Čína pouští na začátek roku Zajíce do svých kin Marvel i Avatar
Už 22. ledna uvítá východní Asie rok Zajíce. Vstup do nového čínského roku mimo jiné symbolizuje i návrat populárních komiksových hrdinů z dílny společnosti Marvel do čínských kin. Stejně tak se i vody Avataru pomyslně slijí s vodním živlem letošního Zajíce a superhrdinové z Avengers se, pod místním názvem „Liga mstitelů“, mohou po čtyřech letech opět zapojit do záchrany světa i v Číně, přestože jsou američtí! Že by pod tlakem zuřící covidové epidemie začalo i čínské kulturní uvolňování?
Samozřejmě, jeden Black Panter ani Avatar ještě jaro nedělá. Na druhé straně je nutné připomenout, že čínské uvolňování duchovních pout nepřestalo celých posledních čtyřicet let. Vláda sice některé kulturní jevy přiškrcuje a jiné naopak vehementně podporuje, ale takhle velké říše Východu zkrátka regulují společenský život už tisíc let.
Postupná civilizační adaptace
Od začátku čínských reforem odporovali levičáčtí „ultras“ přílivu západního hédonismu, popírajícího východní „podřízení jednotlivce zájmu kolektivu“. To proto, že v jejich očích západní demokracie a svoboda volby podkopává jemně vybalancovanou východní společnost, otřásanou už tak dost svou vlastní vnitřní rozmanitostí.
Proto je každá dekáda v Číně kulturně jiná. V té poslední velký tlak Washingtonu ještě znásobil čínský patriotismus. Vedle propagace kdysi odepsaného Konfucia se vrátili kulturní velikáni, jako je učenec, mistr buddhismu a meče Nan Chuaj-ťin (南怀瑾 1918-2012), jehož knihy po nástupu Si Ťin-pchinga zaplavily zemi. Přitom si ale ještě dnešní čtyřicátníci stýskají, že se během studia v údajně kulturně svobodnějších „devadesátkách“ k žádnému textu mistra Nana nedostali.
Rok Černého Zajíce nebo Králíka?
Ale pojďme popořadě. Letošní rok Zajíce (22.1.2023 až 9.2.2024) se v čínském kalendáři jmenuje kuej-mao 癸卯, podle kombinace desátého cyklického znaku z deseti nebeských kmenů a čtvrtého z dvanácti zemských větví. Zemské větve odkazují na zodiak – čtvrtý „mao 卯“ je zajíc, nebeský kmen „kuej 癸“ zase na živel vody. K vodě patří sever, ale také černá barva, proto se nadcházející rok označuje nejen za rok Vodního, ale také Černého Zajíce.
Čínština užívá stejný výraz tchu 兔 pro zajíce i králíka a je vlastně původním domovem obou, zajíce čínského (lepus sinensis) i menšího králíka. Ale protože celá čeleď se jmenuje zajícovití (leporidae), tak by mohl být „Rok Zajíce“ pro překlad o něco vhodnější než „Rok Králíka“.
Nebeský zajíc
Zajíc je pro svou bystrost a vnímavost mytickým zvířetem více civilizací Asie a Severní Ameriky, které navíc jeho siluetu už dávno vypozorovaly v temných skvrnách Měsíce. V Číně je populární legenda o krásce Čchang-e 嫦娥 a Měsíčním zajíci, zvaném Žadeitový, Jü-tchu 玉兔. Tyto názvy převzala i čínská astronautika (tchajkonautika), která na Měsíc vysadila lunární vozítko „Žadeitový zajíc“.
I tady je ale dobré upřesnit překlad: přestože angličtina ve výrazu „jade“ spojuje žadeit s nefritem, jde o jiné minerály, jak ukazují chemické vzorce žadeitu – Na(AlFe3+)(Si2O6) – a nefritu – Ca2(Mg,Fe)5Si8O22(OH)2. Takže Zajíc na Měsíci je rozhodně Žadeitový.
Avatar z čínského Čang-ťia-ťie
Živel vody letošního Zajíce spojuje a symbolizuje i nový Cameronův film Avatar: The Way of Water. Jeho premiéra začala 16. prosince současně v USA i v Číně. Na rozdíl od Avataru 1, uvedeného v roce 2009 pouze v Londýně. Režisér Cameron se u uvedení nechal slyšet, že film odpovídá vkusu čínského diváka, které také vstřícně pozdravoval.
Ostatně stojí za zmínku, že pro krajinu „plovoucích hor“ filmové planety Pandora je údajně v obou dílech největší inspirací právě čínská oblast Čang-ťia-ťie 张家界, kde se mimo jiné vyskytuje i záhadný velemlok čínský, který je pohříchu spíš černošedý než modrý.
Očekávaný kasovní úspěch Avataru 2 však v Číně tvrdě zarazila epidemie covidu, vzedmutá po prosincovém zrušení politiky nulové tolerance. Po měsíci promítání si tak Avatar na druhém největším filmovém trhu světa vydělal „pouze“ 220 milionů dolarů, pekingští regulátoři proto nečekaně vstřícně rozhodli, aby byl film promítán o měsíc déle, tedy i přes období svátků čínského Nového roku, tradičně rezervovaného jen pro domácí produkci.
Současně, jakoby další dárek před svátky, uvolnili čínští regulátoři i omezení společnosti Marvel na jeho filmy. Ty v minulosti regulátoři odmítali nejspíše z důvodu sporných kulturních přešlapů v tématech sexuálních a dalších menšin. Ostatně, společnost Disney, která je vlastníkem Marvel Studios, v minulosti několikrát odmítla ustoupit tlaku Pekingu na „vyškrtnutí“ odkazů na vztahy osob stejného pohlaví v některých svých filmech.
V těžké postpandemické době by tak mohlo po několika letech rozporů nastat určité smíření čínské vlády s vlivným zábavním průmyslem Hollywoodu. Ostatně, i tady jde o peníze. Vždyť snímky Black Panter a Ant-Man a Wasp v roce 2018 dohromady na čínském trhu vydělaly pěkných 225 milionů dolarů.
Jako dvě globální velmoci si Spojené státy a Čína nakonec v hollywoodské tématice zachraňování světa bojem proti zlu zvenčí docela rozumí. To jen u nás neustále zachraňujeme svět likvidací vnitřního nepřítele, tedy jiných Čechů s nesprávnými názory.
Ale východisko ze současné globální krize ekonomiky i společnosti určitě povede hlavně cestou spolupráce. A rok přemýšlivého Zajíce je novou nadějí, že se běh dějin může obracet i lepším směrem.
Vít Vojta, sinolog a etnolog
Foto: Unsplash.com, Waldemar Brandt