Čínské investice dorazily i na Balkán

Čínské investice dorazily i na Balkán
8 / 10 / 2020 Jan Veselý

Evropu, Rusko a dnešní Turecko na západním Balkáně už znají dlouhá staletí, zatímco Čína je pro tyto země naprosto novým, doposud neprobádaným hráčem. Čínské investice sice stále nedosahují úrovně těch evropských, ale Čína začíná být přítomným a relevantním hráčem.

Země západního Balkánu jsou buďto kandidáty nebo potenciálními kandidáty na členství v Evropské unii, což má pro tyto země zásadní význam. Čína dorazila na západní Balkán se svojí iniciativou Nové Hedvábné cesty teprve v roce 2013. Na západním Balkánu je stále vnímána jako relativně nový a neprozkoumaný hráč v kontrastu s vlivy Evropy, Ruska a dnešního Turecka, se kterými mají země staleté zkušenosti. Představuje ale i nový, alternativní model.

Více aktivní začala být Čína po založení formátu spolupráce se střední a východní Evropou „16+1“, v roce 2012 po vstupu Řecka, přejmenovaného na „17+1“. Od té doby se vede debata, jak bude vypadat spolupráce a jak její přítomnost ovlivní realitu Evropské unie a zemí západního Balkánu.

 

Nová Hedvábná cesta

Oficiálně byla Nová Hedvábná cesta vyhlášena v září 2013. Čínský prezident Xi Jinping vystoupil s iniciativou budování Ekonomického pásu podél Hedvábné cesty a Námořní Hedvábné cesty 21. století zkráceně nazývané „Pás a cesta“ (一带一路)“. Jak již název napovídá, jedná se o platformu mezinárodní spolupráce podporující obousměrnou konektivitu mezi Evropou, Asií a Afrikou.

Iniciativa nebyla představena původně jako konkrétní plán, program ani nemá přesný rozpočet, jak by si mohli mnozí představovat. Můžeme ji chápat spíše jako živý koncept zahraniční politiky, který se rozšiřuje podle zájmu zemí a rozvíjených projektů.

 

Zájem Číny

Iniciativa Pásu a cesty byla operativně naplňována podle zájmu zemí a dokáže pojmout všechny projekty, které napomáhají propojení Číny s jejím největším trhem, Evropskou unií.

Čína propaguje vzájemnou výhodnost společné spolupráce. Komplexní porozumění nicméně vyžaduje vnímat také souvislosti s jejími vlastními potřebami a zájmy, spočívající v (1) podpoře čínských exportů zboží, vybavení, kapacity stavebních společností a získávání technologií na vyspělých trzích, (2) kontrole nad logistickými centry, především za účelem zajištění stabilního obchodu mezi Evropou a Čínou a (3) zajištění zásobování surovinami, hlavně ropou a plynem.

 

Pás a cesta na Balkánu

Podle OSN dosahoval domácí produkt západního Balkánu na osobu v roce 2018 něco málo přes 6 tisíc dolarů a v regionu žije pouhých 18 miliónů obyvatel. Ekonomická výkonnost tak představuje pouze zlomek v porovnání s průměrem EU, i po započítání chudších členských států, a hlavní ekonomický zájem bychom tak měli hledat spíše u 440 miliónů bohatších zákazníků na trhu EU. Konkurenční výhodou západního Balkánu je spíše laciná pracovní síla a strategická poloha.

 

Hrubý nominální domácí produkt na osobu 2018, Zdroj: Statistická divize OSN

 

Podle studie Evropského parlamentu nicméně čínské investice nejen na Balkánu, ale i v celé Evropě směřují především do zajištění lepší infrastruktury. Cílem je vývoz čínských produktů do zemí s vyšší kupní silou a velkým množstvím zákazníků.

