Čína a Indie našly dohodu, americké firmy navzdory Trumpovým výzvám z Číny neodcházejí
O čem psala světová média v souvislosti s Čínou v uplynulém týdnu? Prostor byl věnován především protestům v Hongkongu a jednání představitelů Číny a Indie ohledně neshod v oblasti východního Ladakhu. V médiích rezonovaly také zprávy o neprodloužení novinářských průkazů několika americkým novinářům působícím v Číně či zrušení amerických víz více jak tisícovce čínských studentů a vědců. Americko-čínské neshody nicméně podle výzkumu, na který upozornila řada serverů, nevedou k odchodu amerických firem z Číny. Z dalších témat pak média psala o globální iniciativě Číny v oblasti zabezpečení dat či o výzvě lidskoprávních organizací, které se ohradily proti pořádání olympijských her v Pekingu.
Pozornost médií se opět obrátila k Hongkongu, kde o víkendu vyšly do ulic stovky lidí protestujících proti odkladu místních parlamentních voleb. Ty se měly uskutečnit právě v neděli. Shromáždění prodemokratických aktivistů bylo podle serveru CNN jedním z největších od doby, kdy Čína schválila zákon o národní bezpečnosti. Zasahující policie během demonstrace zatkla téměř 300 lidí.
I nadále se prohlubovaly spory Spojených států a Číny. Na začátku týdne média, například The Guardian, informovala o tom, že Čína odmítla obnovit novinářské průkazy několika americkým novinářům z deníků The Wall Street Journal, CNN, Bloomberg a fotobanky Getty Images. Jen o několik dní později se do popředí zájmu dostalo rozhodnutí Spojených států zrušit víza více jak tisícovce čínských studentů a vědců. Důvodem měly být obavy, že tito lidé představují pro USA bezpečností riziko. Krok americké administrativy podle serveru BBC navazuje na květnové prohlášení prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém zmínil podezření na napojení některých Číňanů pobývajících v USA na armádu.
Jiný pohled na americko-čínské neshody nabídl průzkum americké obchodní komory v Šanghaji mezi více jak dvěma stovkami amerických společností působících v Číně. Z průzkumu vyplývá, že většina z dotázaných firem ignoruje výzvy prezidenta Donalda Trumpa, který volá po repatriaci výroby do Spojených států. Alespoň část výroby pak do USA přemístila méně jak 4 procenta firem. Další podrobnosti přinesl server Financial Times.
Ve snaze zmírnit napětí na hranicích se ve čtvrtek sešli Moskvě ministři zahraničí Indie a Číny. Následující den pak státníci vydali společné prohlášení, ve kterém se zavázali k deeskalaci napětí ve sporné hraniční oblasti v Himalájích a přijetí opatření, která pomohou obnovit „mír a klid.“ O setkání představitelů Číny a Indie napsal mimo jiné The Guardian.
Agentura Reuters či server CNBC upozornily na společný dopis více jako 160 lidskoprávních organizací zaslaný šéfovi Mezinárodního olympijského výboru. Organizace jej vyzvaly, aby znovu zvážil rozhodnutí uspořádat zimní olympijské hry v roce 2022 právě v Pekingu. Pořádání této akce v Číně by podle nich s ohledem na podezření na porušování lidských práv Ujgurů a dalších etnických menšin poškodilo reputaci olympijských her.
Server The Wall Street Journal zaujaly čínské plány v oblasti zabezpečení dat. Ministr zahraničí Wang Yi oznámil, že země spustí vlastní iniciativu, jejímž cílem bude ustavení globálních standardů pro bezpečnost dat. Čína tak chce bojovat proti krokům Spojených států, které se snaží přesvědčit podobně smýšlející země, aby chránily své sítě před čínskými technologiemi.