Česko-čínské vztahy: k opravdovému porozumění chybí pravidelná komunikace na základní a střední úrovni státních institucí

Česko-čínské vztahy: k opravdovému porozumění chybí pravidelná komunikace na základní a střední úrovni státních institucí
5 / 2 / 2020 Sinoskop

Zakladatel projektu Sinoskop, sinolog Vít Vojta byl 4. února 2020 hostem pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. V rozhovoru s Marií Bastlovou se Vojta vrátil k prosincovým článkům Aktuálně.cz a spolupráci s agenturou C&B i firmou PPF, s níž plánuje uzavřít první oficiální partnerství svého projektu. Další otázky směřovaly k česko-čínským vztahům, politice prezidenta Zemana i aktuální epidemii koronaviru. Záznam pořadu je k dispozici na webu Českého rozhlasu, níže naleznete jeho přepis.

Ještě, než se dostaneme k Číně a k hovoru o vztazích mezi Čínou a Českou republikou, tak bych si ráda na úvod ujasnila, jaký vztah vlastně vy osobně k tématu v tuto chvíli máte. Ptám se proto, že vy jste poměrně dlouhou dobu platil za nezávislého experta, tlumočníka, který jezdí s vysoce postavenými diplomaty pravidelně do Číny. Nicméně loni na podzim vydal server Aktuálně.cz sérii článků, ve které popsal, že za částí vašich aktivit ve vztahu k Číně stojí skupina, nebo společnost Home Credit ze skupiny, PPF. Mohl byste mi říct, jaký vy vlastně ke skupině PPF v souvislosti s těmito informacemi máte vztah?
Začnu, čím se zabývám. Já se 25 let zabývám především poradenstvím, které se týká toho, jak komunikovat s Číňany, jak s čínskými partnery spolupracovat. Říká se tomu interkulturní management a komunikace. Součástí toho je i tlumočení, které je samozřejmě v mojí práci ta menší část, a tomu se věnuji 20 let. Tlumočil jsem řadě ústavních činitelů, což je pro mě spíše prestižní záležitost. Pochopitelně, za tu dobu jsem byl v kontaktu se spoustou firem, spolupracoval jsem s desítkami firem i s těmi největšími dvěma, které z České republiky do Číny vstoupily...

Ano, tlumočil jste mimo jiné pro Petra Kellnera, majitele PPF.
Také. Školil jsem vrcholný management v PPFce, školím 13 let ve Škodovce a spolupracuji nejenom s firmami, ale i s každým, kdo s Čínou má nějaký aktivní vztah - vědci, umělci nebo třeba cestovní kanceláře nebo jen nadšenci. Já jsem ty články na serveru Aktuálně.cz četl. Jsou neobjektivní a zkreslují skutečnosti.

V čem jsou ty články neobjektivní?
Vůbec neřeší základní věc, kterou je to, že na Sinoskopu nenajdete žádný pro-čínský, pro-komunistický, pro-pekingský text. My tam máme komentáře, které se objektivně, věcně věnují různým tématům – kulturní genocidě Ujgurů, ovládání médií a svobody médií v Hongkongu či neadekvátnosti čínské zahraniční politiky.

Ano, ale možná pro kontext, protože jste zmínil institut Sinoskop, což je instituce, se kterou jste spojený, byl jste u jejího vzniku. Podle článků, které se objevily na Aktuálně.cz, s provozem, fungováním a texty právě na Sinoskopu pomáhala PR agentura C&B Reputation Management, která potom i vám měla pomáhat s mediálními výstupy. Ještě, než vám dám slovo, doplním, že v podstatě podle těch textů, které vyšly, cílem celé té práce nebo celého toho snažení mělo být zlepšení obrázku komunistické Číny v české společnosti, což je v podstatě něco, co uznala později i sama společnost Home Credit.

Já myslím, že to společnost Home Credit neuznala, že to je zase jedno zkreslení...

