Američané a Číňané se utkají na technologickém bitevním poli

Američané a Číňané se utkají na technologickém bitevním poli
3 / 11 / 2020 Viktor Muchin

V dnešním globalizovaném světě nelze spoléhat jen na tvrdé aspekty moci, jakými jsou moderní armáda a jaderné zbraně. Klíčovou roli sehrává ekonomika, vyspělé technologie s vysokou přidanou hodnotou, struktura výroby a schopnost uspět na širokém trhu. Tyto aspekty mluví pro Čínu, stávající se v tomto ohledu seriózním konkurentem Spojených států.

V porovnání s ostatními velmocemi, objevujícími se v mezinárodní aréně, měla Čínská lidová republika od svého založení (1949) opravdu těžkou pozici. Vedení války s Japonskem (1937-1945) Čínu vyčerpalo a celková výrobní struktura země byla tak slabá, že v prvních třech dekádách musela ve velkém rozsahu investovat do industrializace, aby se alespoň trochu přiblížila vyspělému Západu. Politika Velkého skoku (1958-1962) vzala čínskému lidu motivaci obětovat své statky do komun, které měly udržovat vysoké kvóty na export do zahraničí. Výsledkem této politiky a souvisejícího chaosu byl hlad a nespokojenost lidí.

 

Po Maově smrti v roce 1976 se v čínském Politbyru postupně prosadil Deng Xiaoping s názorem, že pro další fungování státu jsou nutné ekonomické reformy. Od tohoto okamžiku začala přelomová etapa, ve které se Čína začala „otevírat“ světu hlavně díky spolupráci s USA, které využily roztržku mezi Čínou a Sovětským svazem ve svůj prospěch.

 

Zdálo by se, že vývoj spolupráce se Západem s výjimkou menších zádrhelů jde správným směrem, ovšem USA začaly postupně stupňovat svou kritiku Číny a stále více upozorňovat na její autoritářský režim, nedodržování lidských práv a později také na krádeže duševního vlastnictví. S příchodem prezidenta Trumpa se objevil nový agresivní narativ vůči Číně, zasahující do ekonomické, politické, humanitární, diplomatické, bezpečnostní a mezinárodní sféry.

 

Čína se stala pro USA trnem v oku, a hlavně příliš velkým konkurentem, který podle Trumpa ničí ekonomiku Spojených států. Co tedy znamená vzestup Číny pro současné dění a čím byl způsoben?

 

Čínská změna

Americko-čínské soupeření lze vidět i jako závod mezi dvěma strukturami. Jedna se snaží zachovat svou dominanci v hodnotovém řetězci v celém průmyslovém odvětví, druhá mnohem aktivněji a plánovitěji zavádí průmyslové modernizace.

Vezměme si kupříkladu hodnotové řetězce (GVC) v průmyslovém odvětví výroby automobilů a mobilních telefonů.

 

V automobilovém průmyslu zahrnují klíčové komponenty jako surovinové materiály, součástky aut, vyráběné vozy v konečné fázi produkce a poskytované služby. Řetězce výroby mobilních telefonů jdou ještě dál a zahrnují vědu a výzkum, produkci součástek, montáž výrobku, marketing, prodej a budování značky. Údaje Světové banky přitom ukazují, že čínský podíl v jednotlivých fázích výroby se přesouvá k produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou. To je zároveň nejzásadnější strukturální změna celkové čínské ekonomiky, která dosáhla v roce 2019 HDP ve výši 14,343 bilionů amerických dolarů, s 16% podílem na světové ekonomice.

 

Podle toho se dá předpokládat, že země, která vybuduje kompletní hodnotové řetězce v průmyslovém odvětví od výrobků s nižší přidanou hodnotou k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou, si tímto zabezpečí vyšší konkurenceschopnost a silnou pozici v boji o prvenství na globálním trhu. Širokospektrální propojení výroby s technologickými a digitálními výdobytky této doby bude klíčovým krokem k úspěchu.

