Bude Čína členem vojenské mírové mise OSN na poválečné Ukrajině ?

Všechno je jednou poprvé: budoucí možná spoluúčast čínských mírových sborů v rámci mise OSN po skončení války na Ukrajině by měla průlomovou historickou symboliku ve fungování multipolárního světa v praxi. Když mohou v rámci misí OSN české jednotky působit v Mali, proč by nemohli čínští vojáci s mandátem mírových sil OSN být jedněmi z těch, kdo budou třeba strážit demarkační linii poválečné Ukrajiny s Ruskem?  

 

K této úvaze vedou tři hlavní argumenty: Prvním je již od 90. let trvající praxe, že čínské mírové sbory ve třetím světě již působí a jsou relevantní. Druhou je strategie Pekingu posílit svou mezinárodní pozici cestou podpory mírových misí OSN a vyvážit tak dosavadní diplomacii Západu v této oblasti. Třetím argumentem je snaha Číny udržet si významné postavení na Ukrajině, která byla již od doby před ruskou invazí významným strategickým partnerem ČLR, na rozdíl od ostatních východo- a středoevropských členských zemí EU, kde se (s výjimkou Maďarska) výraz „strategický partner“ ve spojení s Čínou nedal brát jinak než eufemismus. 

 

Byly doby, kdy čínská zahraniční politika zásadně odmítala mezinárodní vojenské  intervence s argumentem nedotknutelnosti státní suverenity a teritoriální integrity.  Odmítavý postoj ČLR k mezinárodním intervencím se od konce 90. let začal proměňovat. S rostoucím uvědoměním si vlastních možností šla Čína z dříve defenzivních pozic vůči západní či spíše americké hegemonii směrem k redefinici vlastní role a k aktivnímu zapojení do mezinárodního systému.      

 

Účast ČLR v mírových jednotkách OSN

Dohledatelná fakta o zastoupení čínského vojenského personálu, policejních sborů a vojenských expertů, včetně finanční spoluúčasti v mírových misích OSN, potvrzují čínskou pozici v první desítce zemí světa. Statistiky Mírových misí OSN zaznamenávají v první dvacítce početní převahu personálu z rozvojových zemí, zatímco vyspělé státy globálního Severu mají podstatně nižší podíl. Údaje o aktuálních počtech čínského vojenského a policejního personálu v misích OSN se pohybují okolo dvou tisíců osob v deseti různých misích OSN.

 

Ve financování mírových misí OSN ovšem drží Čína dlouhodobě druhé místo (16 %) za USA (27 %) To jsou údaje z roku 2025. Čínské mise dozorující mír byly nasazeny v řadě zemí, čítající mj. Kambodžu, Mozambik, Irák, Kuvajt, Libérii, Etiopii, Sieru Leone, Jižní Súdán, Sýrii, Mali, Kongo či Kypr. Data potvrzují rozdíl v četnosti personálu misí OSN a sponzory, kterými jsou především ekonomicky silné země G7. V případě Číny je kombinace podílu financování a ochoty dodat personál rozhodující a posouvající ji na prominentní pozice. 

 

Proč zrovna Ukrajina?

V historii čínské podpory mírových misí OSN by její účast v případném mezinárodním sboru s garancemi Rady bezpečnosti OSN na Ukrajině patřila k prestižním a značně by podtrhla diplomatickou a geopolitickou váhu Pekingu. Ukrajina sice nepatří do regionálního formátu Číny a postkomunistických zemí Evropy ve sdružení 16+1 (nyní 14+1), kam si ji Peking patrně z respektu k Moskvě netroufl zařadit.

 

Politické a ekonomické vazby Číny s Ukrajinou ovšem výrazně předčily úroveň agendy jednotlivých evropských zemí s Čínou ve formátu 14+1 co do relevance ekonomických vazeb (viz Svoboda, Karel,  2013, s. 181-208; Fürst, Rudolf, 2025, s.152-165). Čína se během jedné dekády zařadila mezi klíčové investory do ukrajinské energetiky a výstavby přístavních terminálů. V dovozech železné rudy a jejích koncentrátů, obilí, a vojenských technologií patřila ČLR do vypuknutí války k nejdůležitějším dovozcům. Před ruskou invazí na Ukrajinu předčila Čína v objemu obchodu s Ukrajinou i Rusko.   

 

Vzhledem k tomu, že největšími dodavateli personálu pro mírové jednotky OSN jsou země jako Nepál, Pákistán, Bangladéš, Indie, Indonésie, Rwanda, Ghana či Etiopie, rozdělení rolí na bohatší sponzory (USA, Německo, Francie, Velká Británie) a výše uvedené dodavatele personálu je zaběhlá praxe. V případě čínského kontingentu je ovšem třeba počítat s rozporuplnými reakcemi hlavně v USA a v Evropě, protože ČLR je vnímána ostražitě jako nastupující supervelmoc, Západu ne vždy nakloněná, mající bližší politické pozice s Ruskem, jak ostatně ukazují i záběry z nedávného summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SOC).

 

Z čínské strany zaznívá ochota zúčastnit se mírové mise na Ukrajině, ale výhradně s mandátem OSN a s přesně definovanými podmínkami. Nelze očekávat nasazení jednotek ČLR pro přímé bojové akce, jako v případě severokorejských jednotek na ruské straně ve válce na Ukrajině. Přímá diplomatická podpora ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova pro účast čínských jednotek v rámci mise OSN je zatím na západní straně a v ukrajinském vedení přijímána jako argument proti. Obecně však pro zastoupení jiných neevropských mírových sborů, často v misích OSN využívaných, by nejspíš námitky nebyly.    

 

Jaké jsou pozice Západu k čínské účasti v misi OSN? 

Politický postoj Ukrajiny je zatím otevřeně nevstřícný, jak svědčí reakce prezidenta Zelenského, vycházející z podezření, že čínský vojenský kontingent bude nadržovat Rusům, avšak budoucí vedení Ukrajiny může změnit preference. Pokud by některé evropské země přizvání čínských sborů v OSN blokovaly, opačnou pozici může prosazovat Moskva, která si čínskou spoluúčast a zastoupení zemí BRICS a třetího světa bude přát. Případný spor o čínskou účast v dozorování poválečného stavu na Ukrajině v rámci OSN bude testem síly EU + USA versus blok BRICS.

 

Velkou neznámou je také případný postoj prezidenta Donalda Trumpa, který je v otázce ukrajinské krize nevyzpytatelný. Čínské zájmy na Ukrajině po konci války budou velmi pravděpodobně navazovat na předchozí tradici, vytvořenou v době Janukovičovy vlády, cestou diplomacie orientované na ukrajinské oligarchy a impozantní ekonomické projekty. Zničená poválečná Ukrajina se bude pro čínské investiční ambice v rámci Nové Hedvábné Cesty (Belt and Road Iniciative) nabízet jako velká výzva a příležitost.

 

V samotné Číně je zatím vyslání mírového kontingentu v rámci OSN dle hongkongského deníku South China Morning Post vnímáno opatrně a rozporuplně s ohledem na mezinárodní dopady.

 

Rudolf Fürst, politolog a sinolog

 

Autor foto: Staff Sgt. D. Myles Cullen (USAF) – This image was released by the United States Air Force with the ID 070322-F-0193C-014, staženo z Wikipedia