 

Tomu odpovídá i výše vzájemné obchodní výměny zemí západního Balkánu s Čínou ve výši €5 mld. ročně (cca 6,5 % celkového obchodu regionu). Mnohem větší objem obchodu Číny směřuje do EU a dosahuje hodnoty přesahující 1,5 mld. dolarů každý den. Stejně tak obchod regionu s Evropou je mnohem významnější a přesahuje 69 %, především z důvodů své geografické blízkosti.

 

Západní Balkán – největší obchodní partneři v roce 2019, Zdroj: Mezinárodní měnový fond

 

Pro Čínu a budování Pásu a cesty má největší význam především modernizace poměrně zastaralých klíčových tras, které by urychlily přepravu zboží. Mezi hlavními je to trasa z řeckého přístavu Piraeus, pronajatého čínské společnosti COSCO na 35 let. Už dnes jezdí z přístavu vlaky do Bělehradu, pokračující i do ostatních zemí Evropy a Čína se snaží i o vybudování dalších alternativních cest, jako je například dálnice z přístavu Bar do Bělehradu.

 

Infrastrukturní projekty

V zemích západního Balkánu odpovídá iniciativa Pásu a cesty na velkou poptávkou po modernizaci zastaralé a nedostatečné infrastruktury. Velké infrastrukturní projekty převzaté Čínou, jako dálnice z přístavu Bar na hranice Černé hory, dále směřující do Bělehradu, místním připomínají budovatelskou éru bývalé Jugoslávie.

 

Potřebu modernizace infrastruktury nevidí jen Čína, ale uznává ji i EU, jak můžeme vidět na mapách celoevropské infrastrukturní sítě TEN-T. Rozdíl je ale v tom, že na základě závěrů studií proveditelnosti vnímá Evropská unie některé obrovské projekty jako neufinancovatelné, vzhledem k velikosti místních ekonomik, předpokládané míře reálného využití a zadlužení státu. Zároveň jsou evropské instituce mnohem striktnější v případě životního prostředí.

 

Čína vnímá tuto mezeru na trhu a nedostatek investic v zemích západního Balkánu jako příležitost, kterou přijímají i země Balkánu. Podle okolností tak Čína přebírá vybrané projekty do své iniciativy Pásu a cesty včetně těch, které jsou z perspektivy Evropské unie neufinancovatelné nebo nešetrné vůči životnímu prostředí.

 

Čínské půjčky na investice

Z Číny mezi roky 2013 a 2019 přiteklo do regionu cca €13 mld. převážně ve formě půjček na investice. I když je EU stále největším zdrojem financování, Čína významně zvyšuje svoji přítomnost a vliv především v Srbsku, kam směřovala naprostá většina €9 mld. půjček.  

 

Často se uvádí, že na rozdíl od západních institucí jsou půjčky bez politických podmínek, což zvyšuje jejich atraktivitu. To ale ještě neznamená, že neobsahují podmínky žádné.

 

Podmínky čínských půjček

Pokud budeme chtít důkladně srovnat vliv a výhodnost evropského a čínského financování, setkáme se především s problémem, že data o konkrétních podmínkách nejsou často veřejně dostupná.

 

Z toho, co víme, Čína poskytuje státům především přímé půjčky na infrastrukturní projekty (dálnice, železnice, přístavy, elektrárny) za výhodný úrok. Například na projekt dálnice spojující přístav Bar (Černá hora) s Bělehradem (Srbsko) byla poskytnuta půjčka s náklady na úroky ve výši pouhých 2 %.

 

Součástí půjčky zároveň nejsou politicky nepříjemné podmínky jako nutnost reformního úsilí nebo udržitelnosti rozpočtu, což představuje velmi lákavou nabídku pro místní politiky, kteří nemusí tyto problémy během svého volebního období řešit.

 

Na druhou stranu je výměnou obvykle požadováno něco jiného. Půjčky jsou poskytovány na stavbu projektů pouze vybranými čínskými firmami a podmínky často zahrnují i jiné výhody jako státní garance nebo úlevy na daních pro čínské firmy.