 

Výzkum a vývoj je priorita

Čína si pro svou 13. pětiletku (2016-2020) stanovila usilovat o inovativní přístup v průmyslovém sektoru, což by mělo ulehčit samotný výrobní proces s využitím špičkových technologií a stimulovat tak růst těchto odvětví. Peking krom toho plánuje v již schválené 14. pětiletce (2021-2025) doplnit strategii rychlého ekonomického růstu komplexním rozvojem kvality ve výrobě.

 

V nové 14. pětiletce se počítá s propojeností trhů v Číně a v zahraničí. Jde o strategii s názvem „duální oběh“. Ta by měla zvýšit důležitost domácího trhu a vytvořit z něj hlavní zdroj příjmů do státního rozpočtu. Jinak řečeno, důraz by se měl přesunout z mezinárodní integrace na domácí soběstačnost, tzv. druhý oběh. Pro dosažení tohoto oběhu je důležité pokračovat ve vlastní technologické inovaci, na jejímž základě by mohla Čína exportovat své zboží do zahraničí. V této souvislosti čínské vládní výdaje na výzkum a vývoj vzrostly z 4,2 miliard amerických dolarů v roce 1995 na 496 miliard amerických dolarů v roce 2017.

 

Čína se takto přibližuje Spojeným státům, které na výzkum a vývoj utratily 549 miliard amerických dolarů v roce 2017. Procentuální podíl čínských a amerických vládních výdajů na výzkum a vývoj v roce 2017 tvořil 23 % a 25 % za každou zemi. Dohromady obě země utrácely téměř polovinu celosvětových výdajů na výzkum a vývoj.

 

Paralelně s čínským ekonomickým rozmachem na globálním trhu se USA vůči Číně nekompromisně vyhrazují a zatahují do své politiky spojenecké státy v Evropě. V přetrvávající obchodní válce USA a Číny uvalují Spojené státy na Čínu cla v rozporu s politikou volného obchodu, která byla osnovou tržního kapitalizmu už za dob Adama Smithe. Bez ohledu na to, jak se bude situace dál vyvíjet a jaký bude výsledek prezidentských voleb v USA, Čína musí přijmout opatření, která by posílila její vědeckou a technologickou převahu a zabezpečila další růst. Pro inspiraci by mohly posloužit inovace v technologiích leteckého a kosmického průmyslu, které umožnily Číňanům vůbec poprvé v historii lidstva vysadit sondu Chang‘e 4 na odvrácenou stranu Měsíce.

 

Střet velmocí

Čína má určitě perspektivu i dál provádět nezávislé inovace a rozvíjet své přednosti, které následně ovlivní i soutěž o strategické pozice. Také platí, že Čína může dál rozvíjet svůj potenciál a zlepšovat spolupráci mezi průmyslovými sektory, akademickou sférou a vládními institucemi. Pokud jde o hledání alternativních obchodních partnerů, Čína využívá svou Iniciativu Hedvábné cesty k obchodní výměně zboží v Brazílii, Rusku, Africe a členských státech ASEAN.

 

Pro porovnání, současná průmyslová strategie USA se snaží docílit vertikální kontroly nad veškerými globálními hodnotovými řetězci. Současná americká administrativa věnuje svou pozornost převážně obnovení pracovně náročných průmyslových odvětví, udržovaní kapitálově náročných odvětví, a zachování úplné dominance ve vyspělých technologiích. Tyto technologie zahrnují umělou inteligenci, pokročilé výrobní systémy, nebo i technologie 5G. Čím rychleji však bude čínská ekonomika dohánět tu americkou, tím větší bude nárůst nevyhnutelného konfliktu těchto dvou velmocí.

 

Viktor Muchin, ekonom, mezinárodní vztahy, čínská studia, Zhongnan univerzita ve Wuhanu 

 

Použité zdroje:

Chen Chenchen. China’s way out in an intensifying power competition game.

KPMG. The 13th Five-year plan–China’s transformation and integration with the world economy.

Global Times. Dual circulation model engine to China’s 14th Five-year plan.

Britské listy. Nová členská ekonomická strategie se obyvatelstvu nemusí líbit.

iRozhlas. První v historii. Na odvrácené straně Měsíce úspěšně přistála čínská sonda Čchang-e 4.

World Bank. Gross domestic product (2019).

Niall McCarthy. China is closing the gap with the U.S. in R&D expenditure.