Dopady bezpečnostního zákona na Hongkong

Dopady bezpečnostního zákona na Hongkong
16 / 7 / 2020 Ludvík Zelinka

Zákon Čínské lidové republiky (ČLR) o dodržování národní bezpečnosti v Hongkongu[1] vstoupil v platnost a účinnost 30. června 2020 a vyvolal tak další vlnu protestů, s kterými se tato zvláštní administrativní zóna ČLR potýká již více než rok. Ačkoliv se do popředí pozornosti dostalo především zavedení čtyř nových skutkových podstat trestných činů, a to separatismu, podvratné činnosti, terorismu a koluze s cizí zemí nebo vnějšími elementy za účelem ohrožení národní bezpečnosti, za zmínku stojí i další aspekty tohoto nového zákona.

Povinnost přijmout bezpečnostní zákon, který by postihoval mj. i podvratnou činnost, plynula pro Hongkong z čl. 23 tzv. „Mini-ústavy“[2], tedy ze zákona ČLR, který plní funkci ústavy pro Hongkong. Mini-ústava nabyla účinnosti 1. 7. 1997 v den, kdy byl Hongkong po více než 150 letech navrácen pod suverenitu ČLR. Navzdory tomu však hongkongští legislativci vlastní bezpečnostní zákon nikdy nepřijali; ačkoliv se o to v roce 2003 pokusili, tehdejší snahy neuspěly po rozsáhlých protestech obyvatel Hongkongu.[3]

 

Rozdílné definování skutkové podstaty v Hongkongu a v České republice

Především tedy nový bezpečnostní zákon vytváří čtyři nové skutkové podstaty trestných činů, za které může být pachatel odsouzen až k trestu doživotního odnětí svobody. Tyto skutkové podstaty jsou definovány poměrně široce, což umožňuje značnou diskreci při rozhodování o jejich naplnění. Ku příkladu čl. 22 zákona stanoví, že „ten, kdo organizuje, plánuje, spáchá nebo zúčastní se některého z následujících jednání s použitím násilí, pod hrozbou použití násilí nebo jiným nezákonným způsobem, činí-li tak s úmyslem podvrátit státní moc, dopustí se trestného činu: (1) svržení nebo podkopání základního systému Čínské lidové republiky, který byl stanoven Ústavou Čínské lidové republiky (…)“. Čl. 65 navíc stanoví, že pravomoc interpretovat tento zákon náleží Stálému výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců, tedy legislativnímu orgánu ČLR, nikoli soudům.

 

Pro srovnání lze uvést § 310 českého trestního zákoníku, na jehož základě může soud shledat vinným z trestného činu rozvracení republiky toho, kdo „v úmyslu rozvrátit ústavní zřízení, územní celistvost nebo obranyschopnost České republiky anebo zničit její samostatnost se účastní násilných akcí proti České republice nebo jejím orgánům“. Od výše zmíněné podvratné činnosti se tedy skutková podstata trestného činu rozvracení republiky liší především tím, že pro její naplnění je vyžadována účast na násilné akci, zatímco v případě bezpečnostního zákona pro Hongkong postačí, je-li jednáno jiným nezákonným způsobem.

 

Je však třeba dodat, že politické procesy lze vnímat jako něco, kde se středem pozornosti nestává jen obžalovaný, ale i stát, který obžalovaného stíhá; proto jsou situace, které stát vnímá jako podvratné, v moderních demokraciích řešeny spíše diskrétně a otevřené politické procesy tak zůstávají atributem pouze „autoritářských“ režimů.[4]

 

Orgán státního dohledu nad národní bezpečností

Dohled nad plněním zákona v Hongkongu má provádět Úřad pro dodržování národní bezpečnosti, k jehož zřízení zákon zmocňuje vládu ČLR. V některých případech náleží tomuto úřadu dle čl. 55 dokonce i pravomoc rozhodnout, zda byl trestný čin podle tohoto zákona spáchán, např. pokud se jedná o zásadní a bezprostřední hrozbu pro národní bezpečnost. Takový případ pak bude projednán soudci jmenovanými Nejvyšším soudem ČLR, kteří budou postupovat podle procesních předpisů platných na území ČLR. V ostatních případech jsou sice příslušné k rozhodování hongkongské soudy, obsazeny však budou pouze soudci, které předseda či předsedkyně hongkongské exekutivy (ti jsou dle zákona odpovědní vládě ČLR) vybere nejen z řad soudců, ale i z řad úředníků.

 

Mimo to zákon také ukládá Hongkongu povinnost ustavit Výbor pro dodržování národní bezpečnosti, jehož členem bude i poradce pro národní bezpečnost, kterého jmenuje vláda ČLR. Navíc mají vzniknout i speciální útvary pro dodržování národní bezpečnosti v rámci policejního sboru a státního zastupitelství. V rámci vyšetřování osob podezřelých ze spáchání trestného činu podle tohoto zákona má pak policie rozšířené pravomoci.