Čína tak nezíská z dohody pouze 2 % na úrocích, což by se dalo považovat za čistý altruismus, ale zároveň získá výhodné zakázky pro své státní firmy, na kterých vydělá podruhé. Z hlediska celkové výhodnosti pro cílovou zemi proto bude záležet především na tom, zdali čínská firma postaví projekt v porovnání s těmi evropskými levněji nebo naopak vykáže vysoké náklady.

 

Evropský přístup

Evropská unie na rozdíl od Číny vnímá ekonomickou spolupráci v jistých aspektech odlišně. Země západního Balkánu jsou Evropskou unií považovány za potenciální členské státy. Geograficky jsou blíže, a proto se výrazně liší i míra spolupráce a přístup. V rámci předvstupních fondů Evropská unie neposkytuje pouze půjčky a investice, ale i nevratné granty.

 

Výměnou za poskytnutí financí si naopak klade i politické podmínky, které mají za cíl především eliminovat korupci a přiblížit právní prostředí tomu evropskému. Evropské peníze proto, na rozdíl od těch čínských, obvykle zahrnují nepříjemné podmínky v podobě požadavků transparentnosti, reforem, udržitelnosti rozpočtu nebo různé kontrolní mechanismy.

 

Přidaná hodnota

Důležitým a neopomenutelným aspektem zahraničních investic je navíc jejich přidaná hodnota pro hostující zemi ve formě zapojení místních společností, přínosu know-how, vzniku nových pracovních míst, a dodatečného příjmu ve formě daní.

Evropské zdroje financování požadují veřejnou soutěž a transparentnost, což automaticky znamená možnost zapojení lokálních firem a zaměstnanců. U čínských půjček jsou tyto benefity určeny primárně pro čínské firmy zaměstnávající čínské zaměstnance, i když ze zkušenosti víme, že je Čína ochotná o procentu zapojení lokálních firem vyjednávat.

 

Výhodnost spolupráce se tak bude lišit projekt od projektu a bude záviset především na schopnostech místní vlády a možnostech státu vyjednat si dobré podmínky.

 

Potenciál investic

Jaký efekt bude mít na západní Balkán spolupráce s Čínou je otázkou budoucnosti. Potenciálně mohou čínské půjčky na investice do infrastruktury a energetiky vhodně doplnit evropské zdroje a vést k lepšímu propojení západního Balkánu nejen s Čínou, ale i s Evropou a podpořit ekonomický růst.

 

Integrace a rozvoj místních ekonomik je v zájmu obou stran. Každá má ale vlastní přístup, a projekty neslibují pouze lepší zítřky. Zahrnují i značná rizika, spojená především s místní korupcí a stoupající mírou zadlužení zemí západního Balkánu.

 

Jan Veselý, Čínská studia, Fakulta mezinárodních vztahů, Renmin univerzita, konzultant pro veřejný sektor, EY

 

Použité zdroje:

American Enterprise Institute. China Global Investment Tracker.

Consultants for Steer Davies Gleave. Research for TRAN Committee: The New Silk Route – opportunities and challenges for EU transport.

COSCO shipping. TAT from Piraeus Container Terminal’s Rail Ramp in days.

Crawford, Nicholas. Growing public debt isn’t the only problem with Chinese lending to the Balkans. IISS.

EIB. Infrastructure Investment in the Western Balkans.

European Investment Bank. Infrastructure Investment in the Western Balkans.

European Council. Infographic - Connecting the EU and the Western Balkans.

European Commission. EU-Western Balkans economic relations – investing in people, infrastructures and reforms.

Mardell, Jacob. China’s Economic Footprint in the Western Balkans.

Merics. Belt and Road reality check: How to assess China’s investment in Eastern Europe

Merics. Brussels makes way for Beijing in the Balkans

Valbona, Zeneli. The Western Balkans: Low Hanging Fruit for China?

Tomovic, Dusica. Montenegro Cuts Taxes on Chinese Highway Builders. Balkan Insight.