Břidlicový plyn: nejistá spása pro Evropu ve stínu války na Ukrajině

Břidlicový plyn: nejistá spása pro Evropu ve stínu války na Ukrajině
6 / 5 / 2022 Martin Kváča

Sankce za ukrajinskou invazi a současná energetická krize znovu otevřely diskusi o těžbě břidlicového plynu, kterého má Evropa údajně víc než Spojené státy. Těžbu frakováním pro země bez velkých zdrojů zemního plynu nedávno navrhl i dánský ekonom Bjørn Lomborg. Jak se k břidlicovému plynu staví tři největší ekonomiky světa?

Americká CNN uvádí, že Evropa je skoro z třetiny závislá na dovozu ruského plynu, z něhož polovina proudí do Evropy přes Ukrajinu. Ročně zaplatí Evropané Rusku za zemní plyn asi 50 miliard dolarů.

 

Jako možné řešení energetické nezávislosti se znovu zvažuje těžba zemního plynu z břidlicových písků tzv. frakováním, tedy hydraulickým štěpením. Při něm se stlačenou směsí (fracking fluid) vody s pískem a pomocnými chemikáliemi vytváří pukliny ve vrstvě slabě zpevněných sedimentárních hornin. Metoda umožnuje „slít“ dohromady větší množství ropy a zemního plynu z rozdrobených zdrojů, kde by se jinak těžba nevyplatila. Její odpůrci ale upozorňují na ekologické škody při „štípání“ zemského povrchu a na nebezpečné chemikálie, které se s vodou do vrstev hornin čerpají. Koncentrace používaného ethylen-glykolu, methanolu či chlorovodíku jsou od 0,5 až do 4 %. 

Hydraulické frakování (zdroj Wikipedie)

 

Čínské rozčarování

Čína, s energetikou historicky založenou především na spalování uhlí, se nejen kvůli znečištění začala více obracet k zemnímu plynu, jádru a obnovitelným zdrojům. Nové zdroje břidlicového plynu by byly značně potřebné, a tak si čínská vláda ambiciózní cíle jejich těžby začala nastavovat velmi brzy, v době, kdy většina odhadů globální zdroje břidlicových plynů ještě silně nadsazovala.   

 

Získávání významnějších objemů břidlicového plynu je však v Číně stále daleko. Zatím tam byly pozastaveny dva velké pokusy, protože podmínky těžby nejsou vůbec ideální. Ložiska jsou menší, více rozptýlená, hlouběji pod povrchem a mnohdy i ve špatně přístupném terénu. Očekávání, že se těžba bude nakonec rozvíjet a jednou bude pro stát významná, však přežívá.

 

Guo Xusheng 郭旭升, hlavní geolog Sinopecu, se k situaci čínských ložisek vyjádřil takto: „Zásoby břidlicového plynu v USA jsou jako talíř, v relativně dobrém stavu a rovnoměrně blízko povrchu. Čínské zásoby břidlicového plynu jsou podobné talíři, který byl rozbit o zem a rozdupán. Snažíme se identifikovat, kde jsou tyto zásoby, a najít ty větší z nich.“

 

Severní Amerika

Frakování (hydraulické štěpení) je kritizováno ekology, protože spotřebovává velké množství vody, společně s chemikáliemi pumpované pod zem. Rostou obavy, že ropné produkty kontaminují zdroje pitné vody a do spodních vod se dostanou jedovaté chemikálie a karcinogeny. Z části je potvrdily studie EPA, americké vládní Agentury pro ochranu životního prostředí.

 

Na kontroverzní hydraulické štěpení si stěžují i lidé, žijící v blízkosti těžebních míst. Sužuje je hlavně hluk a znečištění ovzduší, bezdůvodné nejsou ani obavy ze spouštění možných zemětřesení. Těžba navíc vytváří značné množství jemného křemíkového prachu, způsobujícího řadu plicních onemocnění.

 

Nová řešení těžby břidlicových plynů

A tak se hledají alternativy metod těžby z břidlicových ložisek. Jedna z nich užívá místo vody vysokoenergetický plazmový oblouk, jenž krátkodobě generuje energii ve formě tepelných a akustických vln. Technologie byla vyvinuta na Petrohradské báňské univerzitě, komerčně ji nabízí ruská firma Novas Energy Services, založená v roce 2007. Metodu od roku 2014 v Severní Americe propaguje kanadská firma Novas Energy Worldwide Services, která je dceřinou firmou ruské společnosti. Pulzní technologie umožňuje výrazně zvýšit efektivitu těžby z vrtu díky zlepšení průchodnosti uhlovodíků v hornině. 

 

Další alternativou je metoda tzv. bezvodého štěpení či LPG štěpení, vyvinutá energetickou společností GasFrac se sídlem v Calgary, v kanadské Albertě. LGP štěpení se už od roku 2008 používá na vrtech v Albertě, Britské Kolumbii, Novém Brunšviku, Texasu, Pensylvánii, Coloradu, Oklahomě a Novém Mexiku. Využívá zkapalněného ropného plynu (LPG) ve formě hustého gelu. Propan se čerpá do břidlicových útvarů a vytváří vysoký tlak asi 100–200 psi, který rozpraská skály a uvolňuje přitom zemní plyny. Při bezvodém štěpení se většina uvolněného plynu dostane na povrch, protože použitý propan neblokuje vyvrtané cesty. Během čerpání se LPG přemění na plyn, což zaručuje stoprocentní rychlost zpětného odběru. Gel navíc nepřenáší jedovaté chemikálie ani podzemní radioaktivitu zpět na povrch a lze jej znovu použít.

 

Bezvodé štěpení je však nákladnější než hydraulické štěpení, protože propan stojí více než voda. Vyžaduje i vyšší kontrolu, protože únik propanu by mohl vést k explozi.

 

A Evropa?

I přes velmi slibné začátky upozorňují zastánci alternativních metod, že velké ropné a plynárenské korporace jsou při zavádění nových těžebných technologií velmi konzervativní z celé řady důvodů, nejvíce však z finančních. Nicméně se věří, že rok 2022 bude pro nalézání ekologičtějších technologií v oblasti frakování zlomový. Potřeba energetické soběstačnosti, úzce propojené s evropskou bezpečností, by měla diskusi o udržitelném frakování břidlicových plynů urychlit anebo celou vizi břidlicových plynů zase na čas uložit k ledu.

 

Martin Kváča, sinolog a pedagog

 

Zdroj foto: Unsplash.com, Patrick Federi