Tak ještě doplním přesnou citaci. Společnost Home Credit ve svém vyjádření mimo jiné napsala: „Zadáním bylo racionalizovat veřejnou diskusi v České republice o podnikání v Číně s cílem dosáhnout oslabení extrémních pozic ve veřejném prostoru a vnést do veřejné debaty fakta o podnikání a životě v Číně s cílem zlepšení česko-čínských vztahů,“ tedy abychom byli přesní.
Dobře, to je zadání, které společnost Home Credit dala nejspíše své mediální firmě. Já mám se společností C&B od samého počátku fungování regulérní, standardní smlouvu o dodávce služeb a všechny činnosti, počínaje založením Sinoskopu s mými přáteli, které prováděla moje advokátka, která se mnou pracuje 20 let, počínaje tím, že jsem ze své firmy vložil peníze na Sinoskop, tak jeden krok za druhým, všechno to byly nezávislé kroky. Pochopitelně, já jsem v byznysu 25 let a nešel bych do médií bez mediálního poradce. Společnost C&B Reputation má velice dobrou reputaci, nejenom v názvu, a i to, že spolupracuje s PPFkou, je prostě nejlepší doporučení. Já jsem tam velice úzce spolupracoval s jejich jednatelem Tomášem Sazimou, který mi pochopitelně pomáhal se sociálními sítěmi, které já dvakrát rád nemám. Pomáhal mi orientovat se v českých médiích a koneckonců jsem s ním mnohokrát konzultoval moje články a tak dále, ale to všechno bylo v rámci smlouvy Sinoskopu se společností C&B. Proto hovořím o zkreslení, o fabulaci, které se dopustili novináři na serveru Aktuálně.cz.

Jak přesně nebo konkrétně v tom detailu právě spolupráce například s Tomášem Sazimou a jeho agenturou probíhala? Zajímá mě to proto, že v těch článcích se objevila informace o tom, že vás tedy, jak jste i řekl, připravovali na rozhovory a mediální výstupy a také ty rozhovory domlouvali. Jeden z těch rozhovorů měl proběhnout například na soukromé internetové televizi XTV, kde dokonce moderátor Luboš Xaver Veselý měl, alespoň podle záznamu Aktuálně.cz, dostat i připravené otázky, které se k tomu rozhovoru měly vztahovat. To bylo časté?
Připravené okruhy máme i my dva dnes...

Ale psala jsem je já, nepsala je za mě PR agentura.
Já jsem vám za ně vděčný. Netuším, jak to bylo s okruhy tam. Ta příprava spočívala v tom, že jsme probrali témata a hovořili o tom, co je srozumitelné a co je nesrozumitelné, protože jak začínám zabředávat do odborných věcí, přestávají mi lidé rozumět a některé moje konstrukce jsou zbytečně dlouhé. Čili snažím se, abych hovořil srozumitelně pro běžného českého posluchače, ne sinologa.

Ještě jedna faktická věc k vyjasnění. Vložila společnost Home Credit přímo nějaké peníze do institutu Sinoskop nebo do jeho činnosti, třeba v rámci crowdfundingové akce?
Nevložila žádné peníze do Sinoskopu, ani v rámci crowdfundingu. Nakonec, to je ta dobrá věc, po prosincových článcích samozřejmě jednám s PPF o sponzorství, otevřeném sponzorství, protože pochopitelně mám jejich podporu.

Takže jinými slovy, celé by to mohlo vyústit v to, že PPF se oficiálně třeba i stane partnerem projektu Sinoskop? Že byste uzavřeli sponzorskou smlouvu?
Samozřejmě, na tom pracuji.

 

Pane Vojto, a nebyla třeba z vašeho dnešního pohledu chyba, že jste určitou vazbu třeba právě na společnost PPF a na Home Credit neřekl transparentně rovnou, že jste to třeba neuvedl na webu Sinoskop, tím, že ta PR agentura pracovala za peníze Home Creditu?
Tím, že já mám vazby, co se týče Číny a řekněme i podnikatelských subjektů, ať už jsou to umělecké, vědecké a podobně, nebo státních úřadů, znám se se spoustou lidí, tak samozřejmě nemohu ani nechci na začátku všechny uvádět. Ale jak říkám, celý ten projekt je mojí iniciativou a těch partnerů jsem oslovil mnohem víc než PPF a předpokládám, že budu mít podporu ještě dalších českých subjektů.

