Do smrti Prigožina se mohl zapojit i Západ, spekuluje se v čínských médiích
Po potvrzení smrti Jevgenije Prigožina, nechvalně proslulého šéfa žoldácké Wagnerovy skupiny, se i čínská média a sociální sítě, stejně jako celá mezinárodní scéna, velmi obšírně věnují souvislostem a spekulacím kolem pravděpodobného atentátu na Prigožinovo letadlo. Čína obvykle platí za spojence Vladimira Putina. Jak se tedy liší čínský pohled na nedávné události v Rusku?
Někdejší vězeň, prodavač hotdogů a petěrburgský restauratér přezdívaný "Putinův kuchař", neblaze proslulý jako zprofanovaný a brutální šéf žoldnéřské armády Wagner Group, zahynul ve středu 23. srpna 2023 v jeho soukromém letadle. Prigožinovu smrt potvrdili v neděli 27. srpna 2023 ruští vyšetřovatelé leteckých nehod.
Čtené hongkongské noviny South China Morning Post, patřící od roku 2016 čínské skupině Alibaba, pouze zmiňují, že pád letadla právě dva měsíce od Prigožinovy rebelie, největší výzvy prezidenta Putina od jeho nástupu k moci, interpretují západní politici a komentátoři bez předložení důkazů jako Putinův trest Prigožinovi. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, v českých médiích chvíli považovaný za „zmizelého“, to v pátek označil za „absolutní lež“ a na otázku, zda se Putin zúčastní Prigožinova pohřbu, odpověděl, že je na to příliš brzy i vzhledem k Putinovu „plnému programu“. Putin se k Prigožinově konci vyjádřil už den po události. Označil jej za „talentovaného byznysmena“, který se v životě „dopustil chyb“. Současně vyjádřil pozůstalým všech obětí soustrast.
Bezprostředně po atentátu i státní čínský Global Times citoval čínské experty, podle kterých je jen velmi malá pravděpodobnost, že šlo o leteckou nehodu, zejména proto, že „Prigožinova existence byla určitou hrozbou pro všechny strany“. Způsobil podle nich chaos v Rusku, jeho vliv v Africe byl překážkou americké globální strategii a krvavé tažení v Bachmutu z něj udělalo podle čínského média „hrozbu“ i pro NATO. A tak na jeho smrti mělo zájem více stran. Pro rusko-ukrajinský konflikt, který je „strategickou hrou mezi Ruskem a aliancí NATO, vedenou Spojenými státy, už však od rebelie nejsou wagnerovci hlavní ruskou vojenskou silou“, píše dále Global Times.
Další čínští pozorovatelé z řad odborníků i veřejnosti citují řadu zahraničních zdrojů, jako je zpráva italské agentury Nova.news o výslechu pilota Artěma Štěpanova, který mohl mít přístup k Prigožinovu letadlu. Na sociálních sítích pak někteří „zasvěcenci“ přímo dedukují Štěpanovovu roli na atentátu.
I v Číně se hodně cituje britský Guardian, protože je přístup na něj zdarma. Tentokrát dostal prostor anonymní emotivní projev na Telegramu, kde je Jevgenij Viktorovič Prigožin označován za hrdinu a opravdového ruského vlastence, zabitého v důsledku série akcí „ruských zrádců“.
Jako nezúčastněná strana sledují čínská média a komentátoři řadu zahraničních zdrojů. Více prostoru než jsme zvyklí u nás, mají ruská média. Proto i vyjádření mluvčího Kremlu Peskova, vyvracející odpovědnost Kremlu za smrt Prigožina jako „absolutní lež“, tu více rezonovalo. Z domácí rétoriky také zaznívá antipatie k americkému rivalovi, i citování mluvčího Pentagonu, že „Wagner Group zůstává hrozbou pro americkou národní bezpečnost“. I proto se v Číně připouští, byť okrajově, také možná účast Západu na atentátu.
Ovšem Prigožin byl čínským pohledem povětšinou vnímán jako nositel „budoucích problémů či dokonce neštěstí“ (后患 houhuan), jaké už pragmatické poradní sbory starověkých vládců radily odstranit. Dostalo se mu i dalšího typicky čínského označení „antihrdina“ (xiaoxiong 枭雄), což je z dějin a literatury známý ambiciózní a bezohledný charakter, využívající svých schopností zcela nemilosrdně. U takového pak lze očekávat i tragické „zabití vypůjčenou čepelí“ (jie dao sha ren 借刀杀人) neznámého zadavatele, jak o tom vypráví starý traktát Třicet šest lstí.
Asiaskop
Foto: reprofoto Telegram