Bezpečnějšímu důlnímu provozu v Číně můžou pomoci i zkušenosti českých firem

V podvečer 4. prosince došlo v čínském Čchung-čchingu k důlnímu neštěstí. Při vyzvedávání důlní techniky z více než dva měsíce uzavřeného uhelného dolu Tiao-šuej-tung v Jung-čchuan, způsobil výron oxidu uhelnatého nehodu, která v dole uvěznila 24 horníků. Jeden byl následně zachráněn, pak záchranáři vyprostili těla osmnácti obětí.

Provozovatel, soukromá uhelná společnost, sice disponuje v čínském hornictví nezbytnou „šesticí oprávnění“ (Oprávnění k těžbě, k produkci uhlí, k podnikání, Osvědčení o bezpečnosti provozu, Osvědčení odborné způsobilosti a bezpečnostní způsobilosti důlního závodního), ale v minulosti byl opakovaně pokutován za porušování předpisů, a navíc tu v roce 2012 a 2013 již ke smrtelným úrazům došlo. Důl má roční kapacitu pouhých 120 tisíc tun uhlí, a to byl jeden z důvodů jeho uzavření.

Pro Čínu je uhlí stále nejvýznamnějším zdrojem energie, i proto, že jej má třetí největší zásoby na světě (po USA a Rusku), výrazně více než zemního plynu a ropy. Ve struktuře čínské energetiky tak zabírají spalovací elektrárny asi 69,6 %, následují elektrárny vodní (17,4 %), atomové (4,6 %), větrné (5,4 %), sluneční (3 %) a další. Tamní uhelné zásoby, uložené zejména v severozápadní, severní a severovýchodní Číně, jsou navíc tvořeny velmi kvalitním černým uhlím v relativně přijatelných hloubkách.

Dlouhodobým problémem těžby je bezpečnost. Celková zaostalost i privatizace malokapacitních provozů, kde majitelé šetřili na zabezpečení, znamenaly, že v devadesátých letech bylo v Číně dobývání uhlí jedním z nejnebezpečnějších povolání. Kromě rizik vlastní těžby je totiž horninový masiv dolu plný nahromaděných plynů, jejichž miliony let vytvářenou stabilitu hornické práce jednou provždy naruší a plyn se začne uvolňovat. Nejčastěji jde o metan a oxid uhličitý, častý je i vodík a jako v posledním případě oxid uhelnatý (u nás např. v ostravském Dole Šverma).

V roce 2019 vyprodukovala Čína 3,85 miliard tun uhlí s meziročním nárůstem asi 4 %. Celých 77 % celostátní produkce pochází ze čtyř oblastí: z Autonomních oblastí Vnitřní Mongolsko a Sin-ťiang a z provincií Šan-si a Šen-si. Uhlí vytváří 57,7 % čínské spotřebované energie (meziročně pokles o 1,5 %), spotřebovalo se ho 2,8 miliard tun. Čína uhlí také dováží, nejvíce z Indonésie, Austrálie a Mongolska, v roce 2019 se importovalo 300 milionů tun (meziročně nárůst 6,3 %). Čína se ale zavázala snižovat uhlíkovou stopu (CF - Carbon Footprint), zejména přijetím Pařížské klimatické dohody, a minimalizovat ji do poloviny 21. století, kdy jí však současné zdroje uhlí stejně dojdou.

V roce 2019 došlo ke 170 smrtelným nehodám s celkem 316 oběťmi (meziroční pokles o 24,1 %, respektive 5,1 %). V roce 2018 se míra úmrtnosti na milion vytěžených tun uhlí poprvé dostala pod číslo 0,1 a v roce 2019 klesla dále na 0,083 (meziroční pokles o 10,8 %). Přitom ještě po roce 2000 zápasila Čína s děsivou mírou úmrtnosti kolem čísla 5, Indie tehdy měla tuto míru více než desetkrát nižší (kolem 0,4) a USA dokonce asi sto dvacetkrát nižší (kolem 0,03).

Český vývoj a výroba důlních technologií jsou tradičně silné. Čeští odborníci také sbírají zkušenosti z útlumu těžby již desetiletí, a dovednost analyzovat a řešit následky narušeného podloží, zejména problematiky důlních vod a výstupu důlních plynů na povrch, ale i celého komplexu likvidace důlních děl, sanace a rekultivace, mohou být dalším významným přínosem pro mezinárodní trh. Dohlédnout za dlouhodobý horizont je však velmi obtížné, i studie Ministerstva průmyslu a obchodu o tlumení dolů OKD, řešená letos na podzim na vládní úrovni, se mohla pokusit vyčíslit jen náklady do roku 2035.

Vedle tradičních zaměstnavatelských svazů vznikla v posledních dekádách i specializovaná konsorcia, například opavské Sdružení důlních a strojírenských technologií nebo pražské Sdružení české dobývací techniky (CDT), sdílející zkušenosti, volné kapacity strojů, ale především obchodní činnost a výstavnictví. Ostatně podobně o čínský trh usilují německá nebo polská sdružení. Společně je totiž poznání potřeb rychle se měnících asijských trhů snazší (vedle Číny i např. Vietnam, s 50 miliardami tun kvalitních uhelných rezerv) a marketingové a komunikační úsilí silnější.

Vít Vojta, sinolog a právník