Napříště už to třeba raději uvedete?
No, já to musím ještě vysvětlit. My jsme velice zvažovali, jak vlastně ten projekt zahájit, a mediální poradci, nejenom z C&B Reputation, nám radili: „crowdfunding je drahý nástroj“. To vlastně není, že by vám peníze přišly na účet a byly tam, z toho se samozřejmě platí platformě, platebnímu portálu, platí se z toho daň. Navíc je to reward-based, to znamená, že jsou tam odměny. Klíčové u toho crowdfundingu je dostat do hry větší množství zájemců o to téma, proto také celá řada donorů věnovala 100 Kč, a to si myslím, že splnilo ten účel.

 

Vysvětlete mi ještě, prosím, i z pozice sinologa a znalce Číny, proč vlastně společnost PPF skrze Home Credit chtěla vylepšovat obrázek Číny v České republice, proč to dělala? Pomůže jí to v byznysu, nebo z jakého důvodu?
No, celkově v posledních letech, řekl bych dvou, třech, u nás sílí vyobrazování Číny jako nepřítele. A nejsou tam žádné návrhy řešení. Pochopitelně, Čína je totalitní země, která je od nás kulturně a civilizačně velmi odlišná. Ale pro všechny, kteří jsou aktivní v jakémkoliv kontaktu s Čínou, tady ta mediální vlna, která se u nás zvedla a je silně anti-čínská, je nepříjemná. Poznáte to u lidí, u hudebníků, umělců, kteří tam jezdili vystupovat. Ono koneckonců i u státních úředníků, univerzity se začínají bát. Všude se prověřuje, jestli nepřišly peníze z Číny, jestli nemáte nějakou vazbu.

Zajímá mě, podle vás, dělá to společnost PPF ze svého vlastního uvážení kvůli své vlastní image, anebo o to byla požádána třeba v Číně?
Určitě to dělá jaksi sama kvůli sobě, oni mají poměrně rozsáhlý program společenské odpovědnosti. Pochopitelně jde také o byznys, ale to jsou otázky spíš na tiskové oddělení PPF.

Pokud se tedy společnost PPF stane vaším partnerem, pokud uzavřete ty smlouvy, o kterých jste hovořil, budete dále aktivní v Sinoskopu? Budete pokračovat?
Samozřejmě, já jsem ten projekt začal s rozhodnutím, že v tom budeme pokračovat nejméně dva tři roky, aby se ukázalo, jestli je to přínosné.

A budete dál tlumočit pro české prezidenty a ministry?
To je vždycky otázka, jestli mě pozvou.

Teď jsem spíš myslela otázku třeba i vhodnosti, když současně pracujete pro některý ze soukromých subjektů, který má své obchodní byznysové zájmy v dané zemi, jestli je to úplně transparentní a vhodné, abyste současně tlumočil při diplomatických jednáních.
Určitě ano, protože ten systém,… v Číně jsou tlumočníci zaměstnanci ministerstva zahraničních věcí, kteří potom přejdou na nějaké úřednické pozice, například současný velvyslanec čínské republiky je bývalý tlumočník angličtiny.

Dobře, ale v Číně všechno funguje asi tak trochu jinak než u nás.
Já se k tomu dostanu. U nás ten systém funguje tak, že se tlumočníci, kteří mají zkušenost, kteří to jednání ustojí, ... protože tam se neprojednávají žádné důvěrné ani tajné informace, tam to má určitý rituál a spíš je tam nebezpečný ten, pro tlumočníka, široký záběr, o čem všem se může hovořit. Tam se v podstatě praxe, když se vyznáte trošičku v průmyslu, vyznáte se ve vědě, v podnikání, v právním prostředí Číny i České republiky, u tlumočení velice hodí, takže já si naopak myslím, že ...