 

I před návratem pod suverenitu ČLR dohlížely v Hongkongu na „národní bezpečnost“ specializované orgány. Především šlo o tzv. „Special Branch“. Ten se v roce 1933 vyvinul z útvaru hongkongské policie, založeného za tím účelem o tři roky dříve, aby monitoroval místní komunistické podvratné aktivity.[5] V průběhu let se pak působnost Special Branch rozšiřovala; krom podvratnými aktivitami (nejen těmi komunistickými) se zabýval i imigrační agendou a zpravodajstvím celkově.[6] Aktivita Special Branch byla utlumována v 80. letech, až byl nakonec v roce 1995 rozpuštěn v očekávání návratu Hongkongu pod suverenitu ČLR v roce 1997.

 

Orgány státního dohledu nad národní bezpečností jako takové jsou v dnešní době běžnou součástí každého státu, liší se především rozsahem svých pravomocí. Zatímco český Národní bezpečnostní úřad plní především úkoly v oblasti ochrany utajovaných informací, tak v USA byly Národní bezpečnostní agentuře svěřeny značné monitorovací pravomoci pomocí zákona „Patriot-act“[7], který byl vydán krátce po teroristickém útoku z 11. září 2001.[8]

 

Další souvislosti bezpečnostního zákona

Pro další vývoj hongkongské samosprávy je důležité také ustanovení, podle kterého nesmí osoba, na základě tohoto zákona odsouzená pro trestný čin, v Hongkongu kandidovat ve volbách, ani zastávat úřad, případně taková osoba svůj dosavadní mandát společně s odsouzením ztratí.

 

Velkou pozornost budí také čl. 38, podle kterého se tento zákon uplatní i na trestné činy, které podle tohoto zákona z území mimo Hongkong spáchá osoba, která nemá pobyt v Hongkongu. Ustanovení tedy vlastně říká, že pro spáchání např. trestného činu podvratné činnosti může být v Hongkongu odsouzen i cizí státní příslušník, který se ho dopustil mimo území Hongkongu. Takováto ustanovení o univerzální jurisdikci nejsou ve své podstatě ničím neobvyklým, obvykle se však používají jen pro ty nejzávažnější trestné činy. Ku příkladu podle čl. 689 francouzského zákona o trestním řízení[9] může být francouzským soudem odsouzen i cizí státní příslušník, který se mimo území Francie dopustil trestných činů terorismu či mučení.

 

Je zřejmé, že s účinností Zákona ČLR o dodržování národní bezpečnosti v Hongkongu vstupuje vývoj této zvláštní administrativní zóny ČLR do nové etapy. Pozitivní je, že zákon nepůsobí retroaktivně, na druhou stranu však do budoucnosti vysílá velmi jasný signál o tom, jaký postoj vláda ČLR k protestům zaujala.

 

Ludvík Zelinka, student práv a sinologie

 

Zdroje: 

[1] English translation of the Law of the People's Republic of China on Safeguarding National Security in the Hong Kong Special Administrative Region. Xinhua [online]. XINHUANET.com, © 2000-2020 [cit. 8. 7. 2020]. Dostupné z: http://www.xinhuanet.com/english/2020-07/01/c_139178753.htm

[2] Chapter II Relationship between the Central Authorities and the Hong Kong Special Administrative Region. The Basic Law of the Hong Kong Special Administrative Region of the People’s Republic of China [online]. [cit. 10. 7. 2020]. Dostupné z: https://www.basiclaw.gov.hk/en/basiclawtext/chapter_2.html

[3] Huge protest fills HK streets. CNN International [online]. Cable News Network LP, LLLP., © 2005 [cit. 10. 7. 2020]. Dostupné z: https://edition.cnn.com/2003/WORLD/asiapcf/east/07/01/hk.protest/

[4] FU, H. L.; CULLEN, Richard. Political Policing in Hong Kong [online]. Hong Kong Law Journal, 2003, v. 33 n. 1, p. 199-230, s. 199 [cit. 10. 7. 2020]. Dostupné z: http://hub.hku.hk/bitstream/10722/75000/1/content.pdf

[5] FU, H. L.; CULLEN, Richard. Political Policing in Hong Kong [online]. Hong Kong Law Journal, 2003, v. 33 n. 1, p. 199-230, s. 203 [cit. 10. 7. 2020]. Dostupné z: http://hub.hku.hk/bitstream/10722/75000/1/content.pdf

[6] FU, H. L.; CULLEN, Richard. Political Policing in Hong Kong [online]. Hong Kong Law Journal, 2003, v. 33 n. 1, p. 199-230, s. 205, 212 [cit. 10. 7. 2020]. Dostupné z: http://hub.hku.hk/bitstream/10722/75000/1/content.pdf

[7] Uniting and Strengthening America by Providing Appropriate Tools Required to Intercept and Obstruct Terrorism (USA PATRIOT ACT) Act of 2001. Authenticated U.S. Government Information [online]. [cit. 11. 7. 2020]. Dostupné z: https://www.govinfo.gov/content/pkg/BILLS-107hr3162enr/pdf/BILLS-107hr3162enr.pdf

[8] NSA Surveilance. ACLU [online]. American Civil Liberties Union, © 2020 [cit. 11. 7. 2020]. Dostupné z: https://www.aclu.org/issues/national-security/privacy-and-surveillance/nsa-surveillance

[9] Criminal Procedure Code of the French Republic (as of 2006) (English version). Legislationline [online]. OSCE Office for Democratic Institutions and Human Rights, © 2004-2020 [cit. 11. 7. 2020]. Dostupné z: https://www.legislationline.org/documents/section/criminal-codes/country/30/France/show