Ambiciózní Brunej: chce se stát novým Singapurem, ale s právem šaría

Ambiciózní Brunej: chce se stát novým Singapurem, ale s právem šaría
27 / 12 / 2020 Pavel Zvolánek

Když v polovině osmdesátých let minulého století představil Bob Geldof skladbu Do They Know its Christmas? (Vědí vůbec, že jsou Vánoce?), měla přispět k podpoře hladomorem postižené Etiopie. V Bruneji však text obsahující slova jako jsou Vánoce, není třeba se bát, nabývá zcela jiný význam. Ropný sultanát na severním pobřeží Bornea se totiž v posledních letech pokouší vánoční svátky omezit a jako první stát v jihovýchodní Asii vloni zavedl na národní úrovni islámské právo, šaría.

V konzervativní společnosti se Vánoce ocitly na okraji společnosti, kam je vykázal brunejský sultán, aby omezil nepříznivý vliv na dominantně muslimské obyvatelstvo, které tvoří téměř osmdesát procent populace. Vánoce sice stále zůstávají uznávaným svátkem, ale křesťanská minorita se jim může oddávat pouze v soukromí a to ještě poté, kdy předem vyrozumí úřady. Pokud by se těchto oslav účastnili muslimové, hrozí jim až pět let vězení a pokuta dvacet tisíc dolarů. Obchodní domy odstraňují vánoční výzdobu a pod dohledem úředníků z ministerstva pro náboženské záležitosti mizí také vánoční koledy. V rozporu s islámem má být také zapalování svíček nebo posílání vánočních přání. Brunejský tlak vyvíjený na dodržování vánočního klidu zapadá do tamní strategie odpoutání se od závislosti na ropě a přechodu k vizi islámského Singapuru, spojujícího konzervativní hodnoty muslimského světa s ekonomickou prosperitou.

 

Brunej se nachází na severním pobřeží Bornea, kde ho obklopují dva ze států Malajsie – Sarawak a Sabah. Rozlohou nevelká země, asi 5700 čtverečních kilometrů, obývaných necelým půlmilionem obyvatel, patří k nejbohatším regionům světa. Současný sultán Hassanal Bolkiah, jeden z posledních absolutních monarchů, nastoupil na trůn v roce 1967. Jeho majetek je odhadovaný na dvacet miliard amerických dolarů, oficiální sultánské sídlo Istana Nurul Iman, Palác světla, je největší rezidencí na světě, v budovách o rozloze 200 000 čtverečních metrů se nachází 1 788 pokojů, 257 koupelen a pět plaveckých bazénů. Stavba podle návrhu filipínského architekta Leandra Locsina stála 1,4 miliardy dolarů.

 

Příchod islámu

Moc brunejských sultánů učinila velký dojem již na první Evropany, údajně námořníky z Magellanovy výpravy v šestnáctém století. Dějiny země před příchodem Evropanů však halí mlha upředená z legend a mýtů. Podle jedné z nich měl bůh Emas Kayangan sestoupit na zem z nebe ve vejci a jedno z jeho mnoha dětí, zplozených s místními ženami, přestoupilo na islám a stalo se prvním sultánem. Podle historicky věrohodnějších záznamů se zakladatelem dynastie, která vládne Bruneji dodnes, stal sultán Muhamad.

 

V roce 1405 brunejští sultánové přijali islám, přinesený indickými muslimskými obchodníky, dalšímu šíření víry napomohli ti muslimští obchodníci, kteří museli po dobytí Melaky Portugalci v roce 1511 hledat nová útočiště. Zlatý věk nastal v 16. století, kdy se Brunej stala regionálním hegemonem, kontrolujícím obchodní mořské cesty mezi Čínou a jihovýchodní Asií. Vláda pátého sultána Bolkiaha (1485–1521) sahala od bornejského pobřeží až k dnešním Filipínám. Následný ústup ze slávy nahrával britským zájmům. V roce 1888 brunejský sultán podepsal dohodu, kterou se země uchýlila pod britský protektorát. K samostatnosti dovedl Brunej v roce 1984 až Hassanal Bolkiah.

 

Zásadní zlom v chodu země se však odehrál již v roce 1929, kdy byly poblíž města Seria nalezeny vydatné zásoby ropy, která společně s plynem tvoří dvě třetiny hrubého domácího produktu a podílí se devětaosmdesáti procenty na brunejském exportu. Černé zlato dodnes střeží elitní jednotky nepálských Gurkhů, které zároveň chrání sultána a podléhají jeho přímému velení. V roce 1962 tyto jednotky pomáhaly potlačit povstání proti otci současného sultána.

 

Až nebude ropa

Brunejský vládce však již hledí do časů, kdy pramen domácího bohatství vyschne. Podle rozvojového plánu, přijatého v roce 2008, by měla být Brunej o sedmadvacet let později zemí s kvalifikovaným obyvatelstvem, opírající se o islámské bankovnictví a arabské investice. Tohoto cíle má byt dosaženo i prostřednictvím islámského práva, šaría.

 

Od pravidel původně vyhraněných pro rodinné záležitosti, Brunej nabrala kurz k přísné formě islámského zákoníku. Vloni v dubnu sultanát přijal i nejkontroverznější části, zahrnující trest smrti ukamenováním za cizoložství a sodomii nebo čtyřiceti ran rákoskou za konzumaci alkoholu. Tresty se mají vztahovat pouze na muslimy a vyznavačů jiných náboženství se mají dotknout pouze v případě, že by byli zapojeni do některého z těchto činů páchaných muslimem. Zavedení takto přísných pravidel je však složitější než vykázání Vánoc z nákupních center.

 

Brunej se ocitla pod kritikou OSN, označující tresty za kruté a nehumánní, bojkotem hotelů v brunejském vlastnictví pohrozily i hollywoodské celebrity, včetně George Clooneyho nebo Eltona Johna. Sultanát však svůj právní systém háji tím, že slouží především jako prevence, která má mj. chránit svátost manželství. Od zavedení nového zákoníku zatím podle něj nebyl řešen jediný případ a trest smrti nebyl v Bruneji vykonán od roku 1957. Navíc pro vynesení konečného rozsudku by bylo nutné svědectví několika svědků natolik důvěryhodných a zbožných, že podle brunejských úřadů prakticky není možné najít někoho, kdo by tato kritéria splňoval.

 

Pavel Zvolánek, novinář, průvodce a cestovatel, žijící v Indonésii