Rychlovlaky jako cesta k porodnosti. Bude korejský projekt úspěšný?

Porodnost v Jižní Koreji klesla na rekordní minimum a řadí se tak mezi nejnižší na světě. V roce 2023 klesl podle jihokorejského statistického úřadu počet narozených dětí na jednu ženu na úroveň 0,72 a to navzdory vládním programům v přepočtu za miliardy eur. Pro obnovu populace je třeba 2,1 narozených dětí na jednu ženu, Korea je ale pod touto hodnotou už od roku 1984.

 

Pokud se trend nepodaří zastavit, v následujících 50 letech by se měl počet obyvatel v Jižní Koreji v produktivní věku snížit na polovinu. Skoro 50 % populace pak bude starších 65 let. To by velmi negativně zasáhlo ekonomický růst země a dlouhodobou udržitelnost celého sociálního systému.

 

Demografická krize se tak postupně dostala do programů většiny korejských politických stran. Vládnoucí strany se o zlepšení porodnosti snaží už od roku 2006. Na různé programy podpory rodin s dětmi utratily už stovky miliard eur, bohužel bez většího výsledku. Více peněz neovlivnilo rozhodnutí založit rodinu a celková porodnost dlouhodobě klesá. Politici proto pokračují v hledání kreativních řešení.

 

V hlavním městě se zrodil projekt šesti nových linek rychlovlaků, propojujících Soul s předměstími, který má stát v přepočtu 92 miliard eur a má být dokončen do roku 2035. Provoz první z linek spojující vlakové nádraží Suseo v centru Soulu a satelitní městečko Dongtan byl zahájen v sobotu 30. března a rychlovlak by měl zkrátit cestu z 80 na 19 minut.

 

Lepší infrastruktura má umožnit rodinám pracujícím v Soulu dosáhnout na dostupnější bydlení v okolí hlavního města a získat více času na rodinu. Od toho si slibuje korejské vedení zvýšení porodnosti. Drahé bydlení, dlouhé dojezdové časy, stres a únava jsou totiž často uváděny mladými páry jako překážky pro vstup do manželství a založení rodiny.

 

Budoucnost však ukáže, jestli rychlovlaky řeší jádro problému nebo budou jen další položkou na seznamu neúspěšných politik. Lepší dostupnost bydlení, více peněz a čas na rodinu určitě patří mezi potřebná a prospěšná opatření. Korejská vláda tím řeší řadu problémů. Zásadní vliv na rozhodnutí, zda založit rodinu, by však mohly mít ještě další podmínky, které nové rychlovlaky nevyřeší.

 

Stejně jako v jiných vyspělých zemích získaly ženy přístup ke vzdělání a otevřely se jim nové pracovní příležitosti. Jižní Korea však nadále zůstává velmi tradiční a ženy jsou vnímány jako hlavní nositelky péče o děti.

 

Skloubit vysoké pracovní nasazení, v Koreji samozřejmě očekávané, dlouhé pracovní hodiny a péči o děti však není vůbec jednoduché. Mnoho mužů se navíc dostatečně nezapojuje do výchovy a péče o děti. Buď vnímají výchovu dětí jako tradiční roli ženy nebo zůstávají dlouhé hodiny v práci a domů se vrací až pozdě večer. Ženy tak čelí těžkému výběru mezi rodičovstvím a kariérou. Mnohé z nich si vyberou raději do manželství nevstoupit a děti nemít. Volba, kterou dříve bez rovnoprávnosti a antikoncepce neměly. 

 

Před korejskou společností tak stojí velká výzva. Pokud chce opravdu vyřešit problém klesající porodnosti, vedle finančních pobídek bude třeba i zásadní proměna tradiční korejské společnosti. Zapojení žen na pracovní trh může na druhé straně vyžadovat plné zapojení mužů do výchovy dětí. Na své limity pak může narazit i extrémně soutěživá asijská společnost, dlouhá pracovní doba a přesčasy, které omezují čas na rodinu a péči o děti. V Koreji se přitom očekává, že dítě bude už od předškolního věku zapojeno do mnoha mimoškolních aktivit, aby uspělo v soutěži s ostatními, což vyžaduje hlavně čas a peníze.

 

Jan Kohn Vesely, ekonomický analytik

 

Titulní fotografie vznikla pomocí nástroje umělé inteligence