Čínská realitní bublina na pokraji prasknutí?
Vážné problémy společnosti China Evergrande Group, největší světové realitní skupiny za rok 2018, by mohly signalizovat rozsáhlejší krizi na čínském trhu realit. Ta by mohla mít dominový efekt, u kterého není nikdy jasné, kdy a kde se zastaví.
Elitní ekonomové sice předpovídají „splasknutí čínské realitní bubliny“ prakticky neustále a slavnému nobelistovi a sloupkaři New York Times Paulu Krugmanovi praskla už před deseti lety, ale tentokrát se to zdá vážnější. Následky pandemie, dvacet let přehřívání čínského realitního trhu a potácející se gigant, to vše vyvolává temnou vzpomínku na pád Lehman Brothers. Ani tato hrozící krize by se neobešla bez rozsáhlých dopadů na reality, stavebnictví, a hlavně finance a celou ekonomiku.
Co se přesně děje? V září přestala být společnost Evergrande schopna splácet úroky ze svých závazků ve výši hrozivých 300 miliard amerických dolarů. Cena akcií společnosti spadla od května o čtvrtinu a jeden ze stakeholderů se na čínském webu Baidu nechal emotivně, ale pod pseudonymem slyšet, že hodnota jeho investice klesla již o 36 %. Na oficiálních stránkách společnosti je poslední aktualitou červencové získaní ceny Red Dot za design elektrického auta firemní značky Hengchi, projektovaného japonským partnerem.
Xu Jiayin, který společnost před 25 lety založil, podle Forbesu letos 53. nejbohatší muž světa, opakovaně prohlásil, že společnost splatí všechny závazky do posledního fenu a připomněl, že před deseti lety, když v důsledku globální finanční krize dosahovaly závazky Evergrande desítek miliard yuanů, vyjednal podporu dalších realitních magnátů a firmu zachránil. Podle něj je Evergrande stále tou silnou firmou s ročním prodejem za 700 miliard čínských yuanů.
A tak v těchto dnech vede on a jeho partneři a manažeři těžká jednání s vládou, věřiteli a potenciálními partnery. Všichni mají společný zájem na uklidnění trhu, cena za to bude ovšem pro každého jiná.
Ekonomická data, prezentovaná 15. září 2021 Čínským statistickým úřadem na tiskové konferenci vlády k srpnovým výsledkům, ukázala mírný srpnový pokles, v porovnání s prvními sedmi měsíci roku. Ten byl takticky prezentován s celkovými výsledky za poslední dva roky: prodej bytů za poslední dva roky vzrostl o 11,7 %, ovšem za srpen poklesl o 1,4 %, celkové developerské investice do bytů vzrostly o 7,7 %, ale srpen byl minus 0,3 % atd.
Závazky Evergrande vůči bankám, akcionářům, dodavatelům a majitelům bytů jsou v Číně aktuálně zdrojem největšího finančního rizika. Velká část střední třídy tu investovala do nákupu bytů, protože jiným možnostem investicí či ukládání peněz nerozumí nebo objektivně neexistují. O to citlivěji čínská společnost nebezpečí vnímá.
Lze odhadovat, že realitní kolaps by docela jistě zasáhl méně zajímavé lokality, kde již nyní koneckonců stojí řada pustých „měst duchů“. Kolaps by nemusel zasáhnout rezidenty největších čtyř měst, nebo snad i všech devatenácti tzv. měst první kategorie. Ale je možné, že by vážně zasáhl desítky měst druhé (hlavní města provincií) a třetí kategorie, se stovkami milionů obyvatel.
Na zveřejnění problému, zejména Bloombergem, reagovaly akcie dalším poklesem, ale převládají spíše uklidňující hlasy. Znovu se otevírají otázky kolem dobrého risk managementu, velmi těžké disciplíny, kterou se v každé zemi učí státní regulátoři s podnikateli za pochodu a spolu. A spolu také za jeho nezvládnutí platí.
Ale základním pravidlem ekonomiky je fakt, že není jen o penězích a zdrojích, ale mnohem více o lidech, o jejich vzdělanosti a rozhledu. Druhým a neveselým pravidlem pak je, že ekonomické přežití není povinné, a to ani pro toho, kdo má v názvu věčnost.
Vít Vojta, sinolog a právník