Analýza: Zaměřeno na průlomové dohody mezi EU s Vietnamem

Analýza: Zaměřeno na průlomové dohody mezi EU s Vietnamem
22 / 6 / 2020 Duc Pham

Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Vietnamem (EVFTA) byla již ratifikována jak evropským parlamentem, tak i vietnamským národním shromážděním. Co to znamená pro občany, ekonomiku a pro exportéry? A co si od ní slibují obě strany? Pojďme se podívat na změny, které dohoda – vstupující v platnost nejspíš v letošním létě – přinese.

Nejprve je nutné zmínit, že spolu s EVFTA byla též ratifikována dohoda o ochraně investic (EVIPA). Nyní už zbývá pouze schvalovací proces členských zemí EU, než EVIPA též vstoupí v platnost. EVIPA evropským investorům poskytne mnohem silnější ochranu než doposud. Případné spory budou moci, místo investorů z jednotlivých zemí unie, řešit evropské instituce. Dohody EVFTA spolu s EVIPA představují pro Vietnam jedny z nejambicióznějších úmluv, které doposud Vietnam uzavřel.

 

Od letošního srpna se postupně na dobu 10 let zruší cla u 99 % druhů zboží, obchodovaného mezi Unií a Vietnamem (nutno podotknout, že u některých druhů zboží, jako je rýže z Vietnamu, se sice zruší cla, avšak dovozy do Unie budou stále, kvůli ochraně unijních zemědělských subjektů, omezovat dovozní kvóty). Po skoro deseti letech jednání už se tak mohou spotřebitelé ve Vietnamu těšit na levnější a dostupnější produkty z Evropy a naopak. Například půl litru Budějovického Budvaru totiž dnes v supermarketu ve Vietnamu stojí okolo 50 Kč, láhev běžného bílého vína Chardonnay se dá v obchodech stěží sehnat za méně než 500 Kč (do sedmi let od vstupu dohody v účinnost se však celní sazby na víno ze současných 50 % úplně eliminují).

 

Není třeba však čekat léta, než se cla zruší. Okamžitě po vstupu dohody v platnost už Unie zruší cla u 85 % komodit, které představují 70 % objemu zboží, které Unie dováží z Vietnamu, a naopak Vietnam ihned zruší cla u 48 % komodit představujících 64 % objemu exportu unie do Vietnamu.[1]

 

V roce 2019 byl Vietnam pro Unii 17. největším obchodním partnerem (2. největším v jihovýchodní Asii, v uskupení ASEAN). Vzájemný obchod činil přes 45 miliard EUR, kde Unie dovezla z Vietnamu zboží v hodnotě přesahující 34 miliard EUR a naopak vyvezla do Vietnamu zboží v ceně okolo 11 miliard EUR. Toto číslo není nijak ohromující, nicméně uskupení ASEAN jako celek s 600 milióny obyvatel je pro Unii 3. největším obchodním partnerem, po USA a Číně. Podle propočtů Evropské komise by dohoda mohla pomoci zvýšit HDP Unie jako celku o téměř 27 miliard EUR do roku 2035.

 

Pro Vietnam byla Unie mezi čtyřmi největšími obchodními partnery (po Číně, Jižní Koreji a USA, nepočítáme-li obchod mezi Vietnamem a zeměmi uskupení ASEAN). Srovnáme-li obchod mezi Vietnamem a jednotlivými zeměmi EU, můžeme si všimnout, že největším obchodním partnerem Vietnamu je z Unie Německo, se vzájemným obchodem ve výši okolo 11 miliard EUR. Následuje Nizozemí s 5,6 miliardami EUR, Francie s 5,3 miliardami EUR, Rakousko s téměř 4 miliardami EUR, Itálie s 3,7 miliardami EUR, Španělsko s 2,7 miliardami EUR a Belgie s 2,5 miliardami EUR. Vzájemný obchod s Českou republikou byl, podle statistik Evropské unie i vietnamského statistického úřadu, pouze okolo 310 milionů EUR.[2] Pro vietnamský vývoz je však Unie 2. nejdůležitějším trhem.[3] Podle odhadů vietnamského ministerstva pro plánování a investice by dohoda mohla do roku 2025 zvýšit vývozy do EU o 42,7 % a pomoci zvýšit HDP Vietnamu o 4,6 %.

