Analýza: Protesty v Hongkongu mají své oprávnění, je potřeba více času na odbornou diskusi

Analýza: Protesty v Hongkongu mají své oprávnění, je potřeba více času na odbornou diskusi
12 / 6 / 2019 Vít Vojta

Z médií v celém světě v současné době slýcháme o statisícových protestech v Hongkongu. Spor se vede o legislativní návrh tvz. extradice v této čínské zvláštní administrativní oblasti. Bezprostředním impulsem pro legislativní iniciativu byl případ devatenáctiletého muže z Hongkongu, který v loňském roce během dovolené na Taiwanu zavraždil svou dvacetiletou těhotnou přítelkyni a uprchl zpět do Hongkongu. Taiwan požádal o jeho vydání, ale úřady v Hongkongu spolupráci odmítly, protože mezi oblastmi neexistuje vzájemná dohoda o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech.

Mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech je druhem mezinárodní justiční spolupráce, spočívající v provádění procesních úkonů v trestním řízení na území jiného státu. Upravena je právem mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech, které je hraničním podoborem mezi mezinárodním právem veřejným a trestním právem.

Mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech zahrnuje:
• extradice – zajištění obviněného nebo odsouzeného na území jiného státu a jeho následné vydání k trestnímu stíhání či k výkonu trestu odnětí svobody do státu vyžadujícího;
• právní pomoc v užším smyslu (dožádání) – provedení řady procesních úkonů, např. doručení procesní písemnosti osobě na území dožádaného státu, provedení jejího výslechu, domovní prohlídky, odposlechu, identifikace a zmrazení bankovních účtů atp.;
• předávání výkonu rozhodnutí v trestních věcech – zejména předávání výkonu odsuzujících rozsudků, včetně předávání odsouzených;
• předávání trestního řízení – provedení v podstatě všech procesních úkonů, resp. celého dalšího trestního řízení v dožádaném státě;
• průvoz - umožnění transportu osoby, v rámci jiného druhu mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech předávána mezi dvěma státy územím dožádaného státu a ponechání této osoby po dobu transportu v zadržení.

Česká republika a Zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky Hongkong podepsaly dne 4. března 2013 tyto tři dohody o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech:
• dohodu o předávání osob hledaných pro trestní řízení,
• dohodu o vzájemné právní pomoci v trestních věcech,
• dohodu o předávání odsouzených osob.

Z hlediska mezinárodního práva veřejného jsou všechny tři dohody mezinárodními smlouvami sjednanými Hongkongem z pověření Čínské lidové republiky, jejichž územní platnost je ve smyslu čl. 29 Vídeňské úmluvy o smluvním právu omezena pouze na území Hongkongu. Zmocnění Hongkongu sjednávat takové smlouvy je založeno na ustanoveních čl. 96 a čl. 151 hongkongského Základního zákona.

Zejména dohodou o vzájemné právní pomoci v trestních věcech byl podrobněji definován právní rámec pro vyžadování a poskytování vzájemné právní pomoci v trestních věcech, k němuž v minulosti někdy docházelo na bezesmluvním základě nebo byl odmítnut.

Výslovně byly upraveny podmínky pro vyžadování a poskytování některých zvláštních typů právní pomoci, včetně spolupráce při identifikaci, zajišťování a konfiskaci výnosů z trestných činů, což je zvláště důležité ve vztahu k Hongkongu, významnému světovému obchodnímu a bankovnímu centru.

Jedna země, dva systémy

Zvláštní administrativní oblast Hongkong má dohodu o mezinárodní justiční spolupráci pouze s dvaceti státy světa. Aktuální legislativní návrh předkládaný šéfkou exekutivy Hongkongu paní Carrie Lam se týká mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech mezi Hongkongem, Macaem, Taiwanem a Čínskou lidovou republikou. Zahrnuje 37 trestných činů s trestní sazbou nad 3 roky podle hongkongského trestního práva, včetně trestných činů tzv. bílých límečků, jako jsou zpronevěra a korupce.

Z právního hlediska se tedy jedná o přirozený proces zaplňování citelné mezery v mezinárodním právu, jak návrh odůvodňuje i jeho předkladatelka. Rétoriku rozšířila na přání, aby se Hongkong nestal útočištěm trestně stíhaných osob.
Hongkong, od 19. století britské dominium, byl navrácen vládou Velké Británie Čínské lidové republice v červenci 1997. ČLR se zavázala ponechat v Hongkongu padesát let nezměněný systém veřejné správy a celého fungování společnosti, výjimkou jsou zahraniční věci a národní obrana, spadající pod Peking. Tento princip je znám jako „jedna země, dva systémy“. Z dlouhodobé perspektivy mimochodem předkládal Peking tento systém i jako možný model návratu Taiwanu pod přímou správu ČLR.

Zatímco právní systém Číny vychází nejvíc z kontinentálního evropského práva, Hongkong je založen na britském Common Law, ve kterém výraz „bill“ znamená také legislativní návrh. Proto je dobré vyvarovat se automatického překladu anglického titulu „bill of Carrie Lam“ jako účtu (za chyby) hongkongské šéfky exekutivy, když tu jde o její legislativní návrh.

Obavy z čínského vlivu

Druhou stránkou věci je však dlouhodobý odpor hongkongských prodemokratických kruhů vůči Pekingu, argumentujících, že současná vláda prezidenta Xi Jinpinga se snaží víc a víc ovlivňovat veřejný život v Hongkongu, zejména svobodu médií a projevu. Ti vyjádřili řadou protestů nesouhlas s návrhem, protože se obávají jeho zneužití ze strany ČLR, která tím získá další nástroj k zásahům do života hongkongské společnosti, včetně postihů pro Peking „nepohodlných“ osob. Protestů se zúčastnilo i tři tisíce právníků v tzv. tichém pochodu a v posledních dnech už demonstrují sta tisíce lidí. Obavy vyjádřili i někteří zástupci byznysu, protože v Hongkongu má své asijsko-pacifické centrály mnoho velkých korporací, jejichž odchod by přinesl odliv peněz z oblasti. Peking vyjádřil podporu hongkongské administrativě, která je nyní na tahu.

Hlava hongkongské administrativy, Carrie Lam (1957), je od jejího zvolení v březnu 2017 považována za kandidátku Pekingu. Paní Lam, vzděláním socioložka, od roku 1980 úřednice lokální správy, nyní narazila na nejsilnější odpor ve své kariéře, čelí masovým výzvám k odstoupení z jejího pětiletého mandátu (do 2022) a také četným výhružkám smrtí.

Nejspíše by paní Lam měla dát celému legislativnímu procesu mnohem více času, včetně prostoru na úvodní dlouhou odbornou diskusi o nalezení záruk, aby se mohla najít větší shoda s opozicí a neeskaloval se konflikt, kdy už rozvášnění účastnící i jejich přihlížející ztrácejí přehled, jak to začalo.

Ale úřednická horlivost paní Lam je v Hongkongu smutně proslulá již od jejího boje za zbourání historického mola Queen's Pier (1925-2007), které sice možná brzdilo rozvoj města, ale dalo se jistě řešit citlivěji a s mnohem větším nadhledem.

Vít Vojta, sinolog a právník