Asijský květen: Hormuzská krize mění kontinent a severní Čechy možná spasí čipová horečka

Nejvýraznějším českým tématem měsíce je strategická investice tchajwanské logistické firmy i-TRANS Global, která v Ústeckém kraji vybuduje specializované distribuční centrum pro polovodičové chemikálie a plyny. Počáteční investice činí 20 milionů eur (přibližně půl miliardy korun), areál o rozloze téměř 17 000 metrů čtverečních se stane hlavní zásobovací základnou pro připravovanou továrnu TSMC v sousedních Drážďanech. Provoz má začít na začátku roku 2028 se šedesáti zaměstnanci a ročně zpracuje kolem 19 500 tun specializovaných materiálů.

Význam projektu přesahuje běžnou výrobu. Česko se díky němu zapojuje do evropského polovodičového dodavatelského řetězce na výrazně pokročilejší úrovni. CzechInvest očekává, že investice podpoří širší obnovu chemického průmyslu v severních Čechách, který může těžit ze silné průmyslové historie regionu a dostupné pracovní síly. i-TRANS Global plánuje spolupráci s domácími chemickými výrobci a s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně a pražskou Vysokou školou chemicko-technologickou na výchově nové generace odborníků.

Tchajwanská přítomnost v českém polovodičovém sektoru se přitom projevila i na pražských Czech Semicon Days 2026. Klíčovým rysem akce bylo zapojení tchajwanské akademické a průmyslové expertizy. Přední osobnosti z National Yang Ming Chiao Tung University, včetně Yuan-chen (Jacka) Suna, bývalého viceprezidenta pro výzkum a vývoj a technologického ředitele (CTO) společnosti TSMC, sdílely poznatky o budování talentů a pokročilé výrobě s ČVUT a Univerzitou Karlovou.

Hormuzská krize přepisuje energetické a obchodní mapy Asie

Krize v Hormuzském průlivu se stala spojujícím motivem celého červnového vydání. Japonsko a Jižní Korea se dohodly na sdílení ropných rezerv a dodávek zkapalněného plynu. Symbolicky tak oteplily své jindy historicky napjaté vztahy, neboť obě země jsou silně závislé na dovozu energie. Nový Zéland a Singapur uzavřely bilaterální dohodu o dodavatelských řetězcích, která má udržet tok zásadního zboží i v době krize. Japonsko zároveň aktivně hledá ropu a kritické nerosty od Brazílie po Angolu: ministr zahraničí Motegi navštívil Angolu, Zambii, Keňu a Jižní Afriku a Tokio se chystá na obchodní jednání s blokem Mercosur.

Austrálie využívá svého postavení nepostradatelného dodavatele plynu a kritických nerostů a vyjednává garantované dodávky paliv s asijskými partnery. Canberra zároveň dokončila komplexní dohodu o volném obchodu s EU, čímž zvýšila počet svých obchodních paktů na dvacet. Jasná reakce na rizika přílišné závislosti na jediném trhu.

Peking jako epicentrum světové diplomacie

Květen potvrdil centrální roli Číny na světové scéně. Během několika dnů přijal Peking nejprve státní návštěvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, doprovázeného podnikateli jako Elon Musk, který jednal o obchodních nerovnováhách, clech a transferech technologií; obě strany dosáhly základních pracovních dohod o udržení stabilních dodavatelských řetězců. Jen pár dní po odjezdu americké delegace dorazil ruský prezident Vladimir Putin, aby předvedl trvalé partnerství Ruska a Číny zaměřené na obcházení západních sankcí.

Tato „diplomatická ofenzíva" měla i přímý evropský přesah: Si Ťin-pching nabídl srbskému prezidentovi Vučićovi velkou infrastrukturní dohodu na výstavbu malých modulárních jaderných reaktorů - krok, který prohlubuje srbskou ekonomickou závislost a obchází standardní evropské regulace. Čínské přímé investice v Evropě dosáhly sedmiletého maxima, přičemž firmy stále častěji budují výrobní základny v Maďarsku či Španělsku, aby působily uvnitř evropského trhu a zmírnily rizika cel.

Střední Asie balancuje mezi Moskvou a Západem

Státní návštěva Vladimira Putina v Astaně u příležitosti summitu Eurasijské ekonomické unie zdůraznila snahu Moskvy upevnit svou tradiční sféru vlivu. Jednání s kazašským prezidentem Tokajevem se točila kolem tranzitu ruské ropy a výstavby jaderné elektrárny ruské konstrukce. Kazachstán se ocitá v náročném balancování své multivektorové zahraniční politiky. Zůstává hluboce provázán s ruskou ekonomikou, zároveň čelí tlaku Západu kvůli sekundárním sankcím.

Riziko ilustruje sousední Kyrgyzstán, který náhle pozastavil činnost zhruba padesáti firem podezřelých z napomáhání obcházení ruských sankcí. Krok přišel po zesíleném tlaku EU a Británie a ukazuje, že cílená západní ekonomická opatření dokáží přimět regionální aktéry k tomu, aby si „uklidili na vlastním písečku".

Jižní Asie: napětí na hranicích a strategické přeskupení

Indie spustila projekt „Smart Border" využívající drony, radary a termální sledování k zabezpečení hranic vůči Pákistánu i Bangladéši. Na východní hranici politika vyvolává napětí s Dháky, kde úřady Západního Bengálska zesílily deportace údajných nelegálních migrantů. Bangladéš zároveň pokročil v jednáních o nákupu čínsko-pákistánských stíhaček JF-17 Block III, což znepokojuje Dillí kvůli zranitelnému koridoru Siliguri. Americký ministr zahraničí Marco Rubio při setkání s Módím a Džaišankarem potvrdil Indii jako klíčového strategického partnera, zatímco Dillí si udržuje politiku „strategické autonomie". Indie a Itálie povýšily vztahy na „zvláštní strategické partnerství" s cílem 20 miliard eur vzájemného obchodu do roku 2029.

Tchaj-wan: stinné stránky ekonomického zázraku

Tchaj-wan zažívá explozivní růst tažený boomem umělé inteligence. HDP ostrova vzrostl v prvním čtvrtletí o více než 13 procent a vývozy překonaly 640 miliard dolarů. Společnost TSMC tvoří přes 40 procent hodnoty místního akciového trhu. Toto bohatství se však nerozkládá rovnoměrně: polovodičový sektor zaměstnává jen asi 300 000 lidí z celkové pracovní síly 11 milionů a experti varují před vznikem „duální společnosti", kde technologické firmy pohlcují většinu talentů i kapitálu, zatímco tradiční odvětví trpí americkými cly a stagnujícími mzdami.

Přehled zpracovalo Centrum pro asijsko-pacifická studia (CAPS) při CEVRO Univerzitě. Celý dokument v originálním anglickém jazyce si můžete přečíst zde.

Úvodní foto: Gemini AI