České firmy z Číny ustupují, Němci prezentují hi-tech

České firmy z Číny ustupují, Němci prezentují hi-tech
15 / 11 / 2021 Vít Vojta

Když se před čtyřiceti lety rozběhla čínská reforma, měnící zaostalého obra do dnešní podoby, výkladní skříní úspěšného vývozu se stal Kantonský exportní veletrh. Tato gigantická prezentace čínských výrobků dnes probíhá už dvakrát ročně. Rychlý růst však čínskou ekonomiku v poslední dekádě otočil k domácí spotřebě, což v roce 2018 vedlo k založení šanghajského Importního veletrhu.

Čína po desetiletí zručně užívala klasické nástroje rozvojových ekonomik: proexportní politiku s podhodnocením vlastní měny a systém pobídek zahraničním investorům. A ani ona se nevyhnula ochraně svého nezralého trhu, bez bariér by jej snadno napadali mezinárodní finanční dravci.

 

Ve 21. století se poměr sil změnil a opatrná čínská vláda, navigovaná expertními týmy, pustila do světa čínské investory. Současně pootevřela svůj trh cizím obchodním a finančním firmám, aby nakonec došla až k „podpoře dovozu“, zosobněné Importním veletrhem. Importní expo bylo i diplomatickou odpovědí na obchodní válku se Spojenými státy.

 

Skutečnost je samozřejmě složitější. Státní úředník je v křehkých zemědělských říších Východu od nepaměti „vrcholovým predátorem“ a byznysmeni stojí vždy pod ním a v uctivém předklonu, aby se jim dostalo licencí a kvót, udělovaných samozřejmě jen „v nejlepším zájmu státu“. To je specifikum asijských trhů, které prostě nelze přehlížet.

 

Dovoz a spolupráce

Počátky šanghajského Importního expa mohly dělat dojem, že jde hlavně o dovoz „nekonkurenčních“ regionálních produktů, jako francouzských vín, italských sýrů či španělské šunky. Po čtyřech ročnících je však Expo, letos s účastí 3 mezinárodních organizací, 58 států a 3000 firem ze 127 zemí, už hlavně o inovacích. A celá koncepce otevírání přeskočila i do lokálních organizací podpory obchodu a mezinárodní spolupráce, v rámci které letos české subjekty potkaly zástupce aktivní provincie Če-ťiang.

 

V této souvislosti se často přetřásá otázka, jak může Čína ekonomicky tlačit na své zahraniční partnery. Například Austrálie teď rok a půl v mezistátním obchodě s Čínou dost ztrácela, zejména v surovinách a komoditách, ale nabídka australských vín, potravin a dalšího zboží v Číně i na letošním Expu spíše roste. Zrovna tak Polsko, jehož politici se také občas „zavměšují do vnitřních věcí“ Číny, na Expu prezentovalo řadu zemědělských firem. Dovoz polského mléka byl letos dokonce dáván za příklad spolupráce.

 

Pro byznys, vzdělávání, kulturu či sport by bylo chybou se v Číně systematicky neprezentovat. A to přesto, že je český veřejný prostor extrémně protičínský, jak odhalil průzkum z olomoucké Univerzity Palackého. Čína se ale za poslední generaci dost změnila, víc se domluvíte anglicky, spotřebitelé už nešetří, podnikatelé jsou pragmatičtí, a tak perspektivní nabídka, pokud trefí správné místo a čas, má vždy šanci.

 

 

Česká a německá prezentace

Prezentace České republiky byla ale na letošním Expu skromná. V hale spotřebního zboží nás uváděl křišťál, křídlo s jazzovým pianistou, designová koupelna, koberečky, kuchyňské potřeby a ručně ohýbané židle. A ještě dvě sousední čínské expozice, zastupující naše sklo, tam tiše „masakrovaly české sklářství“, jak si pletly prezentaci značek s tržnicí.       

 

Bolestným překvapením byla absence „Škodovky“ v hale automobilového průmyslu o 30 tisících metrech, kde elektromobil Lynk&Co dokazoval rostoucí čínský nástup. U Volkswagenu mi jen lakonicky potvrdili, že „Škoda tu není“.

 

Německé firmy opět předváděly inovace skoro ve všech oborech, se systematičností, o které se Asii i nám může zatím jen zdát. A tak zůstává sladká naděje, že němečtí ekonomičtí tahouni od nás budou dál brát subdodávky a užijí i naše sklady a montéry.

 

Vzhledem k pandemii a stárnutí populace narostla i expozice zdravotního vybavení, v inovacích poskočily informatika, digitalizace a energetika, jejichž aplikace bývá v Asii rychlejší než v konzervativnější Evropě.

 

Ale právě Evropa je otevřenějším trhem než Asie či Amerika, a proto by také s Čínou měla vyjednat vzájemnou reciprocitu vstupu na partnerský trh, vždyť právě rovný přístup je základem dobrých vztahů.

 

Vít Vojta, sinolog 

 

Článek vyšel jako komentář v deníku Právo dne 12.11.2021