To Lama cílí na více než desetiprocentní roční růst HDP prostřednictvím radikální „revoluce zefektivnění", která zahrnuje konsolidaci provincií ze 63 na 34 a propuštění více než sto tisíc pracovníků veřejného sektoru.

Pro Evropu představuje Vietnam alternativu k Číně. Pro Vietnam představuje Evropa zase technologickou a politickou diverzifikaci. Rizika ale zůstávají vysoká. Vietnam je extrémně závislý na americkém trhu a je současně vystavený americkým clům. Země čelí energeticky náročnému růstu a potenciální sociální stratifikaci.

Zatímco Brusel jednal s Dillí a Hanojí, Londýn obnovoval vztahy s Pekingem. Britský premiér Keir Starmer ukončil diplomatické zmrazení a přivezl domů významné obchodní dohody. Britská farmaceutická společnost AstraZeneca investuje do Číny patnáct miliard dolarů do výzkumu a výroby. Octopus Energy vstupuje na čínský trh. Peking na oplátku snížil cla na skotskou whisky na polovinu, což představuje úsporu 250 milionů liber za pět let, a udělil britským občanům bezvízový přístup na 30 dní.

Kanada šla ještě dál. Premiér Mark Carney podepsal "předběžnou, ale přelomovou" obchodní dohodu, která Číně umožní dovoz 49 tisíc elektromobilů výměnou za snížená cla na kanadskou řepku a mořské plody. Carney tuto angažovanost neoznačil za odklon od spojenců, ale za nezbytnou adaptaci na „nový světový řád" vyžadující strategickou autonomii. Domácí kritici ale varují před dopady na místní pracovní trh.

Není náhoda, že tyto kroky přicházejí v době, kdy Donald Trump otevřeně zpochybňuje americké závazky vůči Evropě a prosazuje transakční přístup k mezinárodním vztahům. Evropa pochopila, že spoléhat výhradně na Washington již není udržitelné. Asie nabízí alternativu. Nejen ekonomickou, ale i geopolitickou.

Bývalý singapurský ministr zahraničí George Yeo nedávno při své návštěvě Prahy na půdě CEVRO univerzity argumentoval tím, že fragmentace globálního řádu nutí starověké civilizace jako Indie a Čína, aby se etablovaly jako „protiváhy". S tím, jak se Washington vlivově stahuje do své hemisféry, Nové Dillí čím dál častěji přijímá strategii zdrženlivosti a regionálního přizpůsobení, aby zabránilo vnějším mocnostem využívat místní zlomové linie. Toto geopolitické přeskupení naznačuje, že navzdory periodickým napětím obě mocnosti směřují ke stabilizaci vztahů, aby zajistily své zájmy v multipolárním systému.

Kazachstán převzal rotující předsednictví Eurasijské ekonomické unie (EAEU) a v programovém prohlášení z konce prosince 2025 prezident Kasym-Žomart Tokajev představil umělou inteligenci jako klíčový nástroj pro prohloubení ekonomické integrace. Zahrnuje její využití při předpovídání obchodních toků, monitorování regulatorních změn a hodnocení dopadů cel. Tokajev také zdůraznil transformaci EAEU v přední eurasijské logistické centrum a vyzval k modernizaci celních, dopravních a logistických infrastruktur.

Myanmar zůstává ponořen do politické, bezpečnostní a humanitární krize. Organizace OSN odhaduje, že přibližně 20 milionů z celkových 51 milionů obyvatel potřebuje humanitární pomoc. Přes 3,6 milionu lidí bylo nuceno opustit domovy a od začátku konfliktu zahynulo více než 6 800 civilistů.

Leden 2026 ukázal, že multipolární svět 2.0 není o rovnosti nebo míru, ale o pragmatických zájmech. A Evropa se začíná učit hrát tuto hru bez amerického dohledu. Asie je při tom jejím hlavním partnerem.

Tento článek vznikl ve spolupráci s Centrem pro asijsko-pacifická studia (CAPS) při CEVRO univerzitě.

Úvodní obrázek: Unsplash.com/Guillaume Périgois