Bude evropská elektromobilita závislá na dovozu baterií z Číny?

Bude evropská elektromobilita závislá na dovozu baterií z Číny?
22 / 10 / 2022 Jan Veselý

Dosažení klimatické neutrality do roku 2050 v rámci „Zelené dohody pro Evropu“, znamená mimo jiné přechod od benzinových a dieselových aut k elektromobilitě. Mezi přední témata se tak dostává výroba baterií a lithium potřebné pro jejich výrobu. Jak je na tom Evropa a Česká republika?

Pařížská dohoda o změně klimatu přináší velké změny, kterých nebude jednoduché dosáhnout. Evropa se zavázala stát prvním „klimaticky neutrálním blokem“ na světě, což vedlo k mnohým změnám a potřebě urychlení přechodu k elektromobilitě.

 

Prodej benzinových a dieselových aut bude v Evropské unii zakázán už v roce 2035. K zákazu se přidala i Čína a některé americké státy, jako Kalifornie nebo New York, které dohromady tvoří naprostou většinu aktuální poptávky po elektrických vozidlech.

 

Jejich prodej díky tomu v posledních letech prudce roste na celé planetě. V roce 2021 se prodalo 6.6 miliónů nových vozidel, což je dvojnásobek v porovnání s rokem předchozím. Polovina se prodala v Číně, 2,3 miliónů v Evropě a 630 tisíc v USA. Podíl elektroaut na celkovém objemu ročních prodejů nových aut však stále představuje pouhých 10 % a k dosažení stanovených zelených cílů se jejich výroba bude muset do roku 2035 ještě mnohonásobně zvýšit.

 

Trh s elektromobily proto čeká rychlý růst a výrobci se už teď předhání v zajištění dodávek dostatečného množství lithiových baterií. V minulém roce by totiž objem celosvětové těžby lithia stačil na výrobu pouhých 11,4 milionů kusů, což v budoucnu nebude dostatečné množství.

 

Automobilky utrácejí miliardy za jejich nákupy, na což reagují těžební společnosti a vlády ambiciózními plány na zvýšení těžby a zajištění dostatečných dodávek. Poptávka však roste tak rychle, že stejně není jasné, jestli to bude stačit. Obavy z hrozícího nedostatku přispívají k růstu cen a rostoucí nervozitě nepomáhá ani nedávná zkušenost automobilového průmyslu s výpadky dodávek klíčových komponent v důsledku pandemie koronaviru a aktuální krize na Ukrajině.

 

Dodávky lithia a baterií pro automobilový průmysl a ostatní sektory se proto dostávají do popředí zájmu průmyslových politik i v Evropské unii, která je stále předním zastáncem volného trhu a omezených zásahů. Po letech neustálých krizí od obchodní války až po současný vojenský konflikt na Ukrajině ovšem začínají i evropské státy vnímat křehkost globálních dodavatelských řetězců a potřebu zajistit si soběstačnost v klíčových oblastech.

 

Baterie mají velký význam pro evropský průmyslový celek a hrají klíčovou roli ve snaze o energetickou nezávislost a dosažení strategické autonomie. Průmyslová strategie má urychlit celý proces přechodu k elektromobilitě a podle auditorů účetního dvora EU i snížit závislost na zahraničních dodavatelích baterií, kterých bude pro naplnění klimatických cílů potřeba velké množství.

 

Nejen proto má Evropská unie ambici stát se po Číně druhým největším výrobcem na světě. Evropský podíl na světovém trhu s bateriemi se aktuálně pohybuje okolo 17 %, ale nachází se tu pouze 6 % světové výrobní kapacity. Automobilový průmysl přitom představuje jeden z pilířů evropské ekonomiky (7 %) a zajišťuje 10 % pracovních míst ve výrobě.

 

Čína díky své průmyslové strategii „Vyrobeno v Číně 2025“, přijaté v roce 2015 a státní podpoře elektromobility získala výrazný náskok a aktuálně zajišťuje 77 % světové kapacity výroby baterií. Strategie se ale zároveň stala jedním z hlavních témat obchodní války mezi USA a Čínou.

 

Velké změny přinesou průmyslové strategie pravděpodobně i do vztahu Číny a Evropské unie kvůli státním zásahům do fungování vzájemného obchodu a podpoře domácí výroby baterií. Ty totiž tvoří 35 až 50 % hodnoty elektrických vozidel, čímž významně přispívají k výkonu hospodářství země.

 

Díky provázanosti České republiky s automobilovým průmyslem se nás toto téma týká dvojnásob. Naštěstí se evropské zásoby lithia nacházejí i v českých Krušných horách. ČEZ by měl rozhodnout o jejich komerčním využití už na konci tohoto roku.

 

Začátek těžby by mohl nastat okolo roku 2026 a v plánu je i následné zpracování rudy s vyšší přidanou hodnotou pro ekonomiku země. Vyrůst by zde měla továrna na baterie s odhadovanou kapacitou na výrobu půl miliónu automobilů ročně, což má zcela zásadní význam pro místní automobilový průmysl, který ročně vyrobí asi 1,4 miliónů vozů.

 

Uvedení těžařských dolů do provozu a vybudování celého dodavatelského řetězce pro baterie potrvá nicméně několik let a implementace se může opozdit. Úspěch elektromobility v České republice a Evropské unii tak bude záviset především na dvou faktorech.

 

Zcela zásadní roli bude hrát schopnost starého kontinentu dostatečně rychle implementovat plánované projekty a vedle zákazu aut se spalovacím motorem zajistit i dostatečnou nabídku lithia a výrobu baterií. Důležité bude ale i dorovnat podmínky pro výrobce baterií na evropském a čínském trhu. Inspirovat se můžeme třeba právě čínskou průmyslovou politikou, která omezuje dotace na nákup elektromobilů pouze na lokálně vyráběná vozidla.  

 

Jan Veselý, absolvent Mezinárodního obchodu a diplomacie