Bilance ekonomických modelů ukazuje, komu prospívá dohoda o největším volném trhu světa

Bilance ekonomických modelů ukazuje, komu prospívá dohoda o největším volném trhu světa
8 / 2 / 2022 Viktor Muchin

Regionální komplexní ekonomické partnerství (RCEP) vzniklo na začátku roku 2022 po deseti letech vyjednávání. Patnáct asijsko-pacifických zemí se rozhodlo jednou z největších obchodních dohod v historii lidstva snížit překážky vzájemné výměny zboží a služeb. Které země a sektory ale budou mít z této multilaterální spolupráce největší prospěch?

RCEP významně urychluje ekonomickou integraci v celém asijsko-pacifickém regionu. Je protikladem celosvětovému nárůstu unilateralismu a protekcionismu, šířícího se v posledních letech zejména na Západě. Dohoda odstraňuje mezi 15 členy 90 % všech cel a očekává se, že podle Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD-United Nations Conference on Trade and Development) se v rámci regionu zvýší vývoz o 42 miliard amerických dolarů. Někteří ekonomové tvrdí, že dohoda by mohla do roku 2030 přinést světové ekonomice téměř 200 miliard dolarů ročně.

 

Jedním z nejpozoruhodnějších rysů RCEP je sdružování zemí na velmi rozdílných stupních hospodářského rozvoje, od Japonska a Singapuru po Laos a Kambodžu.

 

Dohoda RCEP převzala stávající dohody podepsané členy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN-Association of South East Asian Nations) a spojila je do jednoho mnohostranného paktu s Austrálií, Čínou, Japonskem, Jižní Koreou a Novým Zélandem.

 

Ekonomický model všeobecné rovnováhy

V odborné obci se účinky obchodních dohod odhadují pomocí vypočitatelného modelu všeobecné rovnováhy (CGE-Computable General Equilibrium model). Autoři modelu, profesoři Peter A. Petri a Michael G. Plummer, využívají neoklasické ekonomické předpoklady o motivaci zúčastněných stran v ekonomickém systému, a současně přizpůsobují model analýze dohod o volném obchodu v asijsko-pacifické ekonomické integraci v různých souvislostech.

 

Autoři na modelu demonstrují výpočty reálného národního přírůstku důchodu a procentní změny důchodu, a to za existence efektů politik Asie a Tichomoří, odhadovaných na rok 2030. Model vychází z Trumpovy éry a je ovlivněn obchodní válkou USA a Číny, uzavřením Komplexní a progresivní dohody o trans-pacifickém partnerství (CPTPP-Comprehensive and Progressive Agreement for Trans-Pacific Partnership) a dohody RCEP.

 

Tyto tři politické scénáře simulují zisky a ztráty ze spolupráce v asijském regionu a ekonomické dopady přetrvávající obchodní války pro konkrétní země. Obchodní válka ovlivňuje celosvětový příjem nejvýrazněji, snižuje jej o 514 miliard dolarů. CPTPP pak přidává zpět ke světovým příjmům 188 miliard dolarů a Dohoda RCEP vrací zpátky dalších 263 miliard dolarů. Ztráty z obchodní války nejsilněji pociťuje Čína (-515 miliard USD) a Spojené státy (-41 miliard USD).

 

RCEP tak zmírňuje následky obchodní války o dost víc než CPTPP, zejména pro členské státy RCEP. Obě dohody se reálně blíží vyrovnání negativních dopadů obchodní války na globální celosvětové příjmy.

 

Income effects of Asia and Pacific Policies based on CGE model. Zdroj: Park, Petri & Plummer (2021): The Economics of Conflict and Cooperation in the Asia-Pacific: RCEP, CPTPP and the US-China Trade War

 

Asijská dominance v globální průmyslové přidané hodnotě

Nejnovější statistiky OSN ukazují, že asijská průmyslová přidaná hodnota výrazně vzrostla, z 2,7 bilionu dolarů v roce 2000 na 9,4 bilionu dolarů v roce 2019, při průměrném ročním nominálním růstu 6,7 %.

 

Během tohoto období se podíl Asie na světové průmyslové přidané hodnotě zvýšil z 35,9 % na 50,9 %, na rozdíl od poklesu v USA (2019: 16,6 %) a západní Evropě (2019: 8,7 %). Zejména podíl Číny se v roce 2019 prudce zvýšil na 24,9 %, zatímco podíl zemí ASEAN se rovněž zvýšil z 2,8 % na 4,8 %. Podíl Japonska se snížil (2019: 6,4 %), protože japonské průmyslové aktivity byly přesunuty do levnějších výrobních závodů v Asii i mimo ni. Z pohledu RCEP činil v roce 2019 společný podíl 15 členů 40,2 %, což je nárůst z 29,4 % v roce 2000.

