Čínský jüan prolomil psychologickou hranici, vývoz z Číny může zlevnit. Kdo na to doplatí?

Čínský jüan prolomil psychologickou hranici, vývoz z Číny může zlevnit. Kdo na to doplatí?
23 / 9 / 2022 Jan Veselý

Čínský jüan se v posledních týdnech propadl pod hranici sedm CNY za jeden americký dolar. Co to znamená pro čínskou ekonomiku a co pro inflaci, se kterou bojují i západní ekonomiky? Proč se čínská centrální banka rozhodla jít opačným směrem a stimulovat růst hospodářství snižováním úrokových sazeb, když na Západě centrální banky naopak zdražují úvěry a snaží se potlačit drahotu? 

 

Na rozdíl od západních zemí, které momentálně nejvíce trápí rostoucí ceny, Čína prioritně řeší jiné problémy. V boji proti drahotě zvedají západní centrální banky úrokové míry, aby utlumily úvěrovou aktivitu, zbytné investice a spotřebu, a vrátili tak inflační očekávání spotřebitelů zpátky na hodnoty okolo dvou procent ročně. 

 

Zvláště Česká národní banka je v této snaze velmi aktivní. Úrokové míry zvýšila dříve, rychleji a víc než evropská nebo americká centrální banka. Díky tomu nabízí naše země investorům vyšší výnosy a zvyšuje atraktivitu českých aktiv, což pomáhá udržet silnou českou měnu. Účelem je tlumit negativní dopady energetické krize, které tlačí na oslabení měny a v důsledku i na růst cen surovin a zboží, nakupovaného ze zahraničí. 

 

Čínská centrální banka momentálně dělá přesný opak a úrokové míry snižuje. I když jsou její úrokové míry ve srovnání stále vyšší, v očekávání budoucího vývoje se na trhu otočila výnosnost státních dluhopisů. Zatímco desetiletý dluhopis USA aktuálně vynáší cca 3,5 %, čínský ekvivalent vydělává o 0,8 % méně. Čínská měna tak oslabila kvůli poklesu atraktivity domácích aktiv a překročila psychologickou hranici 7 CNY za dolar, čímž se zlevní čínský vývoz.

 

Cílem snižování úvěrových nákladů je podpora růstu čínské ekonomiky, čelící v tomto roce najednou covidovým omezením a předkrachové paralýze gigantických firem sektoru Real Estate, tvořícího 30 procent čínské ekonomiky. 

 

Vzhledem k velikosti a významu stavebnictví je proto hlavní prioritou podpora růstu, i kdyby to mělo znamenat v budoucnu vyšší inflaci. V Číně je navíc v důsledku trvající politiky nulové covidové tolerance stále omezená spotřebitelská poptávka a běžní Číňané kvůli riziku omezili také investice do nákupu nových bytů. Přinejmenším soukromá poptávka tak zatím růst cen spíše brzdí.

 

Primárním cílem čínské centrální banky není totiž jen stabilita měny a cenové hladiny, ale mnohdy důležitější roli hraje podpora růstu a zaměstnanosti. Zatímco základ naší kapitalistické ekonomiky představuje stabilní měna, aby bylo s čím obchodovat, na prvním místě v konfuciánské a komunistické Číně je harmonie společnosti a stabilita státu. Nízká nezaměstnanost a růst ekonomiky totiž znamená spokojené obyvatelstvo, které nepotřebuje protestovat na náměstích. 

 

Co tedy očekávat do budoucna? Další snižování čínských úrokových sazeb s cílem podpořit ekonomický růst, protichůdné zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami na Západě, s cílem potlačit inflaci, může v konečném důsledku dále tlačit na budoucí pokles hodnoty čínského jüanu. Levnější jüan, spolu s rychle klesajícími přepravními náklady do Evropy, mohou citelně zlevnit vyvážené čínské zboží, čímž zasadí další ránu konkurujícím evropským výrobcům. Těm teď namísto svetrů pomůže jedině systematické a rychlé řešení energetické krize. 

 

Jan Veselý, absolvent mezinárodního obchodu a diplomacie