Takže žádný střet zájmů, naopak výhody podle vás?
Rozhodně ne, v mém podnikání to je naprosto oddělené, já mám několik životních aktivit, kterým se věnuji, a jedna s druhou se vlastně nepotkávají.

Když přejdu ke vztahům České republiky a Číny. Jaký podle vás z vašeho pohledu je v současné době stav vztahů mezi Českou republikou a Čínou? A ptám se i vzhledem k oněm netypicky mírně kritickým slovům, která zazněla z úst prezidenta Miloše Zemana, jindy velmi vstřícného k Číně, jestli se něco mění?
Určitě, bylo zde 5 let, kdy ty vztahy především na nejvyšší úrovni byly velmi vřelé. Po těch pěti letech v loňském roce došlo k ochlazení. Myslím, že prezident Zeman doufal ve větší příliv čínských investic. Nakonec to byl jeden z jeho veřejně sdělovaných cílů a ta situace ne zcela nastala, a proto vyslal signál, že tedy nenastalo, co očekával a o čem s čínskými partnery hovořil.

Mimochodem, z vašeho pohledu, neměl být prezident Miloš Zeman možná přece jenom ostražitější ve vztahu k Číně, obezřetnější, držet si trochu více odstup, protože on byl extrémně, nadmíru přátelský, zastával se čínského režimu. V České republice kritizoval kritiky Číny v české politice a výsledek v podstatě není?
Těžko soudit, každý politik má svůj styl, každý politik má svoji strategii, tady opravdu nemohu...

Zajímá mě, jestli z vašeho pohledu Čína takovou, řekněme, v uvozovkách úslužnost oceňuje?
Já bych to asi úslužností nenazval, protože vždycky jsem zaznamenával velice osobité projevy. A Čína, teď se spíš zvažuje, jestli jsme natolik atraktivní jako investor, protože pochopitelně ti vlastní investoři v byznysu nejvíc řeší návratnost a ziskovost, zatímco v makroekonomice ekonomové a státníci řeší velká čísla. Takže tam je ten rozpor. Banky vyhlásily rámec, ale jestli se našly projekty, které by byly dostatečně atraktivní pro čínské investory, je otázka. Co se týče nasazení prezidenta, tak řada zemí má prezidenty, předsedy vlád, kteří se osobně vkládají na pole ekonomické diplomacie.

To ano, ale prezident Miloš Zeman je přece jenom známý i mezi dalšími státníky zejména v Evropě tím, že jeho vztah je výrazně vřelejší vůči čínskému prezidentovi.
Ano. Je to jeho styl, asi není na mně, abych říkal, jestli je to dobře, nebo špatně.

A proč podle vás ty obchody, ty slibované investice nedopadly? Vy jste tedy něco naznačil ve své předchozí odpovědi, ale když byste to měl shrnout, proč k těm investicím nedošlo?
Samozřejmě investice musí mít návratnost.

A připomínám podepsaná memoranda a tak dále.
Tak ve všech zemích memorandum je jakýsi příslib, že něco bude. Smlouva o smlouvě budoucí, ta už může mít nějaké podmínky, které ty partnery nějakým způsobem svazují. Ale dokud se nezačne skutečně investovat, dokud nepřitečou peníze na účet, tak pořád není jasné, jestli je to jenom příslib a diplomatický jazyk, anebo je to realita. Jak říkám, je zapotřebí mít připravené jasné projekty a odkomunikovat se zahraničními partnery, včetně Číňanů, návratnost, ziskovost, celkovou atraktivitu. Myslím si, že u nás je problém v česko-čínských vztazích, že komunikace, zejména na základní a střední úrovni odborných ministerstev, státních úřadů a podobně, není příliš intenzivní, není pravidelná a rozhodně není efektivní. Těch příčin je tam celá řada, jednou z příčin samozřejmě je, že zahraniční vztahy v Číně určitým způsobem rámcuje Ministerstvo zahraničních věcí, je to centralizováno. Na druhé straně u nás je poměrně malá, řekl bych podrobná, znalost čínského způsobu komunikace.