Percentage share of global industrial value added by specific regions between 1970-2019. Zdroj: Chu (2021): RCEP: Asia as the global manufacturing centre

 

Liberalizace cel a odklon obchodu do RCEP

V absolutním vyjádření, podle modelu UNCTAD, je založení RCEP hlavním důvodem tvorby obchodu, nižší cla by stimulovala obchod mezi členy o téměř 17 miliard dolarů. Díky nižším tarifům v rámci RCEP by se obchod v přibližné hodnotě 25 miliard dolarů přesměroval od nečlenských zemí ke členům.

 

Analýza UNCTAD však zdůrazňuje, že členové RCEP budou mít z dohody různý prospěch. Očekává se, že celní úlevy přinesou vyšší obchodní účinky nejvyspělejším ekonomikám bloku. Japonsko by tak díky odklonu obchodu zvýšilo svůj vývoz o 20 miliard USD, ve srovnání s vývozem do států RCEP za rok 2019 je to nárůst o 5,5 %.

 

UNCTAD rovněž uvádí výrazně pozitivní dopady na vývoz většiny ostatních ekonomik, včetně Číny, Koreje, Austrálie a Nového Zélandu. Na druhou stranu výpočty ukazují, že celní úlevy v rámci RCEP mohou ve výsledku snížit vývoz Filipínám, Kambodži, Indonésii a Vietnamu. Tento efekt způsobí právě odklon obchodu, v praxi to znamená nahrazení například čínského dovozu z Vietnamu dovozem z Japonska, z důvodu silnější celní liberalizace mezi Čínou a Japonskem.

Tuto dynamiku budou pravděpodobně kopírovat i trendy přímých zahraničních investic (PZI) v rámci bloku.

 

 

RCEP member export changes due to tariff concesions, Zdroj: UNCTAD          

 

Koncentrace investic

Na základě údajů za poslední dvě desetiletí již PZI na zelené louce (greenfield FDI) v rámci regionu RCEP překonaly EU jako největší investiční oblast na světě. A tento objem bude už jen narůstat, protože RCEP umožňuje investorům v určitých odvětvích lépe konkurovat místním investorům, zejména výrobcům.

 

Ačkoli Dohoda RCEP obsahuje o PZI další specifická ustanovení (zejména pokud jde o konference o investicích v rámci RCEP a jejich propagaci), dohoda zůstává zaměřena na usnadnění obchodu, zpracovatelského průmyslu a dalších průmyslových odvětví, která spojují ekonomicky různorodé země bloku.

 

V tomto ohledu je jednou z největších předností dohody sjednocení pravidel původu pro veškeré zboží, obchodované mezi jejími členy. Jinými slovy, když společnost vyrobí výrobek pro RCEP, tento výrobek splňuje nároky všech 15 zemí, což znamená méně administrativní práce s dokumentací. Je to nejlepší příklad, jak se touto dohodou Asie o krok přiblížila soudržné obchodní zóně, jakou jsou třeba EU nebo Dohoda mezi USA, Kanadou a Mexikem.

 

Sílící geopolitická pozice Číny

Pokud jde o proces vyjednání Dohody RCEP, zorganizoval a vedl jej k realizaci ASEAN, z geopolitického hlediska z něj ale právě Čína získává značnou výhodu a rozšiřuje svůj vliv v Asii a Tichomoří.

 

Také nepřítomnost USA a Indie v RCEP umožňuje Číně setrvat v pozici lídra tohoto regionu. Pekingu vyhovuje, že RCEP sbližuje Čínu s Austrálii, Japonskem a Jižní Koreou, s nimiž Čína již léta usiluje o uzavření dvoustranných dohod o volném obchodu (v situaci rostoucího politického napětí, zejména pro územní spory v Jihočínském moři). Čínu to může povzbudit k dalšímu jednání, faktem ale zůstává, že zvýšená ekonomická integrace může způsobit i opačný efekt, jelikož je Čína nyní více provázaná s ekonomicky silnými sousedy z RCEP.

 

V každém případě bude však integrace s výše uvedenými zeměmi klíčem k čínským aspiracím na vstup do CPTPP, nástupce Trans-pacifického partnerství (TPP), ze kterého americká administrativa prezidenta Trumpa v roce 2017 vystoupila. Právě obavy z geopolitických ambicí Pekingu můžou být v budoucnu důvodem amerického návratu do CPTPP.

 

Prozatím se však Čína nachází ve vůdčí pozici a vliv USA v regionu klesá. Zdá se, že prostřednictvím dohod RCEP a CPTPP prospívá hospodářská integrace zemím Asie. Pokus Obamovy administrativy o pivot k Asii se tak zjevně nezdařil a karta se obrátila.  

 

Viktor Muchin, ekonom, mezinárodní vztahy, Čínská studia, Zhongnan univerzita ve Wuhanu

 

Použité zdroje:

UNCTAD. (2021). Asia-Pacific partnership creates new ‘centre of gravity’ for global trade.

Park, C.-Y., Petri, P., & Plummer,M. (2021). The economics of conflict and cooperation in the Asia-Pacific: RCEP, CPTPP, and the US-China trade war.

Vojta, V., Zvolánek, P., Veselý, J., & Muchin, V. (2021). The Regional Comprehensive Economic Partnership (RCEP) in the context of Asian integration and its influence on the European Union.