Blíží se ostře sledované prezidentské a parlamentní volby na Tchaj-wanu

Blíží se ostře sledované prezidentské a parlamentní volby na Tchaj-wanu
5 / 1 / 2020 Mikuláš Nozar

Obchodní válka s USA, protesty v Hongkongu, přístup Huawei k budování 5G sítí po světě, převýchovné tábory v Ujgurské autonomní oblasti. To jsou témata, která nejčastěji zaznívala ve světových médiích během uplynulého roku ve spojitosti s Čínou. Hned z kraje roku letošního přibývá další zásadní událost – prezidentské a parlamentní volby Čínské republiky na Tchaj-wanu, ve kterých budou voliči v přímé volbě volit prezidenta, viceprezidenta a zástupce Legislativního dvora, pro který tchajwanský tisk běžně používá označení parlament. Volby proběhnou souběžně 11. ledna 2020.

Tchajwanští občané zblízka sledují situaci protestů v Hongkongu, a postoj zástupců dvou hlavních politických stran a uchazečů o post prezidenta k pevninské Číně bude ve volbách hrát stěžejní roli. Favorizovanou kandidátkou je současná prezidentka, historicky první žena ve funkci prezidentky Čínské republiky na Tchaj-wanu, členka Národní pokrokové strany (DPP) Tsai Ing-wen (Cai Yingwen). Stávající prezidentce Tsai, pro kterou by následující čtyři roky v úřadu znamenaly druhé (a poslední) funkční období, bude čelit současný starosta města Kaohsiungu a zástupce strany Kuomintang (KMT), Han Kuo-yu (Han Guoyu).

 

Historický vývoj prezidentské volby na Tchaj-wanu

Po prohrané občanské válce uteklo vedení KMT v roce 1949 na ostrov Tchaj-wan a Čankajšek (Chiang Kai-shek) zůstal prezidentem Čínské republiky na Tchaj-wanu až do své smrti v roce 1975 (zesnul rok před Mao Ce-tungem), čímž se zapsal do dějin 20. století jako jeden z nejdéle úřadujících prezidentů. Tři roky po Čankajškově smrti se prezidentského úřadu ujímá jeho jediný syn Chiang Ching-kuo, během jehož mandátu mezi lety 1978-88 dochází k uvolnění autoritářského režimu. Krátce před svou smrtí také zrušil skoro 40 let trvající stanné právo.

 

Milníkem ve volbách v moderní historii ostrova je rok 1996, kdy vchází v platnost přímá volba prezidenta. V posledních prezidentských volbách v roce 2016 byla volební účast 66 %, za posledních 20 let bývá volební účast průměrně kolem 70 %, nejvyšší pak necelých 83 % v roce 2000. Pro srovnání, listopadové volby do místních samospráv v Hong Kongu měly historicky rekordní účast 71 % a jsou komentátory označovány jako „referendum prodemokratických protestů“. Podobně zajímavé bude sledovat účast a výsledek voleb na Tchaj-wanu, neboť jejich výsledky budou nejspíš interpretovány podobně.

 

2020: prezidentští kandidáti

Voliči budou vybírat ze zástupců dvou dominantních stran ostrova. DPP byla založena v roce 1986 a v současnosti je spolu s KMT jednou ze dvou hlavních politických sil v zemi. DPP je tradičně spojována s výraznou tchajwanskou identitou, protikomunistickými postoji a apelem na lidská práva. To potvrdila Tsai Ing-wen v lednu 2019, když ostře reagovala na Si Ťin-pchingův proslov, týkající se myšlenky znovusjednocení Tchaj-wanu s pevninskou Čínou v rámci konceptu „Jedna země, dva systémy“. Koncept ostře odsoudila s tím, že s ním ona, ani tchajwanský lid absolutně nesouhlasí, a naopak Peking by měl uznat existenci Čínské republiky na Tchaj-wanu a respektovat systém založený na demokracii a svobodě. Touto reakcí znovu pozvedla svou upadající popularitu a letos během svého novoročního projevu tezi zopakovala. Můžeme také vzpomenout na gratulační telefonní hovor Donalda Trumpa nově zvolené prezidentce Tsai v roce 2016 - první přímý hovor amerického prezidenta s prezidentem Čínské republiky na Tchaj-wanu od roku 1979 - který Ministerstvo zahraničí ČLR odsoudilo.

 

Soupeřem favorizované Tsai bude Han Kuo-yu, zástupce KMT a starosta druhého největšího města Kaohsiungu od roku 2018, do té doby tradiční bašty DPP. Han Kuo-yu je hodnocen jako méně „protičínský“, jeho hlavním motem je mírové jednání s ČLR o budoucnosti ostrova a fokus na ekonomické zájmy obyvatel. Protikandidátce Tsai vytýká špatný přístup k pevninské Číně, provokace a nákupy zbraní jsou dle Hana cesta do pekel. Han na rozdíl od prezidentky Tsai podporuje „Konsensus 1992“, týkající se otázky jednotné Číny z roku 1991.

 

Legislativní dvůr – parlament

Volby všech 113 křesel do Legislativního dvora Čínské republiky na Tchaj-wanu jsou naplánovány souběžně s prezidentskými volbami na 11. ledna 2020. Legislativní dvůr je jednokomorový zákonodárný sbor Čínské republiky na Tchaj-wanu a nejvyšší legislativní orgán ve státě. Je to jeden z pěti dvorů ustanovených Sunjatsenem. Kombinace pěti dvorů měla splňovat nároky na optimální správu státu.

 

V posledních volbách do Legislativního dvora v roce 2016 získala DPP s 68 křesly poprvé v historii pohodlnou většinu nad KMT, zatímco zastoupení KMT výrazně kleslo na pouhých 35 křesel a KMT tak skončil v opozici. Ještě v roce 2012 získal KMT 64 křesel a DPP pouze 40. Pro parlamentní většinu je třeba získat 57 křesel. Z dalších stran, jejichž zástupci byli v roce 2016 zvoleni do Legislativního dvora, jsou to strana New Power, navazující na studentské hnutí apelující na lidská práva s pěti stávajícími křesly, středo-pravicová strana People First se třemi křesly a NPSU s křeslem jedním. Strany doplňují nezávislí členové, v současné době tři.

 

Závěrem

Současný čínský prezident Si Ťin-pching opakovaně zmiňuje Tchaj-wan v souvislosti s otázkou jednotné Číny a konceptem „Jedna země, dva systémy“. Proti tomuto konceptu se dlouhodobě ostře vymezuje DPP a její zmíněná zástupkyně, současná prezidentka Čínské republiky na Tchaj-wanu Tsai Ing-wen. Smírnější tón směrem k Pekingu je slyšet od druhého hlavního kandidáta, Han Kuo-yuho, který staví na první místo ekonomické benefity obyvatel. Prezidentské volby proběhnou společně s volbami do parlamentu 11. ledna a očekává se vysoká účast. Inaugurace prezidenta či prezidentky se bude konat 20. března. Výsledky voleb jsou netrpělivě očekávány nejen v Taipeji a v Pekingu, ale po celém světě, a to především v souvislosti s nadále probíhajícími protesty v Hongkongu a stále asertivnějším přístupem ČLR na geopolitickém poli.

 

 

Mikuláš Nozar, sinolog