Z vašich slov se mi zdá, jako kdybyste hovořil o tom, že v podstatě podklady pro onu čínskou diplomacii byly nedostatečně připravené, protože jsme si málo zjistili, zda jsme atraktivní pro čínské partnery, zda máme připraveny investiční projekty, dá se to tedy tak říct? Jste také poradce s podnikáním, tak využívám i vaši druhou specializaci.
Spíše byly vysloveny rámce, konkrétní projekty. To je pochopitelně na jednotlivých partnerech z obou stran, kteří o tom jednali. U těch jednání jsem většinou nebyl čili to je otázka především na ně. Já jsem spíš naznačil tendenci, co chybí. Myslím, že nejvíc chybí pravidelná komunikace výkonných lidí, když se jedná o vztahy dvou států, nejenom ekonomické, a tam by asi obě strany mohly přidat.

Za stranu prezidenta Miloše Zemana se v ekonomické diplomacii ve vztahu k Číně hodně angažoval jeho kancléř Vratislav Mynář a poradce Martin Nejedlý. Jak hodnotíte jejich přínos pro výsledek česko-čínských vztahů, investic a toho výsledku, který vidíme?
Já bych se k tomu raději nevyjadřoval.

Byli s vámi na těch cestách. Nemáte žádný poznatek, který byste k nim...?
Nikdy jsem s nimi nic nekonzultoval.

Zeptám se jinak, byli podstatní, byli důležití při té ekonomické diplomacii, která probíhala na úrovni prezidentských setkání a při těchto delegacích?
Když jsme jezdili, tak ne všechna tlumočení jsem tlumočil já. U těch ekonomických tlumočení jsem velmi často nebýval.

A jak se při těch jednáních a při tom celém procesu projevilo to, že prezident Miloš Zeman přibral mezi své poradce dokonce jednoho z čínských podnikatelů, pana Jie Ťien-minga toho času zmizelého v Číně?
Rovněž jeho jsem potkal 3x během oficiálních tlumočení. U žádných podrobnějších ekonomických diskusí s tímto poradcem jsem nikdy nebyl.

Ještě by mě, prosím, stručněji zajímalo, jaká je podle vašich informací, podle vazeb, které nepochybně v Číně máte, tamní současná situace v souvislosti s koronavirem. Jaká panuje atmosféra a nálada mezi lidmi, mají strach?
Nemají ani tak strach, řekl bych, z té infekce. Pochopitelně, čím blíže k ohnisku, tím ten strach roste, ale největší obava je samozřejmě z paniky, z dopadů, které by to mohlo mít na chod společnosti a ekonomiky. Ztráty už teď narůstají dramaticky. Vždy u každé epidemie je asi rovina pro virology, kterým já nejsem, a pak je tam rovina společenského, ekonomického dopadu, která se musí mírnit tím, že nebudeme podléhat panice. Nebudeme si psát: „smrtící vir se bleskově šíří“, ale budeme říkat „smrtelnost je 3 %“, budeme pracovat s reálnými čísly a budeme se snažit, abychom tomu předcházeli.

A jak Čína vnímá ta poměrně přísná opatření, která začínají zavádět státy po celém světě? Mluvím například o rušení letů, o zákazu vstupu občanů nebo obyvatel, kteří byli na území Číny, a tak dále.
Pochopitelně to má dvě roviny. Za prvé, ve vnitřní Číně je v podstatě omezeno vycházení, aby se lidé neshromažďovali, aby se to nešířilo. Na to lidé přistoupili a na sociálních sítích kolem toho panuje spousta žertů. Prodloužily se prázdniny o týden. Určitě výrobci odloží výrobu o další týden až dva, ale pak už nebudou moci. Ten mezinárodní postoj samozřejmě vnímali tak, že vyhlášení nouze se velmi často dělá na 3 měsíce, takže to může na 3 měsíce velmi výrazně omezit kontakty s Čínou, se zahraničím, a to je pro ně samozřejmě problém.