 

Hlavními exportními artikly z EU do Vietnamu jsou stroje a zařízení, letadla, vozidla a farmaceutické produkty, a naopak Vietnam do EU vyváží elektronické výrobky, obuv, textil, nábytek, mořské plody, kávu a rýži.

 

Dohoda ale nejenže zruší cla a pomůže zvýšit objem obchodu mezi Unií a Vietnamem, ale též podpoří vznik nových pracovních míst, poskytne lepší ochranu lidských a pracovních práv i životního prostředí. Mimo jiné také ochrání 169 druhů tradičních evropských pochoutek, díky označení geografického původu, a tím zamezí napodobeninám na vietnamském trhu.

 

Čeští vývozci se mohou těšit na chráněné označení „české pivo“, „českobudějovické pivo“ a „žatecký chmel“. Totéž platí například pro vietnamský čaj z „Moc Chau“ a kávu z „Buon Ma Thuot“ na evropských trzích.[4] EVFTA navíc také umožní evropským firmám účastnit se v tendrech vietnamských státních zakázek s lepšími podmínkami, než mají jakékoliv jiné firmy mimo EU. Dohoda nadále poskytne evropským firmám ze sektoru služeb snadnější přístup k mnoha odvětvím, jako jsou například poštovní a kurýrní služby, služby v oblasti životního prostředí, bankovní a pojišťovací služby či námořní dopravní služby.

 

Nyní mohou evropské firmy vlastnit pouze 30 % podílu ve vietnamských bankách, nicméně po EVFTA budou již moci vlastnit až 49 %. Velkou roli ve zjednodušení obchodu hrají i sanitární a fytosanitární předpisy, které byly doposud ne zcela transparentní a mnohdy byly pro každou zemi EU stanoveny jinak. Díky dohodě budou předpisy stejné pro EU jako celek, a tak urychlí schvalovací proces dovozu evropských zemědělských produktů.  

 

Co se týče obchodní výměny mezi Vietnamem a Českou republikou, největší podíl na českém vývozu do Vietnamu měly zbraně a střelivo (v hodnotě okolo 6 milionů EUR), skupina strojů a zařízení dohromady pak měla podíl 34 % na celkovém vývozu v hodnotě téměř 100 milionů EUR. Sklo či pivo nemělo nijak zvlášť vysoký objem vývozu, objem skleněných výrobků byl pouze okolo 1,3 milionu EUR a piva okolo 1,1 milionu EUR. To by se mělo podle studií po EVFTA změnit a český vývoz do Vietnamu by mohl narůst o desítky procent.

 

Objem vývozu z Vietnamu do ČR byl, ve srovnání s českým vývozem do Vietnamu, více jak dvojnásobný, přesahující 200 milionů EUR. Mezi hlavními komodity patřila obuv, mobilní telefony a oděv.[5]

 

Pro české vývozce může účinnost EVFTA znamenat zajímavou příležitost v odvětví automobilového průmyslu, kde je nyní na automobily ve Vietnamu uvaleno vysoké dovozní clo ve výši 78 %. To se však zruší po 10 letech a o 3 roky dříve se zruší clo na dovoz autodílů.

 

Doposud byly zmíněny pouze pozitivní dopady na spotřebitele, ekonomiku i vývozce. Existují tedy nějaké negativní dopady plynoucí z dohody o volném obchodu?

 

Každá liberalizace obchodu s sebou ovšem přináší větší obavy o ztrátě konkurenceschopnosti pro domácí výrobce, v tomto případě budou proti dohodě unijní i vietnamští domácí výrobci. Nicméně statistiky ukazují, že mezinárodní obchod napomáhá k růstu HDP a ke zlepšení životní úrovně v zemích ve vzájemném obchodě participujících. 

 

Pro čtenáře, kteří by chtěli dohodu analyzovat více do detailu, přikládáme celý text dohody zde: https://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1437.  

 

Více o vietnamské ekonomice vás budeme informovat v dalším chystaném článku.

 

Duc Pham, ekonom, pedagog a lingvista

 

Zdroje: 

[1] http://evfta.moit.gov.vn/?page=overview&category_id=fb203c7b-54d6-4af7-85ca-c51f227881dd

[2] https://ec.europa.eu/trade/policy/in-focus/eu-vietnam-agreement/eu-vietnam-in-your-town/

[3] https://webgate.ec.europa.eu/isdb_results/factsheets/country/details_vietnam_en.pdf

[4] https://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2018/september/tradoc_157371.pdf

[5] https://www.businessinfo.cz/navody/vietnam-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/