Co (ne)lze čekat od summitu G20 na Bali?

Co (ne)lze čekat od summitu G20 na Bali?
15 / 11 / 2022 Pavel Zvolánek

Indonéský ostrov Bali je spojován s pohodou, písečnými plážemi a palmami. Právě v těchto kulisách se k dvoudennímu zasedání sešli zástupci zemí G20. Jednání tohoto klubu velmocí však má k tropické idylce daleko. Jde o první takové setkání od únorového vpádu Ruska na Ukrajinu. Poprvé se zde osobně v současné funkci sešel americký prezident Joe Biden s čínskou hlavou státu Si Ťin-pchingem a první velká diplomatická zkouška čekala také na britského premiéra Rishi Sunaka, který ve svém projevu vyplísnil ruského ministra zahraničí Lavrova a vyzval ke stažení z Ruska z Ukrajiny a ukončení „barbarské“ války. Kromě vzrůstajícího napětí mezi USA a Čínou se summit dotkl i stoupající inflace, hrozby globální recese, jaderné hrozby ze strany KLDR či globálního oteplování.

Očekávalo se, že západní lídři se budou snažit přimět Čínu a Indii, aby odsoudily ruskou agresi na Ukrajině, to však pravděpodobně zabrání tomu, aby summit došel k nějakému závěru. Společné komuniké tak zřejmě nahradí prohlášení předsedy, které bude rozesláno mezi členské státy a vyjádří podstatu jednání. Kvůli nelibosti nad přítomností Ruska odpadne také společné fotografování účastníků a při vystoupení ruské delegace odejdou zástupci západních zemí ze sálu.

 

Nejdiskutovanější osoba, prezident Vladimír Putin, na Bali vůbec nedorazí a má se pouze k jedné ze schůzek připojit na dálku přes video, osobně ho zde zastupuje ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten byl krátce po příletu na Bali hospitalizován, údajně kvůli potížím se srdcem. Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj na summitu vystoupí virtuálně.

 

To, co lze na Bali očekávat, bylo možné vidět minulý týden na závěr summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) v Kambodži, kde Lavrov obvinil Spojené státy a jejich západní spojence ze snahy o ovládnutí Pacifiku a omezení čínských a ruských zájmů v tomto regionu. Také na tomto setkání se nepodařilo dohodnout znění společného prohlášení.

 

Podle ruského ministerstva zahraničí by se balijský summit G20 měl soustředit na skutečné, a nikoliv smyšlené hrozby a zabývat se především sociálními a ekonomickými problémy. Rozšíření agendy o problémy míru a bezpečnosti pak Moskva považuje za přímý vpád do působnosti Rady bezpečnosti OSN.

 

Je pravděpodobné, že balijské setkání tak skončí jako diplomatický neúspěch, což vyvolává otázku, jak může takto různorodá skupina nadále fungovat. Každoroční summit G20 se zrodil na sklonku devadesátých let minulého století po asijské finanční krizi. Tvoří ho země skupiny G7 (Velká Británie, Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a USA) a Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Mexiko, Rusko, Saúdská Arábie, JAR, Jižní Korea, Turecko a EU. Ukrajina členem není, na summit však obdržela pozvánku.

 

Pro indonéského prezidenta Joko Widoda, jehož mandát končí za dva roky, bude schůzka G20 jedním z vrcholů jeho kariéry. Přichází ve chvíli, kdy jeho země musí najít recept na udržení rovnováhy mezi zájmy velmocí. Indonésie po dlouhou dobu těžila z volného obchodu a jejím nejdůležitějším globálním strategickým partnerem byly Spojené státy.

 

V posledním desetiletí však patří mezi dva největší zahraniční investory v zemi Čína. Po skončení summitu na Bali zamíří Si Ťin-pching do Jakarty, aby se připojil ke svému indonéskému protějškovi při zkoušce projektu rychlodráhy Jakarta-Bandung, financované Čínou, který provází zpoždění a překračování rozpočtu. Indonésie by se také po balijské schůzce měla připojit k zemím skupiny BRICS.

 

Samotný summit se odehrává v přísně střeženém kongresovém centru Bali Nusa Dua, kde se konají významné mezinárodní konference, včetně zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Během příprav na tuto vrcholnou událost indonéská vláda zrušila na převážně hinduistickém Bali velká náboženská shromáždění a omezila dopravu v jižní části ostrova, kam flotila vozidel na elektrický pohon odveze z letiště 21 000 delegátů.  

 

Osobní odpovědnost za bezpečnost převzal velitel indonéských ozbrojených sil generál Andika Perkasa. Na místě bude 14 300 příslušníků armády a 3 200 policistů, které podpoří 12 válečných lodí rozmístěných kolem ostrova, vše budou jistit čtyři stíhačky F-16 a Su-30 a dva námořní průzkumné letouny. Možnost případného ohrožení je však nízká. Posledním významným teroristickým aktem v Indonésii byl bombový útok na tři kostely ve městě Surabaya v roce 2018, při kterém zahynulo 28 lidí, včetně 13 útočníků.

 

Pavel Zvolánek, novinář, průvodce a cestovatel, žijící v Indonésii